Jak poroste česká ekonomika v roce 2025? Byznysmeni vydali vlastní predikci HDP

Svaz průmyslu a dopravy vystavil Česku vizitku, jak poroste jeho ekonomika v příštím roce. V datech, která má e15 exkluzivně k dispozici, je ale zakódován ještě jeden příběh, který jde nad rámec očekávaného 2,7procentního reálného růstu HDP v příštím roce. Je to recept lidí z byznysu, jak dosáhnout ještě lepších hodnot.

Dříve očekávané oživení a optimistické hodnoty se odkládají a korigují směrem dolů a Česká a evropská ekonomika zůstávají velmi křehké, píše se ve studii.

Viceprezident svazu Martin Jahn to říká ještě pregnantněji: „Výhled pro rok 2025 není důvodem k velkému jásání.“ I tak jde o zlepšení oproti letošnímu roku, který podle analýzy přinese Česku nakonec růst v hodnotě 1,2 procenta.

Přesto. Pokud by vláda provedla několik změn, průmyslu by se podle Jahna dýchalo lépe. Tou asi nejdůležitější je otázka cen energií, respektive poplatků na podporované zdroje energie. Vláda sice slíbila, že firmám poplatky příští rok nevzrostou, situace ale není jednoznačná. „Chápeme, že vláda v současné rozpočtové situaci nechce poplatky odpouštět jako v minulosti, nicméně pořád trváme na tom, že ceny energií jsou pro náš průmysl jednou z hlavních brzd,“ podotkl Martin Jahn.

Že drahé energie dusí byznys, potvrzuje ze své zkušenosti i Pavel Juříček, majitel Brano Group, která podniká v automotive. „V Evropě se nedá kvůli energiím konkurenceschopně podnikat. Co jsme si tady provedli, to je vrchol,“ říká. Staví proto továrny mimo kontinent, například v USA, kde ho ceny elektřiny i plynu vyjdou levněji.

Jakub Hemerka, finanční ředitel kožedělné skupiny KARO přidává i konkrétní čísla. „Snížení poplatků za obnovitelné zdroje by přineslo skupině úspory v řádu dvou tří milionů korun,“ popisuje.

Svaz kvůli tomu upozorňuje, že třeba v sousedním Německu hradí dosud poplatky vláda a že ceny elektřiny v kategorii firem v energeticky náročných odvětvích jsou v Česku podle Eurostatu páté nejvyšší v EU.

Od kabinetu čeká svaz také větší podporu migrace kvalifikovaných pracovních sil, kterých průmysl v Česku hledá přes 260 tisíc, nebo podporu aplikovaného výzkumu. „Tam čekáme na mnoho kroků zlepšení možnosti čerpání daňových odpočtů či novou metodiku hodnocení výzkumu a vývoje,“ doplnil Jahn. Z dlouhodobých cílů by pak byznysu pomohla větší bytová výstavba, která v důsledku nastartuje ekonomiku a podpoří migraci za prací.

Byznys nicméně přidává vládě další domácí úkoly. Pavel Juříček, mimochodem někdejší poslanec opozičního hnutí ANO, volá po snížení administrativní zátěže například kvůli technickým revizím nebo zeleným cílům, které stanovila Evropa. „Mají pro nás 111 nařízení, dost často jde o nesmysly. Musíme například vyhodnotit ekologickou stopu každého našeho dílu. Teď si vezměte, že produkujeme 12 tisíc různých výrobků a každý má od 10 do 50 dílů. Fakt nevím, jak tím pomůžeme planetě,“ říká rozhořčeně.

Shoduje se tak s Vlastislavem Břízou, majitelem koncernu Koh-i-noor. „Kontroly raději chodí tam, kde mají malou šanci něco najít, než aby skutečně kontrolovali, co je potřeba. Přebujelá byrokracie je dlouhodobě brzdou jak u nás, tak v celé EU,“ míní podnikatel.

Část byznysu volá i po přijetí společné evropské měny. „Vedení účtů, účetní administrace a kurzovní poplatky nás prakticky stojí mzdu jednoho člověka, a navíc přinášejí administrativní komplikace,“ říká Jiří Neuwirth, jednatel značky Wista, která dodává technologie tryskání a lakování. Přiklání se i k daňovému zvýhodnění výzkumu a vývoje, jak jej prezentuje Svaz průmyslu.

František Čermák, spolumajitel společnosti Profil nábytek, i přes komplikace očekává dvacetiprocentní růst tržeb své firmy, ocenil by nicméně zrychlení a zjednodušení stavebního řízení či podporu proexportní politiky u produktů s vyšší přidanou hodnotou.

Výhled tuzemské ekonomiky na příští rok má ovšem jednu velkou neznámou. Analytici ho sestavovali ještě ve chvíli, kdy nebyl znám výsledek amerických prezidentských voleb. „V současné ekonomické situaci panuje řada nejistot budoucího vývoje, která může snížit hospodářský výhled směrem dolů. Jedná se například o hrozbu dalšího zpomalení ekonomik EU či o geopolitické konflikty,“ stojí ve zprávě. 

Experti oslovení e15 nicméně upozorňují, že nevyzpytatelnost Trumpovy administrativy může přinést i dobré zprávy. Spekuluje se například o levnějším CNG a ropě. Na druhou stranu Trump v minulosti uvedl, že se chystá v případě zvolení zavést plošné desetiprocentní clo na veškerý dovoz a 60procentní clo na dovoz z Číny. Později zmínil, že by plošný dovozní poplatek mohl činit i 20 procent. 

Česko by případné negativní změny pocítilo zprostředkovaně přes export do Německa či Francie. „Rozhodně si nemyslím, že zvolení prezidenta Trumpa by a priori znamenalo negativní zprávu pro Evropu. Můžeme vyhlížet globální snížení cen ropy, energií, možná konec konfliktu na Ukrajině,“ přemýšlí na druhou stranu Martin Jahn.

Obory, kterým se bude dařit v příštím roce, mají být z oblastí finální výroby vozů, elektroniky či farmacie. Podobně jako letos tam nebudou patřit energeticky náročné obory jako hutnictví či chemický průmysl. Dobrý výhled svaz průmyslu nemá ani pro drobné dodavatele v autoprůmyslu. Jakkoliv se totiž daří třem domácím finálním výrobcům aut, tak v Evropě, na níž je český automotive navázán, není situace tak příznivá.

Lehký závan optimismu přeci jen analytikům dává stabilizace spotřebitelských cen, tedy ukotvení inflace, spolu s tím spojená zvyšující se chuť domácností utrácet a být tahounem domácí spotřeby, a za uznání prý stojí i chystané vládní investice, například v oblasti infrastruktury. „Dle dosavadních výsledků i dle naší predikce by nominální mzda měla letos i příští rok nadále růst rychleji než míra inflace. V soukromém sektoru se odhady růstu v letošním i příštím roce pohybují okolo 5 procent, dále pak minimální mzda má na rok 2025 vzrůst na 20 800 korun,“ uvádí analytici.

Predikce o vývoji HDP vydaly v posledních dnech i další instituce. Od odhadů Svazu průmyslu a dopravy se zásadněji neliší, jakkoliv byli jeho analytici nejvíce optimističtí. Česká bankovní asociace očekává letos růst hrubého domácího produktu o jedno procento. Výhled na příští rok pak zhoršila o půl procentního bodu na 2,3 procenta, a to zejména z důvodu slabšího vývoje v zahraničí. Česká národní banka pak předpokládá zvýšení hrubého domácího produktu letos o jedno procento a příští rok o 2,4 procenta. „Ekonomika se oživuje pozvolna, pohybuje se pod svým potenciálem,“ zhodnotil guvernér ČNB Aleš Michl.

Evropská komise pak zhoršila odhad letošního růstu české ekonomiky na jedno procento. Odhad hospodářského růstu na příští rok přitom snížila na 2,4 procenta z dříve předpokládaných 2,8 procenta.