Jak mohou dopadnout Trumpova cla na český byznys? Místo exportu investice přímo v USA
Po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se musejí mít na pozoru i české firmy, které exportují do Spojených států amerických. Výrazně by se jich mohlo dotknout zvyšování dovozního cla, které má nově zvolený prezident v plánu zavést. Ten už v minulosti hovořil o tom, že zemí Evropské unie by se mohla týkat až dvacetiprocentní celní sazba na veškerý dovoz do USA.
Pokles transatlantického obchodu v případě realizace avizovaných opatření předpokládá Svaz průmyslu a dopravy. „Za takových okolností patrně budeme svědky zvýšení zájmu evropských společností o investování v USA,“ uvádí viceprezidentka svazu Milena Jabůrková. Podle ní se Evropy navíc zároveň mohou dotknout i cla, která Spojené státy uvalí na Čínu. „Ta bude nucena hledat náhradní odbytiště pro svou nadprodukci. EU tedy možná bude muset přistoupit k zavedení dalších opatření na ochranu svého trhu,“ doplňuje Jabůrková.
Zásadní dopad by případná cla měla na společnost Linet, která se zaměřuje na výrobu nemocničních a pečovatelských lůžek. „Nám americký trh generuje zhruba 15 procent tržeb a je tak pro nás největším na světě, navíc s potenciálem pro další růst,“ říká generální ředitel společnosti Tomáš Kolář s tím, že zavedení cel by exportní bilanci firmy do USA zcela zásadně narušilo. „Případná cla půjdou na úkor marže. Vzhledem k tomu, že i naše americká konkurence vyrábí ze značné části mimo USA, tak to zde pravděpodobně bude mít vliv na zvýšenou cenu produktů,“ doplňuje. Podle něj se firma připravuje na různé budoucí scénáře.
Případné zavedení cel by zkomplikovalo plány i české firmě Rim, která se zabývá výrobou nábytku. „My v současnou chvíli byznys v USA rozjíždíme. O americký trh usilujeme už nějakou dobu, ale momentálně tam nemáme pravidelné odběry. Pokud by ke spuštění cel došlo, tak bychom sice o nic nepřišli, ale ztratili bychom příležitost pro rozvoj a cesta na americký trh by pro nás byla velmi komplikovaná,“ říká obchodní ředitel společnosti Jakub Barcuch.
Situaci sleduje i Budějovický Budvar. Americký trh však pro něj není z hlediska velikosti zásadní. „Vyšší clo by sice zvýšilo cenu piva na americkém trhu, což by mohlo snížit poptávku, ale vzhledem k malému podílu tohoto trhu by pro nás byl dopad zanedbatelný,“ vysvětluje manažerka komunikace Barbora Povišerová.
Značně jednodušší bude situace pro společnosti, které mají část svých výrobních závodů přímo ve Spojených státech. To je i případ firmy Draslovka, která podniká v oblasti chemického průmyslu. „Díky strategicky vhodně umístěnému výrobnímu závodu v Memphisu, který provozujeme od roku 2021, máme možnost lokálně pokrývat poptávku na celém americkém trhu,“ uvádí ředitel komunikace Erik Švamberk. Ten zároveň zmiňuje výhodu flexibilního portfolia společnosti, díky kterému může Draslovka rychle reagovat na vývoj trhu.
Změny v americké celní politice nebudou hrát roli ani pro českou zbrojařskou společnost Czechoslovak Group. „Pro nás jsou USA skvělá země pro investice a podnikání a výsledek amerických voleb na tom nic nemění. Otázka cel pro nás vzhledem k našemu specifickému produktovému portfoliu, které patří do obranného průmyslu, není relevantní,“ uvedl tiskový mluvčí společnosti Andrej Čtírek s tím, že samotný export firmy do Spojených států je minimální. Společnost nyní v USA dotahuje akvizici skupiny Kinetic, díky níž by se stala největším výrobcem malorážové munice v západním světě.