Je Česko připravené na euro? Analýza NERV shrnuje pro a proti, podle Hampla panuje shoda

Národní ekonomická rada vlády (NERV) sestavila zhodnocení připravenosti Česka na přijetí eura. Zatím neveřejná analýza, kterou má redakce e15 k dispozici, shrnuje výhody a nevýhody přechodu na jednotnou evropskou měnu a pojmenovává možná rizika. Vstup do Evropského mechanismu směnných kurzů ale zatím ekonomové nedoporučili. Vláda si chce nyní pro euro připravit půdu, možné přijetí ale nechá tomu, kdo získá mandát v následujícím volebním období.

Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) v polovině února projednal materiál ministerstva financí a České národní banky, který hodnotil plnění maastrichtských kritérií a to, zda je Česká republika ekonomicky sladěná se zbytkem eurozóny. Následně požádal Národní ekonomickou radu vlády, aby vypracovala materiál, který se více zaměří na českou realitu.

Podle ekonoma Mojmíra Hampla, který je členem NERV a podílel se na přípravě zmiňovaného dokumentu, panovala mezi autory zprávy shoda. Vláda chtěla díky analýze zjistit, zda má v tuto chvíli cenu vstupovat do takzvaného ERM II, tedy Evropského mechanismu směnných kurzů. Členství v něm je totiž jedním z požadavků pro přijetí eura.

Jaké jsou zásadní body analýzy NERV?

Česká republika v současnosti neplní všechna maastrichtská kritéria, do konce roku by je ale podle NERV plnit mohla (kromě účasti v ERM II)
Kromě maastrichtských kritérií by podle ekonomů měla budoucí diskuse zahrnout český pohled, a tedy to, zda je v dané chvíli přijetí eura pro českou ekonomiku přínosem
Přijetí eura sice povede k monetárnímu sblížení (inflace, dlouhodobé úrokové sazby), ale nevede obecně k větší fiskální odpovědnosti a nemá tak zásadní dopad na hospodářský růst
Přijetí eura nezvyšuje inflaci – a pokud ano, tak minimálně
Spontánní přechod k euru již probíhá, zatím ale pouze v podnikové sféře a není navíc jasné, zda jde o trvalý jev
Rizika přechodu na euro pro ekonomiku se jeví jako nízká, výjimkou jsou nízkopříjmové domácnosti a finanční sektor

Zajímavost : Rozvoj jazykových modelů naráží na limity, umělá inteligence se vydává novým směrem

„Nebyla to analýza toho, zda přistoupit k euru, ale toho, zda vstoupit do pomyslného předpokoje,“ komentuje pro e15 Hampl. Ekonomové podle něj nalezli předpokládanou shodu na tom, že nejdřív musí vláda stanovit konkrétní termín přijetí. „Zjednodušeně řečeno nemá smysl vstupovat do předsíně, pokud si nejste jistí, že chcete jít do obýváku,“ dodává.

Dokument si od NERV vyžádala vláda v únoru, podle mluvčího rezortu financí Petra Habáně ale nepočítá s tím, že by začala přijímat konkrétní kroky ještě v tomto volebním období. Podle informací ministerstva zatím analýzu vláda neprojednala, dle informací e15 by se k ní ale mohla dostat příští týden.

Euroštafetu předá vláda dál

„Úkolem současné vlády je mít na konci jejího mandátu co nejlépe připravené Česko na reálnou politickou debatu o přijetí eura. O tom, zda do eura vstoupit a kdy, by měla rozhodnout až vláda vzešlá z příštích voleb do Poslanecké sněmovny,“ dodává Habáň. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se tak podle něj bude dál soustředit na stabilizování veřejných financí, aby Česká republika mohla do eurozóny vstoupit v budoucnu.

Zajímavost : Posílit domácí výrobu léčiv. Podle Dvořáčka je Hospodářská strategie dobrým odrazovým můstkem

To se sice zatím podle NERV daří jen zčásti, kritéria ale pro Česko v tuto chvíli nejsou nesplnitelná. Například požadavek na udržení dlouhodobé úrokové sazby v současnosti Česko plní, horší je to s kritériem cenové stability. Květnová inflace 6,5 procenta totiž vynesla hodnotu nad požadovaný průměr. Inflace se ale postupně opět snižuje a jak podle ministra Stanjury, tak podle ekonoma Hampla lze čekat, že je naplnění kritéria na spadnutí.

VIDEO: Německo naši ekonomiku táhne dolů. Věřím, že katastrofa nás nečeká a zvládne to, říká viceguvernérka ČNB Zamrazilová pro FLOW.

FLOW: Německo naši ekonomiku táhne dolů. Věřím, že katastrofa nás nečeká a zvládne to, říká viceguvernérka ČNB Zamrazilová • e15

Ke splnění kritérií chybí jen krůček

V takovém případě by tedy opět jediným nesplněným maastrichtským požadavkem bylo právě nečlenství v Evropském mechanismu směnných kurzů. „Rozhodnutí o vstupu do ERM II by přitom mělo být součástí věrohodného politického plánu na přijetí eura tak, aby doba setrvání v ERM II před samotným vstupem do eurozóny byla co nejkratší,“ dodává Habáň z tiskového oddělení ministerstva financí.

Zajímavost : Českou justici posiluje zástupkyně šéfredaktora Ekonomu Alžběta Vejvodová

Kromě ekonomických výzev ale na vládu, která nakonec do pomyslného obývacího pokoje přijetí eura vstoupí, bude čekat složitější úkol – přesvědčit o přijetí společné evropské měny veřejnost. Podpora eura se totiž podle průzkumů ze začátku léta u Čechů pohybuje kolem dvaceti procent. Trendy ale ukazují, že v průběhu času roste. Vláda by se proto podle ekonomů měla zaměřit zejména na komunikaci směrem k nízkopříjmovým domácnostem, na které by přijetí eura dopadlo nejvíce a které jsou také nejohroženější z hlediska finanční gramotnosti.

Zdroj Zde