Jens Stoltenberg se loučí. Co čeká v čele NATO jeho nástupce Marka Rutteho?

Odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg pronesl svůj poslední projev ve funkci. Vyzval v něm především k jednotě Evropy a Ameriky. Právě její zachování bude jedním z velkých úkolů Stoltenbergova nástupce Marka Rutteho, který se ujme funkce 1. října. 

Má se za to, že Ruttemu na cestě do čela aliance pomohla americká podpora a tlak Washingtonu na další členy. Cestu mu nakonec uvolnil i rumunský prezident Klaus Iohannis, který o funkci generálního tajemníka NATO dlouho usiloval.

„Nejzajímavějším aspektem výběru Rutteho je fakt, že půjde již o čtvrtého nizozemského generálního tajemníka. Podstatnější však je, že ani v současné geopolitické situaci se tajemníkem nestal nikdo ze států, které do NATO přistoupily po roce 1998,“ pozastavil se nad výsledkem Jan Kofroň, expert na obranu z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Východní země budou chtít jiné posty

Jednota aliance je však křehká. Iohannis se o pozici tajemníka ucházel právě s cílem zajistit východoevropským zemím ve vrcholných funkcích paktu větší zastoupení. Už dříve se hovořilo o tom, že by post mohla získat estonská premiérka Kaja Kallasová. Té se však nepodařilo získat podporu ze zemí jako Spojené státy, Německo a Francie. Na překážku jí byly příliš ostré výroky na adresu Ruska a jestřábí postoje k válce na Ukrajině.