Jednou nám neuvěří, že v bankách pracovali lidé za přepážkou. AI se chystá měnit další obory
V bostonském Beth Israel Deaconess Medical Center, které je fakultní nemocnicí Harvardu, proběhl průzkum odhalující, jak těžko se jako lidé učíme žít s umělou inteligencí. Adam Rodman, odborník na interní medicínu, přiměl kolegy využít chatboty vyzbrojené umělou inteligencí k diagnostice nemocí. Jenže lékaři s pomocí AI vykazovali jen o málo lepší výsledky, než když nástroj nevyužívali. Když začala pracovat AI bez zásahu lékařů, úspěšnost diagnostiky se rázem zvedla z jejich 76 na 90 procent.
Uživatel v roli brzdy
Test v Bostonu ukázal, že jsme jako lidé – v tomhle konkrétním případě lékaři – přesvědčeni o správnosti svého úsudku a jen těžko přijímáme jiný názor. „Výsledky výzkumu šokovaly AI komunitu i lékaře. Neříkáme, že je dobré přenechat komplet diagnózu na AI, ale díky výzkumu vidíme, jak moc už dnes může AI pomáhat,“ komentuje výsledky průzkumu Daniel Kosec, spoluzakladatel a šéf AI Institutu, jenž pomáhá popularizovat nástroje AI.
U výzvy v podobě lidí, kteří s AI budou brzy pracovat, ještě zůstaňme. Pokud se naplní průzkumy z roku 2023 od Microsoftu, McKinsey a od BCG, bude do roku 2026 potřeba rekvalifikovat čtyřicet procent pracujících pro práci s AI nástroji. Z těchto čísel vyplývá, že jen v Česku se musí proškolit přes milion lidí do dvou let – podle Daniela Kosece je to nesplnitelný úkol.
V příštích měsících podle něj začne umělá inteligence ještě výrazněji promlouvat do oborů, které v nedávné době nakousla. Vedle zmíněného zdravotnictví jde o programování, marketing či o vzdělávání. „Už dnes se programování dynamicky mění. Je běžné, že přes 25 procent kódu píše AI. Nedávno přiznal i CEO Googlu, že více než čtvrtinu jejich kódu vytváří AI. Sám jsem zvědav, jak a jestli tato skutečnost ovlivní i cenu za programování,“ zamýšlí se Daniel Kosec.
Obvyklé už je, že činnost, kterou dělají lidé z marketingu nebo tvůrci obsahu, jako je psaní článků, tvorba scénářů, příspěvků či content plánů, jde přehodit na AI a výstupy lze následně jen upravovat a vylepšovat. Podle Daniela Kosece se tak pětidenní práce dá stihnout za tři dny. A učení? Velmi brzy nás ve virtuálním světě čekají učitelé na míru připravení pro každého z nás, kteří budou učit jazyky a další dovednosti přesně podle tempa, které zvládáme.
Digitální člověk a ti druzí
Tomáš Malovec je spoluzakladatelem startupu Born Digital, jenž se specializuje na umělou inteligenci. Míří na digitální asistenty, kteří zvládají nejen rutinní úkoly, ale čím dál častěji pomáhají i s komplexními rozhodnutími. Aby bylo zřejmé, oč jde, Born Digital postavil například digitálního vyšetřovatele kyberkriminality ulehčujícího práci policii, startup dále automatizuje ambasády pro Spojené arabské emiráty nebo staví bankomaty nové generace, na nichž spolupracuje s jejich největšími světovými výrobci.
Startup byl od svého vzniku v roce 2019 každý rok v zisku, jen ten poslední byl výjimkou; urychluje totiž vývoj produktů a řídí expanzi do USA a Velké Británie. Mimochodem je jedním z mála českých, který prošel Google Startups Acceleratorem a několik měsíců rostl pod dohledem globálních lídrů. „Bylo fascinující mít přístup k odborníkům, kteří formují budoucnost technologií, a těžit z jejich zkušeností,“ uvádí Tomáš Malovec.
Je tedy zřejmé, že novým AI oborem bude podle něj jejich „digital human“, ohlíží se však i dále. „Jednou z oblastí, kde vidím obrovský potenciál, je digitalizace a automatizace administrativy ve státní správě. Pro mě jako zakladatele startupu je fascinující sledovat, jak se díky AI může státní správa stát nejen efektivnější, ale také výrazně levnější z pohledu rozpočtu,“ říká.
Podobně jako Daniel Kosec i on předvídá tak hluboké zásahy AI do práce člověka, že některé obory úplně zaniknou. Na prvním místě půjde o zákaznickou podporu, na druhém pak třeba o pozice v bankách. „Představte si, že jednou budeme svým dětem vyprávět, že každá banka měla stovky zaměstnanců, kteří odpovídali na jednoduché dotazy, blokovali platební karty nebo řešili běžné problémy po telefonu. Budou si klepat na čelo a říkat: ,Proč to tehdy nedělaly stroje?‘“ líčí Tomáš Malovec.
K oborům, o jejichž změnách byla řeč, přidává Jakub Kubů, komerční ředitel České asociace umělé inteligence, vedle bankovnictví a financí také automobilový průmysl, logistiku, a zejména kreativní průmysl, který bude těžit z aplikací generujících hudbu i s texty, videa nebo obrazy.
AI již podle jeho zkušeností vytvořila nové obory, jako je datová věda. Také vznikají nové role ve správě a řízení AI systémů, například etické řízení AI či tvorba „srozumitelné AI“. „V budoucnosti pravděpodobně vzniknou zcela nové disciplíny zaměřené na interakci lidí a AI, například AI psychologie, design etických systémů nebo ‚bio-AI‘ – průnik biotechnologií a umělé inteligence,“ vyhlíží Jakub Kubů.
Na druhé straně můžeme očekávat útlum oborů, jejichž náplň práce lze plně automatizovat. Třeba rutinní administrativní role, základní právní služby či některé části výrobního procesu, kde lidská přítomnost není nezbytná. Přesto u řady profesí nejde podle Jakuba Kubů o jejich zánik, ale spíše o přizpůsobení novým podmínkám.
Nezhasnout naději
Česko má silné základy pro to, aby bylo v AI úspěšnou zemí, a to především díky kvalitnímu technickému vzdělání a dlouhodobým výzkumným aktivitám. Špičkoví odborníci vycházejí z českých univerzit zejména v oborech strojového učení, zpracování přirozeného jazyka nebo robotiky, jak říká Jakub Kubů.
Mezi zajímavé projekty patří podle něj například vývoj velkých jazykových modelů SeLLMa od společnosti Seznam. Na mezinárodní scéně je pak Česko viditelné i díky startupům, jako je Rossum, Filuta AI, Resistant AI či Superface.
Stačí však jen málo, aby tahle naděje začala zhasínat. „Přijde mi, že čeští podnikatelé jako takoví jsou hodně progresivní, šikovní a dokážou přijímat nové trendy a výzvy. Bohužel zatím mám pocit, že stát nejedná dostatečně proaktivně a rychle, aby tyto trendové směry dostatečně podpořil u širší veřejnosti,“ míní Daniel Kosec.
V nedávné studii Mezinárodního měnového fondu o globální připravenosti na AI obsadila Česká republika 29. místo, což je velmi lehce pod evropským průměrem. To na jednu stranu nevypadá špatně, ale když se vezme v potaz rychlost vývoje AI, není to podle odborníků vůbec lichotivé. „Jako lidé neumíme přemýšlet exponenciálně, a tak si ani neuvědomujeme, jak moc se za dva až tři roky transformuje trh díky AI. Vezměte si, že například v Singapuru nebo v USA dávají velké peníze na rekvalifikaci lidí pro schopnost používat AI. Čína také masivně podporuje AI,“ říká Daniel Kosec.
Vládní investice do výzkumu, vzdělávání či do mezinárodní spolupráce musejí být jako recept na českou budoucnost s AI podle odborníků samozřejmostí, respektive tím nejmenším, co může kabinet udělat. Výzvou je pak správně nastavená regulace, která může i z evropského hlediska rozvoj zmrazit. „Implementovat nařízení EU o AI špatně by byla promarněná příležitost a potenciálně také velká hrozba pro celou českou ekonomiku,“ obává se Jakub Kubů.
Možná by úředníci mohli pro lepší výsledek udělat to co Adam Rodman v Beth Israel Deaconess Medical Center – nezapojovat se při rozhodování do procesu umělé inteligence a nechat ji v klidu přemýšlet. Devadesátiprocentní šance na úspěch nezní jako špatná vyhlídka.
