K hospodářskému útlumu v Evropě se přidávají politické problémy, píše Reuters

Brusel – Politické krize v Německu a ve Francii výrazně komplikují snahy o modernizaci evropské ekonomiky, která se potýká s problémy, a znesnadňují podnikům rozhodování o investicích, jež jsou zapotřebí k zajištění konkurenceschopnosti na světovém trhu. Pád vlád v Německu a Francii, tedy ve dvou velkých ekonomikách, které byly po desetiletí tahounem Evropské unie, přišel právě v době, kdy se tento region musí vypořádat s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu a s rostoucími obchodními třenicemi s Čínou, píše agentura Reuters.

Pro podniky, od francouzských výrobců koňaku, kteří čelí celním poplatkům v Číně, až po německé výrobce automobilových součástek, kteří čekají na vyjasnění evropské průmyslové strategie pro elektromobily, nemohlo být načasování horší.

V sedmadvacetičlenné EU jen málokdo nesouhlasí s tím, že evropská ekonomika musí projít změnami. Více než kdy jindy však panují pochybnosti o tom, zda jsou politici schopni potřebné změny zajistit. „Krize ve Francii společně s krizí v Německu nesmí zpomalit realizaci hospodářských reforem,“ říká Enrico Letta, autor 147stránkové zprávy o slabinách evropské ekonomiky. Zprávu nechali vypracovat úředníci Evropské unie.

Pád vlády francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který přišel jen několik týdnů po rozpadu německé vládní koalice, je podle Letty „potenciálním meteoritem“ pro finanční stabilitu v regionu. Ten se přitom už dlouho potýká s vysokým zadlužením.

Řada Evropanů by sice své životní podmínky a sociální zabezpečení neměnila s Američany, evropský kontinent však od finanční krize z roku 2008 zaostává za Spojenými státy v růstu ekonomiky v přepočtu na obyvatele. Vina je přičítána řadě faktorů, od slabé produktivity práce až po roztříštěné kapitálové trhy. Sankce uvalené na Rusko v reakci na jeho vojenskou invazi na Ukrajinu navíc připravily evropské výrobce o zdroj levné energie.

Vzestup krajně pravicových i extrémně levicových stran komplikuje dosahování shody v národních parlamentech i v institucích EU, takže vyhlídky na kroky k řešení dlouhodobých problémů Evropy nejsou příliš dobré, píše Reuters.

Šéf závodní rady stuttgartské továrny německého dodavatele automobilových součástek Bosch Axel Petruzzelli uvedl, že nejistota způsobená kolapsem německé vládní koalice působí jako jed. Jeho firma teď netrpělivě čeká na vyjasnění německé průmyslové politiky, zejména postoje Berlína k elektromobilům. Toho se však dočká až po únorových volbách.

Německá vlajková letecká společnost Lufthansa čelí ze strany Berlína podobnému tichu v souvislosti se svými apely na snížení letištních poplatků, které jsou v Německu výrazně vyšší než jinde v Evropě.

Francouzský výrobce leteckých motorů Safran minulý týden označil politickou stabilitu za klíčový faktor při rozhodování, kam umístit nový závod na karbonové brzdy. Rozhodnutí firma učiní začátkem příštího roku. Vedle Francie jsou v užším výběru i Spojené státy a Kanada.

Neschopnost francouzského parlamentu dohodnout se na rozpočtu na příští rok navíc vyvolává obavy z omezených vládních výdajů v době, kdy inflace zvyšuje náklady ve všech oblastech. „V obraně to vytvoří tlak,“ uvedl šéf společnosti Safran Olivier Andries. „Na co tento tlak dopadne a jak to ministerstvo obrany zvládne, nedokážu říct,“ dodal.

Zatímco se letos v Evropě počítá se sotva jednoprocentním růstem hrubého domácího produktu (HDP), hodně nadějí se vkládá v to, že v příštím roce spotřebitelské výdaje zajistí hospodářské oživení, protože růst mezd podporuje příjmy domácností. Tento scénář však předpokládá, že spotřebitelé nezačnou podléhat nervozitě.

„Tento typ politického klimatu obecně nepodporuje spotřebu, hlavně v případě velkých nákupů, jako je pořízení nového automobilu,“ uvedl Marc Mortureux, který je šéfem lobbistického sdružení francouzského automobilového průmyslu La Plateforme automobile (PFA).

Evropa se pyšní svou otevřenou ekonomikou zaměřenou na mezinárodní obchod. Ale právě v mezinárodním obchodě se skrývají nejakutnější problémy. Říjnové rozhodnutí Číny uvalit antidumpingová cla na dovoz evropské brandy, které přišlo několik dnů po ohlášení cel na dovoz čínských elektromobilů do EU, je podle francouzského sdružení výrobců koňaku BNIC pro toto odvětví potenciální katastrofou.

„Vyslovení nedůvěry (francouzské vládě) nesmí žádným způsobem blokovat nouzové kroky, na kterých závisí přežití řady našich členů,“ uvedlo sdružení s odkazem na Macronův slib, že tento obchodní spor vyřeší.

Trumpovy plány uvalit minimálně desetiprocentní cla na veškerý dovoz do USA jsou pak testem soudržnosti Evropy, která se bude muset rozhodnout, jak tyto hrozby odvrátit a jak reagovat, pokud je Trump uskuteční.

Jednotlivé evropské země se snaží chránit sektory, které jsou klíčové pro jejich domácí ekonomiku. Nejednota v evropské obchodní politice se tento měsíc projevila při sjednání dohody o volném obchodu s jihoamerickým společenstvím Mercosur. Ta postavila Německo usilující o nové trhy pro své automobily a stroje proti Francii, která se snaží chránit své zemědělce před levným dovozem, píše Reuters.

EU obchod hospodářství vláda MONITOR