Fio banka dostala pokutu od ČNB, špatně hlídala praní špinavých peněz
Fio banka dostala pokutu devět a půl milionu od České národní banky (ČNB). Důvodem jsou nedostatky v opatřeních proti takzvanému praní špinavých peněz a při dodržování mezinárodních sankcí. Kontroly se týkaly různých období od ledna 2019 do června 2022.
První přestupek podle ČNB spočíval v tom, že Fio banka v období minimálně od 1. ledna do 31. prosince 2021 „nezavedla a neuplatňovala odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“. Tím porušila povinnosti podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon).
Zmíněný přestupek souvisel s prováděním mezinárodních sankcí, když Fio banka „na úrovni systému nezajistila vyloučení navázání obchodního vztahu s klientem uvedeným na sankčním seznamu“. Podle ČNB nezavedla ani odpovídající systémové opatření, kterým by zajistila zadávání kódu BIC sankcionovaných bank do příslušného informačního systému. Do systému také nezaznamenala informace o celé vlastnické a řídící struktuře klienta. Kontrola zjistila také nedostatky v provádění kontroly klienta v průběhu obchodního vztahu, mimo jiné v aktualizaci rizikového profilu nebo v provádění transakčního monitoringu.
Druhý přestupek se týkal konkrétního klienta. ČNB za období od 27. července 2020 do 22. června 2022 našla nedostatky v ověřování jeho vlastnické struktury, v zohlednění země původu všech osob z této struktury (provádění mezinárodních sankcí) a v přezkoumání jeho obchodů. „Fio nezohlednila relevantní údaje při sestavování rizikového profilu klienta – ponechala ho ve standardní rizikové kategorii, ačkoliv jí byly známy skutečnosti představující riziko legalizace výnosů z trestné činnosti, a tedy důvody pro zařazení klienta do jiné než standardní rizikové kategorie,“ konstatovala ČNB.
Třetí přestupek našla ČNB v tom, že Fio banka od 1. ledna 2019 do 26. května 2022 nezajistila pravidelné proškolení u několika svých zaměstnanců, kteří se mohou při výkonu své pracovní činnosti setkat s podezřelými obchody.
Fio banka zdůrazňuje, že od té doby už zajistila nápravu a že nedostatky se týkaly hlavně preventivních opatření.
„Rozhodnutí České národní banky respektujeme, všechna nápravná opatření jsme s nimi podrobně diskutovali a již došlo k jejich zapracování,“ říká mluvčí Fio banky Jakub Heřmánek.
„Je důležité zdůraznit, že od doby kontroly se celý systém v rámci AML dále velmi rozvinul. Neustále pracujeme na vylepšování AML kontrol, vytváření nových mechanismů a ochraně našich klientů,“ ujišťuje mluvčí.
„Pokuta byla udělena zejména za potenciální možná pochybení, včetně neproškolení některých zaměstnanců,“ dodává Heřmánek.
Sankce je jedna z nejvyšších, kterou Česká národní banka v posledních čtyřech letech uložila některé z bank.
Nejvyšší pokutou bylo 20 milionů pro tehdejší Expobank CZ ze srpna 2020. Kontrola tehdy zjistila, že banka „nedisponovala řídicím a kontrolním systémem, který by byl účinný, ucelený a přiměřený charakteru, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností společnosti“. Pochybení byla tak zásadní, že bance hrozila i ztráta licence.
Za nedostatky týkající se požadavků AML zákona dostala v dubnu 2023 vysokou pokutu ING Bank – pět milionů korun.
K nejvyšším sankcím pro banky v posledních letech patří také pokuta osm milionů korun pro Raiffeisenbank. Klientům bývalé Equa bank v roce 2022 – jako její nástupnická společnost – podle ČNB nezajistila možnost, aby mohli oznámit zneužití internetového a mobilního bankovnictví po nepřetržitou dobu (24 hodin 7 dní v týdnu). „Klienti tak mohli učinit pouze v omezeném časovém intervalu, vymezeném provozní dobou k tomu určeného klientského centra a poboček Raiffeisenbank,“ konstatovala ČNB v rozhodnutí z letošního března.
Další vysoké pokuty se týkaly porušení zákona o spotřebitelském úvěru. Za předčasné splacení hypotéky si banky podle ČNB účtovaly víc, než podle tehdejších pravidel mohly. Deset milionů korun tak musela zaplatit UniCredit Bank, sedm a půl milionů Komerční banka a pět milionů stavební spořitelna Modrá pyramida ze skupiny KB. Vláda od letošního září prosadila změnu zákona, která bankám umožňuje chtít vyšší poplatky.
Sdílejte článek, než ho smažem
Vytisknout
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO