Investiční trojúhelník: Co to je a proč se u investic používá?

Každá investice v sobě zahrnuje určité aspekty, které je dobré zvážit před tím, než se do ní vrhnete. Investiční trojúhelník představuje koncept, který tyto důležité aspekty přítomné u jednotlivých aktiv popisuje – jedná se o riziko, výnos a likviditu. V tomto článku si jej blíže popíšeme a odpovíme si na některé ze základních otázek, které si můžete během postupem svým investováním klást.

Co to je investiční trojúhelník?

Koncept investičního trojúhelníku je klíčový pro každého investora. Přestože nelze v některých případech přesně vypočítat vlastnosti dané investice (těžko zjistíte, jaké jsou přesné šance, že vybraná společnost zbankrotuje nebo jaký výnos za deset let z investice získáte), lze na tento koncept nahlížet právě jak z hlediska pouhého myšlenkového vyhodnocení potenciální investice, tak i její podrobné analýzy.

Každá investice však tyto 3 aspekty zahrnuje a může být kompromisem mezi nimi, nebo bude blíže některému z rohů (investičního trojúhelníku), zatímco na zbylé rohy nebude kladen takový důraz nebo priorita. Investoři pak musejí nalézt rovnováhu, která nejlépe vyhovuje jejich cílům, časovému horizontu a toleranci k riziku.

Nyní si tyto 3 aspekty konceptu investičního trojúhelníku podrobně popíšeme a představíme.

Výnos

Výnos je míra návratnosti, kterou investor očekává od své investice. Tento výnos může mít různé podoby, včetně úroků, dividend, zhodnocení kapitálu nebo kombinace těchto prvků. Výnos je hlavní motivací pro investování a různé investiční nástroje nabízejí různé úrovně výnosů.

Typy výnosů

Časování trhu – vyplatí se z hlediska výnosů?

Časování trhu je mezi investory poměrně sporné a neustále diskutované téma. Na základě toho nám vznikly víceméně dva rozdílné tábory, kdy první se zaměřuje na dlouhodobé investování (např. podle DCA strategie) a spíše než tržním podmínkám věří danému aktivu jako takovému. Ten druhý se poté zabývá obchodováním, přičemž se snaží dosáhnout vysokých výnosů prostřednictvím nakupování, krátkodobého držení a následně také prodeje vybraného aktiva (např. v rámci dnů nebo týdnů).

Investování vs obchodování

Pokud máme svou investiční strategii nastavenou spíše podle filozofie prvního tábora, pak se můžeme nazývat investorem. Tento účastník trhu totiž vkládá peníze do aktiva, protože věří, že se jedná o aktivum kvalitní a že jeho hodnota v budoucnu stoupne. Jde mu o stálý, stabilní růst a nevadí mu, že se mu hodnota jeho investice bude zvyšovat pozvolna.

V druhém případě vyhledáváme spíše cenové výkyvy, při kterých vytváříme svou predikci a následně vstupujeme do obchodu. Na změnu ceny tak spekulujeme a nejde nám ani tak o to, jaké má aktivum fundamenty nebo kdo je v jeho vedení (samozřejmě budeme vyhledávat jiný druh informací při obchodování se zlatem a jiný pak třeba na měnovém trhu – tzv. forexu). Během obchodování (tradingu) tak musíme výrazně častěji sledovat nejnovější události, tržní podmínky, technické nebo tržní analýzy apod., abychom byli neustále v obraze a o aktuální dění na trzích nepřišli.

Vlastnosti investování versus obchodování vám může blíže přiblížit následující tabulka.

Investování	Obchodování
Časový horizont v řádu několika až desítek let	Krátkodobé v řádu dní až týdnů
Zaměření na společnost a její fungování, výsledky a fundamenty	Zaměření na cenové pohyby či aktuální události
Dlouhodobě směřuje akciový trh vzhůru	Otevírá pozice i během klesajících trendů (medvědích trhů)
Méně časté nákupy/prodeje	Otevírání/uzavírání pozic v rámci dní nebo týdnů
Bez využití finanční páky	Využívá finanční páky a dalších nástrojů
Nevyžaduje tolik dovedností, studia a „času u obrazovky”	Čím kratší časový horizont, tím více času zpravidla vyžaduje
Průměrný výnos 10 % za rok (na akciovém trhu)	Průměrné výnosy 5 až 20 % za měsíc

Vyplatí se obchodování – tedy časování trhu?

Mnozí investoři obchodování jako takovému „nevěří”, přičemž argumentují tím, že bude z dlouhodobého hlediska vždycky ztrátové. Odhadnout správné momenty pro vstup do obchodu je extrémně náročné a nikdo nemá věšteckou kouli, aby věděl, co se stane v následujících hodinách. Jedním z argumentů jsou také poplatky, které v porovnání s investicí „na celý život” musíte zaplatit a které vám výraznou část zisků useknou.

Některé studie však zmiňují pár obchodníků, kteří dokázali být úspěšnější než dlouhodobí investoři. Jedná se například o:

• Jesse Livermore – Slavný obchodník z počátku 20. století, který vydělal velké zisky během burzovních krachů v letech 1907 a 1929.
• Paul Tudor Jone – Známý díky svým úspěšným spekulacím během burzovního krachu v roce 1987, kdy jeho hedgeový fond dosáhl významných zisků.
• John Paulson – Dosáhl miliardových zisků během finanční krize 2007-2008 díky sázce proti americkému hypotečnímu trhu.
• George Soros – Proslavil se v roce 1992 sázkou proti britské libře, což mu přineslo zisk přibližně 1 miliardu dolarů během krátkého období.

Abychom to shrnuli – pokud se chcete obchodování věnovat a skutečně vás zajímá a baví, pak se do něho bezpochyby můžete pustit. Z hlediska většího bezpečí a stabilnějších dlouhodobých výnosů však dává ve většině případů investování větší smysl.

Likvidita

Likvidita se týká rychlosti a nákladů, s jakými lze investici přeměnit zpět na hotovost bez významné ztráty její hodnoty. Likvidní aktiva jsou ta, která lze snadno a rychle prodat na trhu za spravedlivou cenu.

Typy likvidity

1. Vysoce likvidní aktiva: Patří sem peníze v hotovosti, peněžní trh nebo třeba akcie velkých společností obchodované na burze, které lze snadno prodat za aktuální tržní cenu.
2. Méně likvidní aktiva: Patří sem nemovitosti, malé podniky nebo umělecká díla. Tyto investice mohou mít vysokou hodnotu, ale jejich prodej může trvat déle a může být obtížné je rychle proměnit na hotovost.

Likvidita tedy patří mezi poměrně důležité vlastnosti každé investice, takže je dobré ji ještě před rozhodnutím pro investici do daného aktiva umět vyhodnotit. Pokud byste například vlastnili portfolio složené pouze z méně likvidních aktiv, pak pro vás může být příchod ekonomické recese náročnější než u portfolia s vysokou likviditou – v tomto případě totiž aktiva jako třeba akcie prodáte jedním kliknutím a vyhnete se tak stresu z neustálého propadání jejich hodnoty bez možnosti je rychle prodat.

Mnozí investoři proto portfolio diverzifikují i skrze likviditu, což znamená, že vlastní aktiva z obou výše uvedených kategorií – na jedné straně tedy disponují portfoliem složeného z akcií, dluhopisů, kryptoměn nebo třeba komodit, a na té druhé pak nemovistostmi, uměním nebo třeba investičním alkoholem.

Riziko

Riziko představuje pravděpodobnost, že investice nedosáhne očekávaného výnosu nebo že investor ztratí část nebo celou svou investovanou částku. Každá investice nese určitou míru rizika, která může být ovlivněna různými faktory, jako jsou tržní podmínky, ekonomická situace, specifické riziko spojené s danou společností nebo odvětvím a další. V rámci našeho investičního trojúhelníku zpravidla riziko roste společně s vyšším potenciálním výnosem.

Typy rizik

Pojďme si nyní představit hlavní typy investičních rizik, se kterými se můžete u investování setkat.

Techniky pro minimalizaci rizika

Nyní, když už víme, s jakými riziky se můžeme při investování setkat, pojďme si uvést některé techniky a nástroje, které nám pomohou riziko (teoreticky) snížit.

1. Diverzifikace: První, co lze pro snížení rizika výraznější ztráty investovaného kapitálu udělat, je právě diverzifikace (skrze tento odkaz se přesunete na příslušný článek, ve kterém tuto strategii podrobně rozebíráme). Ve zkratce se jedná o rozložení investic v rámci portfolia do několika různých aktiv – daná osoba tak může ve svém celkovém portfoliu držet jak akcie, dluhopisy a kryptoměny, tak i třeba výše zmiňované nemovitosti či fyzické zlato. Diverzifikovat pak lze i v rámci jednoho aktiva, kdy například v případě akcií bude investor nakupovat akcie společností podle tržní kapitalizace, lokality nebo tržního odvětví. Pokud pak jeden typ aktiva klesne, portfolio investora neutrpí tak výraznou ztrátu.
2. Hedging: Hedging neboli zajištění investice je další strategií, která může investorovi pomoci ke zvýšení stability jeho portfolia. Tato metoda funguje podobně jako diverzifikace a dalo by se říci, že je její součástí. V tomto případě však nevybíráte pouze odlišná aktiva, ale do portfolia přidáváte taková, která spolu vzájemně negativně korelují – pokud roste jedno, druhé může stagnovat nebo klesat. Příkladem takových aktiv mohou být například akcie a dluhopisy.
3. Pravidelné investování: Pro minimalizaci rizika může také skvěle posloužit jednoduché pravidelné investování, které si lze osvojit prostřednictvím například DCA strategie. V tomto případě investujete, nehledě na vývoj na trzích, pravidelně stejnou částku do vybraného aktiva. Při použití této strategie se vám tak například nestane, že byste aktivum nakoupili za celý svůj kapitál „na vrcholu”, což by mělo výrazný vliv na potenciální budoucí zhodnocení. Místo toho rozložíte svou investici do několika menších a nákupní cenu si v dlouhodobém měřítku „zprůměrujete”.
4. Příkazy typu stop-loss: Pokud obchodujete aktivněji, pak je obecně doporučováno využívat příkazů, jako je například stop-loss. Tento příkaz umožní snížit potenciální ztrátu v případě, že se vám obchod nevydaří. Vždycky jej nastavíte před otevřením dané pozice například na mínus 10 % – jakmile pak hodnota vašeho obchodu klesne pod tuto úroveň, vaše pozice se uzavře. Hlavní výhodou v tomto případě je omezení ztráty a automatizace nákupních a prodejních příkazů, takže nemusíte fyzicky vývoj vašeho obchodu sledovat, ale vše se provede za vás. Nevýhodou pak může být potenciální uzavření pozice „příliš brzy”, kdy by se cena mohla pro vás vyhoupnout zpět do plusu.
5. Rebalancování portfolia: V rámci dlouhodobého investování je vhodné neustále své portfolio sledovat a ve stanoveném intervalu jej rebalancovat dle zvolené strategie. Zvolili jste si variantu portfolia s 50% podílem v akciích a 50% podílem v dluhopisech? Po nějakém čase může jedna z těchto složek převážit tu druhou, což vychýlí vaše portfolio od stanovené strategie. Rebalancování portfolia záleží na každém, nicméně pokud investujete dlouhodobě, vhodný interval může být například 3 nebo 6 měsíců.
6. Zahrnutí defenzivních akcií: Defenzivní akcie představují společnosti, které nespadají do příliš volatilních a na krizi náchylných sektorů (těmi mohou být např. technologie). Může se jednat například o spotřební zboží, zdravotnictví a veřejné služby. Tato odvětví jsou potřebná i během krizí a recesí, což má za následek, že akcie těchto společností často nezažívají tak prudké poklesy.
7. Vybalancujte likviditu investic: O této metodě jsme se bavili výše v článku, takže zde ji zmíníme pouze okrajově. Do portfolia se snažte začleňovat z větší části především likvidní aktiva, která můžete v případě potřeby rychle přeměnit na hotovost. Mohou jimi být například státní dluhopisy, akcie na velkých trzích, měny, papírové komodity, kryptoměny apod.
8. Investujte pouze své volné prostředky: Poslední bod pro snížení rizika zahrnuje jednu ze základních investičních pouček. Investujte pouze své volné finance a nevkládejte je do jediné investice. Obecně se doporučuje investování prostředků, které si můžete dovolit ztratit a které vás v případě neúspěchu nedostanou do finančních potíží. Vhodným příkladem může být dlouhodobá investice 10 % z vašeho měsíčního příjmu (konkrétní číslo pak závisí na každém investorovi a jeho finančních možnostech).

Proč mít vyrovnané portfolio

Mít vyrovnané portfolio je klíčové pro udržení jeho dlouhodobé stability. Zde je důležité zmínit, že pokud jste při jeho sestavování následovali svou strategii (což je pravděpodobné), je třeba následně své portfolio také neustále rebalancovat. Jen díky tomu si zajistíte, že bude i nadále odrážet vaši stanovenou strategii.

Pojďme si blíže uvést možná aktiva, ze kterých lze vyrovnané portfolio poskládat:

• Akcie: Akcie představují podíly ve vlastnictví dané společnosti a z pohledu investora jsou obecně považovány za volatilní aktiva s potenciálem vysokých výnosů. Obecně je však přítomné také vyšší riziko.
• Dluhopisy: Dluhopisy jsou typem dluhového cenného papíru, kdy si emitent (např. vláda nebo firma) půjčuje peníze od investorů a zavazuje se jim platit úroky a nakonec vrátit jmenovitou hodnotu dluhopisu. Tyto cenné papíry jsou obecně považovány za méně rizikové než akcie a nabízejí nižší potenciální výnosy, ale s předvídatelnějším průběhem výplat, které můžete využít pro postupné budování pasivního příjmu.
• Hotovost: Hotovost a ekvivalenty hotovosti, jako jsou peněžní trhy nebo vkladní certifikáty, nabízejí taktéž bezpečné úložiště hodnoty. Přichází s minimálním rizikem ztráty, nicméně bankovní účty pak také nabízejí nejnižší výnosy, které často nepřekonají ani inflaci. Mít dostatek hotovosti se však hodí, pokud očekáváte příchod krize.
• Nemovitosti: Investice do nemovitostí zahrnují koupi fyzických nemovitostí, jako jsou domy, byty nebo komerční objekty, s cílem získat příjem z pronájmu nebo kapitálové zisky z budoucího ocenění hodnoty nemovitosti. Tato aktiva – často zmiňovaná jako bezpečné investice, mohou nabídnout stabilní příjmový tok a ochranu proti inflaci, ale vyžadují vyšší počáteční kapitál a mohou být citlivé na tržní cykly. Do nemovitostí lze investovat také skrze tzv. REIT, tedy akcie společeností, které spravují fondy pro nákup a provoz nemovitostí.
• Kryptoměny: Kryptoměny představují digitální nebo virtuální měny, které používají kryptografii pro zabezpečení transakcí. Těmi nejznámějšími jsou Bitcoin, Ethereum nebo třeba Solana. Pokud do svého portfolia zahrnete investice do kryptoměn, počítejte s vysokou volatilitou, ale také s potenciálně vysokými výnosy.
• Komodity: Komodity jsou základní suroviny nebo zemědělské produkty, jako je ropa, zlato nebo obilí, které lze fyzicky nakupovat nebo obchodovat prostřednictvím derivátů. Mohou být užitečné pro diverzifikaci portfolia a ochranu proti inflaci, ale jsou také náchylné k volatilitě cen způsobené změnami v nabídce a poptávce.
• Alternativní investice: Alternativní investice zahrnují například alkoholové výrobky, sběratelské předměty, umění, starožitnosti, luxusní hodinky, historické dokumenty nebo třeba i peer-to-peer půjčky. Tento typ aktiv zpravidla vyžaduje hlubší znalosti, ale na druhou stranu potenciálně nabídne vysoké zhodnocení. Je třeba také počítat s nižší likviditou, než se kterou se setkáte u aktiv jako akcie nebo dluhopisy.

Rovnováha mezi rizikem a potenciálním ziskem

Při výběru aktiv do portfolia je dobré se zamyslet nad očekávaným výnosem a rizikem, které pro jeho zisk podstupujete. Mít dlouhodobé investiční portfolio složené pouze z kryptoměn může sice přinést vysoké výnosy, nicméně na druhou stranu také svůj kapitál poměrně výrazně riskujete (70% propad na kryptoměnovém trhu znamená také 70% ztrátu vašeho celého investovaného kapitálu).

V rámci investičního trojúhelníku je také nutné rozpoznat také vlastní toleranci k riziku, jelikož někoho by mohl od investování odradit 10% pokles hodnoty jeho portfolia, zatímco jiného investora by neodradilo ani například výše zmíněných 70 %. Investoři by tak měli pečlivě zvážit, jakou úroveň rizika jsou ochotni přijmout, aby dosáhli požadovaného výnosu.

Lépe pochopit (pro vás) přijatelné riziko a očekávaný výnos můžete prostřednictvím těchto kroků:

1. Stanovte si očekávané investiční cíle: Přejete si ze svých investic získat 30 % za rok? Pak bude nutné podstoupit vyšší riziko například výraznějším začleněním kryptoměn. Sledujete konzervativní výnos a nepřejete si vysokému riziku čelit? Pak mohou skvěle posloužit dluhopisy nebo nemovitosti.
2. Určete si svou investiční strategii a držte se jí: Dle dostupných informací, vašich cílů a preferencí si stanovte investiční strategii – může jí být například DCA, která počítá s pravidelnými nákupy, nebo zaměření na růstové akcie (v rámci tzv. growth investingu), u kterých zpravidla nalezneme vyšší výnosy během býčích trendů než u tradičních společností.
3. Vyhodnoťte riziko: Jakou likviditu má vybrané aktivum (tedy – jak rychle jej prodám)? Jak je volatilní? Bude pro vás přijatelný propad svého portfolia o např. 20 %?
4. Diverzifikace: Diverzifikace hraje klíčovou roli v investování a vaše portfolio vám zpravidla více zabezpečí vůči volatilitě a sníží riziko ztráty investice. Je však třeba myslet také na to, že vám potenciálně ukrojí také část vašich výnosů. Z tohoto důvodu tak nemusí být přínosné diverzifikovat příliš, jelikož tak můžete o zajímavější výnosy přijít (jako příklad lze uvést závěry některých studií, že za účelem diverzifikace stačí mít v akciovém portfoliu cca 20 až 30 jednotlivých společností – přínos dalších akcií pak již zpravidla nebývá tak výrazný).

Jaký jste typ investora?

Jako investor se můžete zařadit mezi 2 hlavní typy – konzervativní a agresivní (nebo někde mezi). Pojďme si každého z nich blíže přiblížit.

Konzervativní investor

Charakteristiky:

• Nízká tolerance k riziku: Preferuje bezpečnost svého kapitálu nad potenciálními vyššími výnosy.
• Krátký až střední investiční horizont: Často investuje s cílem udržet kapitál a stabilní příjem, což je typické pro osoby blížící se k důchodu nebo již v důchodu.

Typické investice:

• Dluhopisy: Vládní nebo korporátní dluhopisy s vyšší kvalitou.
• Peněžní trh a vkladní certifikáty (CDs): Produkty s nízkým rizikem a garantovanými výnosy.
• Nemovitostní fondy (REITs): Zaměřené na generování pravidelného příjmu.
• Dividendové akcie: Tzv. dividendové akcie, které často patří stabilním společnostem s pravidelným výplatním poměrem.

Strategie:

• Diverzifikace: Ačkoliv mají konzervativní investoři tendenci držet „bezpečnější“ aktiva, stále mohou diverzifikovat mezi různými sektory a geografickými oblastmi.
• Income focused: Hlavní zaměření je na investice, které pravidelně generují příjem.

Agresivní Investor

Charakteristiky:

• Vysoká tolerance k riziku: Hledá vyšší výnosy, i když to znamená vyšší potenciální ztráty nebo volatilitu.
• Dlouhý investiční horizont: Obvykle mladší investoři, kteří mají více času na to, aby umožnili svým investicím růst a vyrovnat se s tržními poklesy.

Typické investice:

• Akcie: Zejména růstové akcie nebo akcie malých firem s vyšším potenciálem růstu.
• Investice do nových trhů a technologií: Investicemi mohou být také například startupy nebo sektory, jako je umělá inteligence, biotechnologie a zelené technologie. Jako příklad lze uvést také kryptoměny.
• Deriváty a leverage: Používání nástrojů, jako jsou opce a futures, pro spekulativní obchodování.

Strategie:

• Kapitálový růst: Agresivní investoři se zaměřují na maximalizaci kapitálového růstu, což může zahrnovat častější obchodování a přijetí vyššího rizika.
• Rychlé přizpůsobení: Jsou více ochotni měnit své portfolio na základě tržních podmínek a trendů.

Závěr: Investiční trojúhelník jako základ pro každého investora

Přesunuli jsme se na závěr tohoto článku, ve kterém jsme se zaměřili na přiblížení a popis konceptu investičního trojúhelníku. Jako shrnutí bychom mohli uvést, že jakákoliv investice zmíněné tři složky tohoto trojúhelníku obsahuje – pokaždé pouze v jiném poměru.

Před tím, než do této investice vstoupíte, je tak dobré se nad nimi zamyslet, vyhodnotit si je a až poté si sám pro sebe určit, zda vám tato investice dává smysl a zda již v portfoliu podobný typ aktiv nemáte. Na základě tohoto konceptu pak lze vyvodit, co by mohlo být dobré do portfolia přidat nebo z něho naopak odebrat, abyste dosáhli rovnováhy mezi složkami likvidity, rizika a očekávaných výnosů.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO