Ještě to vydržíme. Inovace a lepší služby mají zachránit české hory bez sněhu
Přímo pod klínoveckou lanovkou Dámská provozuje skiservis a penzion s restaurací Roman Žák. Na horách podniká už třicet let, v přilehlé Loučné pod Klínovcem je zastupitelem a předsedou kulturního a sportovního výboru. V polovině listopadu má zatím zavřeno jak jeho půjčovna, tak restaurace, do které navíc stále shání personál na zimní sezonu. Stejně jsou na tom další podniky u rozlehlého parkoviště, které v sychravé čtvrteční poledne zeje prázdnotou – židle v restauracích jsou uklizené na stolech a na vstupních dveřích visí cedule s jasnou zprávou: zavřeno.
V polovině listopadu je tady prázdno, v lyžařské sezoně ale praská restaurace ve švech.|
„V tomhle období je tady minimum lidí, opravdu jenom ti stálí obyvatelé,“ říká Žák u stolu, kde jindy sedí hosté v lyžákách. Zatím je tu prázdno, v hlavní sezoně to tu ale praská ve švech. „Hlavně když je dobrý sníh.“
Řekni, kde ti Nizozemci jsou
Klientela horského střediska se od revoluce značně proměnila. „Byly doby, kdy nás živily autobusy Holanďanů,“ popisuje a dodává, že dnes přijíždějí nizozemští turisté spíše sporadicky. Většinu tvoří Češi nebo právě Němci – z nedalekého přibližně dvoutisícového lázeňského městečka Oberwiesenthal to na českou stranu hor mají asi deset minut autem.
„Areály mají mezi sebou domluvu. Když si koupíte vícedenní skipas, můžete jít lyžovat jeden den do Čech a druhý klidně do Německa,“ říká Žák. Lyžování se tak na německé straně neprodraží ani českým turistům, připlatí si ale za služby. Ty totiž podle Žáka i dál zůstávají dražší. Což naopak láká na Klínovec Němce.
V půjčovně lyžařského vybavení na Klínovci se chystají na otevření sezony.|
Na německé straně navíc trochu zaspali dobu – Klínovec se podle Žáka vyvíjí mnohem rychleji a lépe, ať už zasněžovací technikou nebo počtem nových přepravních zařízení. Věří proto, že lyžování v Krušných horách rozhodně není na ústupu. V odpovědi na otázku, co dalšího se na Klínovci mění, jmenuje dvě věci: stoupá zájem o rezervaci služeb online a o bydlení v moderních apartmánech. To potvrzuje i výhled do dřív nezastavěných proluk směrem k Loučné pod Klínovcem, kde vyrostlo velké množství bytových domů. „Naproti přes parkoviště byl historicky luxusní hotel Nástup. Dnes je to rezidence,“ ukazuje Žák na budovu přes parkoviště, která svým tvarem připomíná pyramidu.
Bývalý hotel Nástup. Dnes je z něj Rezidence Klínovec.|
Do další sezony se vztyčenou hlavou
Ačkoliv podle ředitele Asociace horských středisek Libora Knota předchozí sezona dobrá pro provozovatele nebyla, do té další jdou s hlavou vzhůru. A vyjmenovává některé investice – letos do českých hor zamíří 1,75 miliardy korun. Velký podíl na nich má středisko Dolní Morava, kde rostou tři nové objekty. Jde o 171 nových apartmánů hotelového typu u sjezdovek za téměř jednu miliardu.
Dolnomoravský skiareál s ikonickým visutým mostem Sky Bridge, za kterým se dokonce v roce 2022 vypravili novináři z amerického magazínu TIME, se ale oproti jiným střediskům musel letos potýkat ještě s jednou nečekanou událostí. Povodně, které zasáhly prakticky celé území Česka, se nevyhnuly ani této části Jeseníků. Voda poničila silnice i domy. „Škody tady byly poměrně značné, ale dokázali jsme je opravit v řádu dnů,“ popisuje šéf resortu Martin Palán. V polovině listopadu je rozkopaných ještě kolem 150 metrů hlavní vozovky, která protíná obec. „Že bychom byli zasaženi tím, že by se k nám nedalo dostat, to naštěstí ne,“ dodává.
Martin Palán, šéf resortu na Dolní Moravě|
V době kolem povodní podle Palána čelil skiareál poklesu návštěvnosti, Dolní Morava v tom ale nebyla sama. Do zasažených oblastí v září totiž cestoval málokdo. Zda bude mít příchod ničivé vody vliv na návštěvnost kvůli tomu, že budou obyvatelé Jeseníků a přilehlých oblastí muset šetřit, si sice zatím odhadovat netroufá, zůstává ale optimistický. „Díky ubytovacím kapacitám a celkově znalosti toho, jak náš resort funguje, nejsme tolik závislí na jednodenních návštěvnících z okolí. Naše tržby drží pobytoví hosté, kteří často jezdí z daleka,“ vysvětluje.
Dolní Morava je jedním z resortů, který se stále víc orientuje i na letní sezonu. V okolí je kromě zmiňovaného visutého mostu Sky Bridge 721 třeba horská nebo bobová dráha, u výstupní stanice sedačkové lanovky Sněžník stojí Stezka v oblacích, která je přístupná v létě i v zimě. Přítomnost turistů pak posiluje i zájem developerů o výstavbu v lokalitě. „Nabídka ubytovacích kapacit se rozšířila poměrně významně,“ potvrzuje Palán.
Kde je opravdu levně?
„České hory se významně zvedají. Kvalitou a nabídkou služeb jsou už – minimálně ta velká střediska – naprosto srovnatelná s řadou středně velkých alpských,“ myslí si Palán. Současně ale dodává, že si uvědomuje, že české hory nemohou Alpám konkurovat například nadmořskou výškou nebo délkou sjezdovek. „Ale to, co tady neustále zaznívá, tedy že už je dnes levnější jet lyžovat do Rakouska, tak to není v žádném případě pravda.“
Na Dolní Moravě se masivně staví.|
A sílí i polská konkurence. Na polské straně Krkonoš i Jeseníků se začalo v posledních letech značně investovat hlavně do ubytovacích kapacit. „Pokud jde ale o kvalitu sjezdovek a lanovek, nemá Polsko na naší straně Krkonoš žádné srovnatelné areály,“ hodnotí šéf skiareálu ve Špindlerově Mlýně René Hroneš. Profil Krkonoš za hranicemi je totiž podle něj mnohem skalnatější.
Ve prospěch českých kopců pak v porovnání s Alpami mluví to, že jsou „dostupné do dvou hodin od Prahy“, myslí si. Díky tomu Češi ušetří čas strávený v autě a – jak dodává Hroneš – taky uhlíkovou stopu. „Není to věc, kterou bychom chtěli nějak výrazně akcentovat, ale je to potřeba brát v potaz.“ Čímž naráží na téma, které české skiareály pálí dlouhodobě – lyžování na umělém sněhu jako zátěž pro životní prostředí.
Na Klínovci se během listopadu školí personál. Bezpečnostním tréninkem prochází každý rok.|
Co říká na lyžování příroda
I když státem pořízené studie podle Hroneše prokázaly, že technické zasněžování nemá negativní dopady ani z hlediska vodohospodářského, ani z hlediska vlivu na přírodu, povolit v Česku výstavbu akumulačních nádrží nebo sněžných děl není snadné. „Naše výsledky opravdu ukázaly, že samotné technické zasněžování má v českých podmínkách (na přírodu) okrajový vliv, který je překrytý jinými faktory – například hospodařením v krajině, znečištěním vodních toků a podobně,“ říká Michal Straka z brněnské Masarykovy univerzity, který byl součástí výzkumného týmu pro zmiňovanou studii.
Nepříznivý dopad na vodní toky pak může podle Straky přijít třeba v momentě, kdy provozovatelé skiareálů nedodrží takzvaný minimální zůstatkový průtok – tedy jednoduše vyčerpají víc vody, než je pro daný vodní tok optimální. „Zkoumali jsme navíc jen vlastní zasněžování, ne vliv budování infrastruktury, světelného a hlukového smogu nebo třeba znečištění,“ dodává hydrobiolog.
Jaké počasí zavládne letos na horách, zatím nikdo nechce s jistotou předpovídat. Provozovatelé sice do budoucna počítají s tím, že se bude lyžařská sezona zkracovat, z hor ale své podnikání rozhodně přesouvat nechtějí. „Naše generace na horách začala po revoluci, takže to zatím nikomu nepředáváme. Co nás čeká, uvidíme,“ říká Žák. „Ale minimálně dalších třicet let se u nás lyžovat bude,“ dodává s jistotou Palán.
