Hromadné žaloby nefungují. Chybí funkční model financování

Spotřebitelé se nadále potýkají s problémy, které by bylo možné řešit hromadnou žalobou, vyplývá z informací spotřebitelské organizace dTest. Prozatím žádná taková žaloba podána nebyla. Chybí životaschopný model financování, novela zákona se ale nechystá.

Žalobu na ochranu kolektivních práv spotřebitelů a drobných podnikatelů smí podat jen „etablovaná“, prověřená nezisková organizace zapsaná na seznamu Evropské komise. „Nezisková organizace musí splňovat sedm podmínek, a to například povinná předchozí aktivita v oblasti ochrany spotřebitele, nezávislost a neziskovost, transparentní informování o financování, o organizační struktuře, solventnost a další,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. Samotní spotřebitelé nemají v procesu povinnosti a neponesou odpovědnost za náhradu nákladů řízení. Veškerá rizika dopadají na neziskovou osobu jako žalobce.

Zákon o hromadném řízení nabyl účinnosti 1. července 2024. V současnosti jsou na českém seznamu neziskových organizací oprávněných podávat hromadné žaloby zapsány pouze dvě organizace – dTest a poměrně nově organizace OnlineADR.cz (dříve Spotřebitelský ombudsman).  „Nutno podotknout, v České republice hromadnou žalobu může podat i zahraniční subjekt, tedy zahraniční nezisková organizace uvedená na Evropském seznamu oprávněných osob,“ připomíná Kristýna Nováková, advokátka z Rödl & Partner.

K podání hromadné žaloby doposud nedošlo. Podle advokáta Petra Zábranského z advokátní kanceláře Rowan Legal to ostatně odpovídá i tomu, co zástupci spotřebitelských organizací otevřeně komunikovali. „Jde o to, že si s ohledem na zákonné podmínky, svou reputaci a rizika spojená s případným neúspěchem v řízení budou pečlivě vybírat, jakých případů se chopí,“ uvádí Zábranský.

Náročný proces a vysoká rizika

Spotřebitelé se do hromadného řízení musí aktivně přihlásit. Komunikaci s potenciálními poškozenými musí zajistit nezisková osoba, která nese do rozhodnutí ve věci veškerá rizika a náklady. Neexistuje žádný mechanismus průběžného financování. Nezisková osoba žalobce sice může v případě úspěchu ve věci získat až 16 procent z přisouzeného plnění, k tomu by však došlo až na úplném konci soudního sporu.

„Aktuálně vše napovídá tomu, že se naplní spíše černé scénáře a ke zlepšení postavení spotřebitelů zákon pravděpodobně moc nepomůže,“ míní advokát Radek Novotný z advokátní kanceláře Drobiš & Novotný, advokáti. „Většímu rozšíření hromadných žalob bude bránit zejména omezení žalobců a s tím související i otázka zajištění financování hromadných řízení. A to zejména vzhledem k finanční náročnosti celého procesu a rizikům, která jsou s hromadnými soudními řízeními spojena. Užitý opt-in model též nejde většímu rozšíření hromadných žalob naproti,“ dodává Novotný.

Skutečnost, že v Česku dosud nebylo zahájeno hromadné řízení, neznamená, že spotřebitelé obtíže neřeší. „Spotřebitelé se na nás nahodile obrací s podněty ohledně možných případů pro hromadnou žalobu, a i my sami jsme si z naší poradenské činnosti dobře vědomi případů, kdy by podání hromadné žaloby bylo přinejmenším na zvážení. Problém je však právě v nezajištěném financování a příliš vysokých rizicích, zejména v případě, že by žaloba u soudu neobstála,“ uvádí vedoucí právního oddělení dTestu Jan Šůra. Zároveň zdůrazňuje, že dTest se nezabývá pouze vymáháním spotřebitelských nároků, ale též testováním výrobků a poradenstvím. I ostatní aktivity by mohly být případným neúspěchem jedné hromadné žaloby ohroženy.

Zkušenosti ze zahraničí

Ani ostatní evropské státy prozatím nemají s hromadným řízením velké zkušenosti. Řada z nich zakotvila nový institut teprve nedávno. „Počet hromadných žalob v Evropě v posledních letech nepřesahuje dvě stovky za rok. Pokud se podíváme do USA, tak situace je zcela odlišná, hromadná žaloby je v tamějším prostředí hojně využívaný nástroj,“ vysvětluje Zdeněk Kučera, advokát z Dentons s tím, že Evropa se v následujících letech na úroveň USA s využíváním hromadných žalob nedostane.

Přesto je možné, že počet hromadných sporů stoupne. Je to proto, že Evropská unie se zasazuje o pokračující spotřebitelskou regulaci. „Právě porušení spotřebitelských pravidel přitom může být dobrým základem pro žalobce. Současně vnímám enormní nárůst žalob v oblasti technologií, jako jsou úniky dat nebo porušení pravidel při zpracování osobních údajů,“ dodává Kučera.

Ačkoliv důvodová zpráva k návrhu zákona uvádí, že ročně může být v Česku podáno přibližně pět až čtyřicet hromadných žalob, podle Kristýny Novákové to budou spíše jednotky, ne-li žádná. „To, že hromadných žalob bude spíše méně ovšem povede k tomu, že skutečně zahájená hromadná řízení budou o to více sledována. To bude samozřejmě ještě méně příjemné pro žalované podnikatele,“ připomíná Zábranský.

Aktualizováno

Experti navrhují řešení, zlepšení se nechystá

Řešení může spočívat v uvolnění nastaveného systému, rozšíření okruhu potenciálních žalobců a řešení potenciálních problémů s financováním sporů, myslí si Radek Novotný. „Budu rád, pokud zjistíme, že zákon pomohl k posílení práv spotřebitelů. Stále jsem ale ohledně jeho funkčnosti velmi skeptický,“ říká Novotný.

Zástupci spotřebitelských organizací už před přijetím zákona nastínili možná řešení. „My jsme například opakovaně navrhovali zřízení veřejného fondu, který by vyžadoval ze strany státu pouze prvotní investici a dále by se financoval z úspěšných žalob a částečně třeba z výnosů pokut udělených dozorovými orgány na spotřebitelském trhu,“ uvádí Jan Šůra. Toto řešení ve světe existuje.

Zákon dnes počítá s možností zajistit financování prostřednictvím třetí osoby, investora, tato varianta je přitom nejvíce problematická. Případného střetu zájmů investora a žalovaného podnikatele se odpůrci hromadných žalob obávali nejvíce. „S touto variantou financování jsou spojeny také největší pochybnosti, zejména s ohledem na motivaci investora a zároveň nejvyšší reputační rizika spotřebitelské organizace ve vztahu k její nezávislosti a nestrannosti,“ upozorňuje Šůra.

V případě externího financování přezkoumává původ finančních prostředků soud a žalovaný podnikatel má zákonem přiznána veškerá procesní práva. „Má mimo jiné právo předložit návrh, na jehož základě musí soud tuto otázku přezkoumat a v návrhu může uvést, že původ finančních prostředků je podezřelý a naznačuje možný střet zájmů nebo zneužití práva,“ vysvětluje Kristýna Nováková.

Lze očekávat, že pro investory budou zajímavé spíše kauzy týkající se skutečně velkého množství spotřebitelů a zároveň půjde o velké částky. „Tím však případy různých šmejdů, kterým se věnujeme nejčastěji, zůstanou bez povšimnutí,“ uzavírá Jan Šůra.

VIDEO: Plat 25 tisíc hrubého. Vychovatelky odchází za lepším a ve školních družinách není místo pro nové děti

FLOW: Plat 25 tisíc hrubého. Vychovatelky odchází za lepším a ve školních družinách není místo pro nové děti • e15