Jak si šetřit na důchod? Ten od státu stačit nebude, varuje expert

„Téma důchodového zabezpečení bylo v České republice dlouho opomíjeno. V posledních letech si ale lidé začínají uvědomovat, že spoléhat se výhradně na státní důchod není udržitelné,“ přibližuje Martin Luňáček.

Statistika může být až alarmující: průměrný důchod dnes činí asi polovinu průměrné mzdy. A pro mladší generace, které nyní začínají spořit na důchod, se tento poměr ještě více zhorší, upozorňuje v podcastu investiční expert.

Konzervativní investice versus inflace

Bezpečnost a spolehlivost investic jsou pro mnoho Čechů klíčové aspekty. Češi mají tendenci volit konzervativní investiční nástroje – jenže jejich zhodnocení nebývá nijak oslnivé, naopak některé konzervativní produkty mají dlouhodobě problém udržet aspoň krok s inflací, takže reálně člověk o peníze přichází.

„Téměř 80 procent peněz uložených v penzijních spořeních se nachází ve velmi konzervativních fondech, které sice na jednu stranu nemohou jít do záporu, tedy nominálního záporu, ale zhodnocení zároveň nedosahuje ani průměrné inflace,“ konstatuje Luňáček.

Doporučuje proto zvážit rizikovější, ale v dlouhodobém horizontu výnosnější investiční nástroje, jako jsou akcie nebo ETF (fondy obchodované na burze, pozn. red.). To podle něj umožní nejen ochranu před inflací, ale i skutečné zhodnocení peněz.

Nová éra investování

Novinkou na českém trhu je dlouhodobý investiční produkt (DIP). Luňáček vysvětluje, že DIP není tradiční investiční produkt – byť to nese v názvu, ale spíše daňově zvýhodněný režim investičního účtu.

„Výhodou DIP je, že umožňuje volnou kombinaci investic do různých nástrojů podle individuálních preferencí investora. Každý si může DIP upravit podle svého rizikového profilu, ať už prostřednictvím konzervativních, nebo dynamičtějších investic,“ říká.

Oproti penzijnímu spoření není u DIP nárok na podporu ve formě státních příspěvků. Tento fakt podle Luňáčka často slouží jako argument pro preferenci penzijka před DIP. Lidé by ale při rozhodování měli vzít v potaz i jiné parametry, především výši poplatků. „Pokud se v penzijku nahromadí větší částka, lze na poplatcích ušetřit víc, než je hodnota státního příspěvku. To si málo lidí uvědomuje,“ dodává.

Flexibilní investice bez stresu

Častá je podle něho také obava, že kombinovat různé investiční nástroje v rámci DIP je složité a investorovi to bude způsobovat starosti, o které nestojí. Řada lidí z této obavy raději zůstane u produktů, které zná, jako jsou právě různé varianty penzijka.

„To, že mi něco dává možnost pracovat s různými investičními nástroji, ale neznamená, že musím být aktivní spekulant, trader nebo znalec, který si bude sám vybírat akcii po akcii, sestavovat si svoje portfolio. Toto můžu svěřit odborníkovi, správci, který mě tím procesem provede, vyhodnotí můj rizikový profil a preference a odborně za mě investici sestaví. A to je přesně to, co děláme my v Portu,“ přibližuje Luňáček.

A jak vlastně popularita DIP roste? „Počet otevřených DIP účtů významně vzrostl, což ukazuje na rostoucí zájem Čechů o efektivní a výhodné způsoby spoření na stáří. Z dlouhodobého hlediska si myslím, že DIP začne hrát klíčovou roli na českém trhu důchodového spoření, zejména mezi nově uzavíranými účty,“ říká Luňáček.

(…)

Ještě nekončíme. Co dalšího v podcastu zazní?

• Proč je lepší nové penzijko (penzijní spoření) než staré (penzijní připojištění)?
• Jsou daňové úlevy v rámci DIP dostatečné?
• Podle čeho vybírat poskytovatele DIP?
• Kolik bychom si měli na důchod spořit v závislosti na svých příjmech?

Sdílejte článek, než ho smažem

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO