Jak využít rozšířenou realitu (AR) pro kampaně? Nejlépe na sociálních sítích
Rozšířená realita (Augmented Reality – AR) je dnes velmi oblíbeným nástrojem markeťáků a tvůrců digitálního obsahu. Jedná se o doplnění skutečného obrazu digitálním prvkem, ten může být klidně grafický nebo i textový. Z výsledků je patrné, že právě AR výrazně dominuje nad často probíranou virtuální realitou (VR). Proč tomu tak je? Jak AR využít v kampaních? To a mnoho dalšího shrnul Vojtěch Lambert z agentury LCG New Media.
AR není jen doménou firemních profilů, AR filtry na sociálních sítích používá velká část uživatelů. Jedná se o interaktivní digitální vrstvy, které obohacují naši zkušenost tím, že přidávají virtuální prvky do reálného světa.
Výsledky ukazují že AR využívá 1,73 miliard uživatelů na světě, tedy zhruba každý pátý obyvatel této planety. V souboji s čistě virtuálními prvky vítězí AR o 30 procent, což je patrné i z následujícího grafu. Lidé jsou zkrátka hračičky, co raději přetváří a upravují skutečnost oproti vytváření něčeho zcela nového.
Pokud bychom okruh ještě trochu ořízli na uživatele mobilních zařízení do 35 let dostáváme se na 35 procent celkové populace, tedy každý třetí člověk do 35 let, co používá telefon. A to už je hodně velký důvod AR neignorovat, ale naopak ho integrovat do kampaní a využít ho ve vlastní prospěch! A na co konkrétně? Primárně lze AR na sociálních sítích využít pro zlepšení brand awareness, dále umí představit vlastnosti produktů (product knowledge) a v neposlední řadě díky AR zvýšíte dosahy a imprese. Sekundární jsou pak prokliky a konverze. AR je tedy velmi silné pro fáze SEE + THINK, okrajově pro DO.
Jaký je pak dopad na sociálních sítích? U Instagramu a Facebook lze zasáhnout uživatele napříč věkovými kategoriemi pomocí filtrů rozšiřujících realitu. Využít je lze při následujících aktivitách:
- losování a zobrazení výsledného produktu, případně následná animace
- zobrazení a trackování 3D modelu v prostoru, na obličeji apod.
- změna pozadí za člověkem, částicové efekty – déšť, oheň atd.
- catching game – chytání objektů např. částmi těla
- zobrazení a trackování textury v prostoru, na obličeji, na těle apod.
- podněty – např. mrknutí, otevření pusy, úklon hlavy, zamávání apod.
U Snapchatu je třeba počítat se zacílením především na mladší generaci do 24 let. AR tam lze využít především v rámci tzv. Snap Lens.
V rámci naší agentury jsme rozšířenou realitu testovali hned při několika kampaních a v porovnání s ostatními marketingovými prvky – video v TV a na YTB, Social Media, OOH, press, bannery aj. vychází AR filtry jasně na prvním místě, co se týče času, který uživatelé reklamě věnují.
Pokud to tedy shrnu – zapojením AR získáte vyšší čas strávený s vaší značkou u uživatelů, tedy vyšší ad recall a brand lift. Dále se vám bude dařit lépe interagovat publikum a zapojit ho do vaší značky, také zvýšíte diskuzi mezi uživateli a v neposlední řadě zlepšíte uživatelské zkušenosti s vaším brandem.