Investuje necelá polovina Čechů. Průzkum zmapoval, jak se jim to daří
Zhodnotit své peníze se snaží dvě třetiny Čechů. Nejčastěji i nadále odkládají peníze na spořicí účet, dělá to tak 73 procent Čechů. Pro polovinu dotázaných jsou pak oblíbené vklady do penzijního spoření. Na třetím místě je investování, kterému se podle Indexu prosperity a finančního zdraví aktivně věnuje 41 % české populace.
Index připravila Česká spořitelna ve spolupráci s Evropou v datech, Sociologickým ústavem Akademie věd a agenturou Ipsos.
Snaha zhodnocovat své příjmy výrazně roste s vyšším vzděláním nebo příjmy. Zatímco mezi jedinci se základním vzděláním se snaží své prostředky zhodnocovat zhruba 4 z 10 dotázaných, u vysokoškolsky vzdělaných jde už o víc než 8 z 10.
„Vyšší vzdělání je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících to, že se lidé snaží své finanční prostředky zhodnotit a investovat. Obecně vyšší vzdělání souvisí i s vyšší finanční gramotnosti a lepší orientací ve světě financí a investic,“ říká Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV ČR.
Dalším zásadním faktorem je podle ní příjem. „Lidé s nižšími příjmy, pro které je často problém i zaplatit nutné výdaje, se do investic pouští daleko méně často než lidé s vysokými příjmy. Data také ukazují, že se do investování méně často pouští lidé, kteří žijí v nájmu. To může souviset s jejich horší finanční situací, ale i s tím, že koupě vlastního bydlení už z definice představuje určitou formu investice,“ doplňuje Fialová.
Fondy jsou v kurzu
U investování jsou navíc výraznější i genderové rozdíly. Muži, kteří své peníze zhodnocují, se investicím věnují v 70 % případů, u žen jde jen o 54 %. To může být podle Kamily Fialové způsobeno sociálně-kulturními faktory, ale také ekonomickými a finančními rozdíly.
„Ženy často čelí větší ekonomické nejistotě a mají menší příjmy a finanční polštář než muži. Vedle toho, že mají méně prostředků, které by mohly zhodnocovat, to také vede k větší opatrnosti při rozhodování a vyhýbání se rizikům, která by mohla ohrozit jejich finanční stabilitu, říká Monika Hrubá z České spořitelny.
Češi se nejvíc věnují investicím skrze investiční fondy nebo ETF (také „nízkonákladové fondy“ nebo „indexové akcie“: burzovně obchodované fondy, se kterými se obchoduje na burzách jako s běžnými akciemi). Platí to u více než poloviny dotázaných. Čtvrtina respondentů volí přímé nákupy akcií a 18 % využívá termínované účty.
Kryptoměny se jako nástroj ke zhodnocení svých peněz snaží využívat 6 % investorů. V jejich portfolu však nejčastěji představují maximálně 5 % investic.
Na investice nemáme peníze ani informace
Hlavní překážkou v investování je nedostatek finančních prostředků, na který si stěžuje 37 % těch, kteří neinvestují. „Výjimkou jsou jedinci s vyššími příjmy, kteří navíc běžně dokáží ušetřit. Pro ty je největší překážkou to, že si uvědomují, že investicím úplně nerozumí. Právě nedostatek informací je i v obecné populaci druhým nejčastěji zmiňovaným problémem,“ doplňuje Tomáš Odstrčil z Evropy v datech.
Lidé vnímají investice jako důležité a cílí jimi především na zvýšení životní úrovně: a to jak na důchod (34 %), tak na současný život (28 %). Jednotky procent respondentů při investování myslí především na předčasný důchod či spoření pro vlastní děti. Jen 12 % Čechů se o investice vůbec nezajímá a 5 % ho bere jako svého koníčka či zálibu.
Investování se Čechům ve většině případů daří, tři čtvrtiny z nich hodnotí své snažení jako ziskové. U 31 % jde o zisky v takové výši, že poráží inflaci. Za výrazně nebo alespoň mírně ztrátové jej považují pouhá 3,5 % dotázaných, kteří investují. Tomu odpovídá spokojenost s investicemi v uplynulém roce, ke které se hlásí téměř 8 z 10 investorů.
Ženy jsou opatrnější, muži riskují
Jak Češi investují a podle čeho se rozhodují? Velmi těsně podle indexu vítězí nižší rizikovost nad vyšším zhodnocením, ovšem neplatí to plošně. „Ženy jsou v investičních rozhodnutích více rozvážnější a opatrnější, nedělají impulzivní kroky a jdou do menšího rizika. Volí spíše dlouhodobé investiční strategie a přemýšlejí o složení svých portfolií – více než muži investují do oblastí s pozitivním dopadem na společnost a životní prostředí,“ říká Monika Hrubá.
U mužů je vidina vyššího zhodnocení silnější než potřeba nižšího rizika. To však může být podle Hrubé způsobeno i tím, že muži rizika častěji aktivně diverzifikují a investují tak v rámci širšího portfolia.
„Diverzifikací investor snižuje riziko ztráty a zvyšuje šanci na dlouhodobě stabilní výkonnost svého investičního portfolia. Část peněz může například vhodně investovat do dluhopisů, akcií a část třeba do doplňkových alternativních investic, jako jsou podílové fondy zaměřené na nemovitosti. Rozhodně vždy platí, že by měl každý investovat do toho, čemu rozumí,“ doplňuje Tereza Hrtúsová.
Rozdíly v averzi k riziku se ale projevují napříč věkovými skupinami, jak ostatně upozorňuje i Kamila Fialová ze Sociologického ústavu. „Zatímco mladší lidé preferují vyšší výnos, s rostoucím věkem se již riziko stává významným faktorem investičních rozhodnutí. To je naprosto racionální, protože lidé se s blížícím odchodem do důchodu svými investicemi většinou zajišťují právě na nadcházející důchod a riziko je pro ně z toho důvodu méně akceptovatelné,“ říká.
Češi si nejčastěji nechávají zhodnotit do 6 až 10 % ročních příjmů. Třetina lidí, která investuje, má v akciích, dluhopisech a dalších typech investic méně než 100 tisíc korun. Pětina má v investicích 100 až 300 tisíc korun a u 12,5 % investujících Čechů jde o 300 tisíc až půl milionu. S rostoucím věkem se rozdíly mezi kategoriemi zmenšují a přibývá těch, kteří mají v investicích vyšší částky.
Zájem o investování podle Tomáše Žďáry z České spořitelny, který odpovídá za digitální investiční řešení banky, roste. „Meziročně (září 2023 až září 2024) se zvýšil počet investorů o 8 %, přičemž se zvýšila průměrná výše pravidelné investované částky o téměř 15 % na téměř 2 800 Kč. Aktuálně máme již 644 tisíc investorů, což je téměř každý čtvrtý z našich 2,9 milionu aktivních klientů,“ říká Žďára.
Ze svých ročních příjmů odkládají Češi do investic nejčastěji 6 až 10 % procent. Jen jeden z deseti investorů si skrze investice odkládá přes čtvrtinu příjmu.
Optimální je podle Hrubé držet se zažitého pravidla 50:30:20. „Polovina příjmu jde na nezbytné výdaje, 30 procent na zábavu a zbytnosti a 20 procent si budeme odkládat. Může to být pomocí trvalého příkazu hned po výplatě nebo využitím některého nástroje přímo v mobilním bankovnictví,” dodává Hrubá.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
Vytisknout
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO