Jsou ceny elektřiny přes 500 eur minulostí? Zapomeňte

Drama širšímu publiku skryté ve stínu amerických voleb a rozpadu německé vlády se minulý týden odehrálo na energetickém trhu. V Německu, respektive na Baltu i u Severního moře došlo uprostřed týdne k takzvanému dunkelflaute, kdy v celém regionu i na období několika hodin téměř přestal foukat vítr při zataženém počasí bez slunce. Výsledkem bylo urychlené shánění kapacit operátory sítí a skokový nárůst německých cen až na 820 eur za megawatthodinu z běžných úrovní pod 100 eur. I když šlo o jev jen několika hodin, masivní skok cen ukazuje, že v Německu kvůli rychlému zavírání uhelných kapacit již nyní chybí záložní zdroje.

Podobným směrem se z převážně ekonomických důvodů mohou během příštích dvou až tři let vydat i Polsko a ČR. Německo sice chce rychle postavit 12,5 gigawatt plynových elektráren, jeho plány se ale zpožďují a s aktuálním rozpadem vlády to lépe nevypadá. První aukce na podporu výstavby se měla konat začátkem příštího roku, na to by se ale musely schválit potřebné zákony ještě letos. I kdyby se to povedlo, první nové kapacity se objeví za tři až čtyři roky. Německá koalice se navíc rozpadla hlavně z důvodu energetiky, když v rozpočtu chyběly peníze na odpuštění „zelených“ poplatků průmyslovým firmám.

Co si z této situace vzít? I vzhledem k pravděpodobnému vítězství konzervativní CDU/CSU v předčasných volbách může v Německu dojít ke zpomalení odchodu od uhlí, případně i ke zpomalení růstu OZE. Na druhou stranu změnu přísných regulací na celoevropském trhu povolenek CO2 čekat moc nelze. Kombinace těchto vlivů by mohla udržet ceny elektřiny (a povolenek CO2) relativně vysoko a s tím podporovat akcie tradičních výrobců z bezemisních zdrojů, jako je jádro a voda. Z pohledu České republiky bych pak radil ČEPS a spol. se nespoléhat, že nás v případě nedostatku zdrojů zachrání importy.

Autor je analytik České spořitelny.