Jediná nabíječka, která vládne všem. Jaký vzkaz nám tím EU vysílá?

Česko žije novou kauzou: povinně zaváděnými jednotnými nabíjecími kabely, které se v Evropě vztahují na veškerý prodej nové přenositelné elektroniky. Zatímco Brusel zdůvodňuje normu komfortem pro uživatele, mnohem podstatnější je vzkaz, který EU „jedinou nabíječkou, která vládne všem“ vlastně vysílá.

Celý článek je převzatý z INFO.CZ

Směrnice, pro kterou kromě ODS zvedli ruku všichni čeští europoslanci, má hlavní cíl: zvýšení komfortu pro uživatele. Představa politiků je asi taková, že namísto gazilionu různých nabíjecích kabelů, které má každý z nás v šuplíku, bude stačit jediný – USB-C. 

Nejde o jedinou „výhodu“ nové směrnice, doplňuje staronová předsedkyně Komise Ursula von der Leyen, podle které jde také o příspěvek k politice jednotného trhu i k ochraně životního prostředí, jemuž má směrnice odlehčit o více než tisíc tun elektroodpadu ročně. Tak proč ta kulturní válka, která kolem jednotných nabíječek na sociálních sítích vypukla?

Zbytečný boj o jednotný kabel

Nebudu se s nikým přít, že jeden nabíjecí kabel namísto pěti různých je příjemnou – byť nijak zásadní – změnou. Jenže ani přesto není nová legislativa černobílá. Její největší problém je totiž symptomem současného zaostávání Evropy za Spojenými státy – jak na poli technologickém, tak ekonomickém a ideovém. 

Zatímco za oceánem rozhoduje o tak nestrategických otázkách jako nabíjení mobilních telefonů trh, v Evropě jde nově o razítko úředníka. A to je špatně. Zatímco otevřený trh rodí konkurenci a ta zase tlak na inovace, „razítko“ s sebou nese stagnaci a často rezignaci na jakýkoliv výzkum a vývoj. Proč taky něco vyvíjet, když vám úředník povolí jen jedinou technologii.

S tím souvisí další problém. Nabíjení USB-C není žádný konec evoluce, jak by se mohlo z bruselského ptydepe zdát. Tento standard vzniknul teprve před deseti lety, masovějšího rozšíření se dočkal přibližně pět let nazpět a je mimořádně naivní si myslet, že právě toto je „konec cesty“. 

Naopak. Je velmi pravděpodobné, že za pět, deset let přijde s novými technologiemi na trh (tedy na ten americký nebo čínský) nové, lepší a efektivnější řešení, než je nyní Evropou kodifikované USB-C.

Sjednocené nabíječky elektroniky schválil i europarlament, výrobci je musí zavést od roku 2024

Uživatel sice může nad „válkou o kabel“ pokrčit rameny, nicméně pro výrobce, kteří kvůli evropské směrnici musejí upravovat své produkty, respektive celé ekosystémy, může jít o zbytečnou komplikaci, která se jim prodraží. V případě mobilních telefonů se to týká zejména společnosti Apple, která vsadila na nabíjení přes konektor lightning, nicméně regulace během pár měsíců dopadne i na notebooky, kde je ekosystém nabíjecích kabelů mnohem barvitější. 

A poslední poznámka pod čarou: Zatímco Ursula von der Leyen tvrdí, jak směrnice omezí elektroodpad, realita může být právě opačná. Spotřebitelé se totiž v první fázi budou masově zbavovat svých jiných než USB-C kabelů, které už jim nebudou k potřebě, aby za několik let přišel nový nabíjecí standard a oni tak zahodili i nyní vyzdvihované USB-C konektory.

Úředník vs. trh

Celá diskuse kolem jednotných nabíječek je v zásadě prkotinou, která se blahobytu či well-beingu průměrného Evropana sotva dotkne. Mnohem zásadnější je však to, co představuje. Norma de facto říká, že Brusel dokáže lépe než trh rozhodnout, co lidé vlastně chtějí. To je jednak nebezpečný myšlenkový framework pro případné další regulace, ale vzhledem k historickým paralelám také velmi nešťastný přístup, který nikdy nedopadl dobře.

Evropská komise je teprve na začátku svého funkčního období a své priority už má zřetelně vytyčené. Pokud bych si ale do nového roku mohl něco přát, pak by to bylo, aby Komise svůj mandát zasvětila proškrtávání současného byrokratického pekla – aby nebyla hodnocena podle toho, kolik nových předpisů zavedla, ale kolik jich dokázala zrušit. 

A soustředit se na zásadní hrozby dneška, které ohrožují naši samotnou existenci – od migrace přes válku na Ukrajině po racionální přístup ke klimatické změně – a vše ostatní nechat na trhu. Kapitalistický darwinismus si totiž s nabíječkami či plastovými víčky umí poradit mnohem efektivněji.

Zdroj Zde