Kde najít startupový poklad? Dívejte se na univerzity, radí odborníci

Na české investorské scéně probíhá zajímavý zvrat. Má širší kontext – Evropa nutně potřebuje dohnat technologický náskok Spojených států a Číny a znovu nastartovat růst. Pozornost šéfů tuzemských fondů se proto upřela na startupy, které tuhle definici splňují. Přesněji řečeno cílí na akademické prostředí, které bylo až dosud ve startupové scéně upozaděno.

Před sklonkem roku to byla zpráva skýtající několik klíčových slov: virtuální realita, programvatelné čipy, AMD či Intel. Fond Tensor Ventures, který založili Roman Smola, Martin Drdúl a Petr Ulvr vložil spolu s angel investory spojených s firmami AMD, Intel či Hewlett Packard Enterprise 550 tisíc euro do univerzitního startupu DYNANIC.

Spin – off brněnského VUT je zaujal technologii, která umožňuje “vdechnout život” programovatelným čipům – umí zvýšit jejich propustnost a zjednodušit použití v aplikacích, které vyžadují obrovský výkon, což pomůže zlepšit využítí AI. „Programovatelné hradlové čipy se velmi obtížně programují, málokdo to umí, nejde totiž o běžný vývoj softwaru s jeho standardními paradigmaty. My jsme tuto schopnost získali během dvou minulých dekád, kdy jsme na VUT a v rámci sdružení CESNET pracovali na unikátním výzkumu právě na toto téma,” říká Pavol Korček, který stojí v čele týmu výzkumníků VUT.

Cílem není podle něj rychle prodat DYNANIC některé nadnárodní firmě a stát se její divizí, ale postupně vybudovat hrdou českou dodavatelskou firmu pro největší světové giganty, která přinese světu zásadní technologii.

Evropské manko

Nejde ale jen o tento konkrétní příklad. Když e15 zjišťovala, jaké trendy a startupy sledovat v roce 2025, investoři se shodovali právě na univerzitních spin – off firmách, které definují cíl technologické obnovy kontinentu. “Rok 2025 bude rokem, kdy Česko i Evropa více vsadí na fyzické technologie a mnohem hlubší spolupráci základního výzkumu a univerzit se startupovým prostředím, což je něco, v čem jsou třeba Spojené státy podstatě dále. Na naší VC scéně startupy a foundeři se zázemím v univerzitním a výzkumném prostředí zatím příliš vidět nejsou. Věřím ale, že se podobných projektů do jejich hledáčku dostane podstatně více,” odkazuje právě na DYNAMIC Matej Zabadal, Managing Partner ve V-Sharp Venture Studio. Obecně vidí budoucnost právě ve startupech orientovaných na umělou inteligenci, jako jsou v Česku E2B, nebo Upheal.

Zpátky ale k zaměření na univerzitní startupy. Například Atomiver vychází z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN při Univerzitě Palackého v Olomouci. Má technologii na bázi grafenu, kterou lze využít v energetice k výrobě superkondenzátorů, které dokáží rychle dodat velké množství energie. Startup podpořil pěti miliony program Technologická inkubace agentury CzechInvest a protože v něm cítí možnost docílit výrobků takzvaně dvojího užití (tedy civilního i vojenského), zařadila ho pod svá křídla i Severoatlantická aliance přes svůj akcelerátor DIANA. Jde o prestižní klub, kam se nyní dostalo 74 firem z více než 2600 uchazečů. Soukromé investory chce Atomiver shánět právě v letošním roce.

Filip Mikschik je šéfem a zakladatelem platformy StartupJobs vyhledávající pracovní pozice ve startupech. O trendech má proto velký přehled a rostoucí oblasti kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence či zdravotnictví budou podle něj těžit právě z univerzitníbo prostředí. “I když je vznik spin – off firem legislativně stále docela těžký, univerzitní výzkum je něčím, co bude startupovou scénu stále více ovlivňovat. V Česku vidím potenciál zejména v oblasti zdravotnictví,” říká.

AI, medicína a další

Technologie se v oblasti zdravotnictví podle Filipa Mikschika postupně posouvá od reaktivní péče k prediktivní a personalizované medicíně. “Umělá inteligence bude hrát významnou roli v diagnostice, například při odhalování rakoviny či srdečních chorob, též bude v navrhovat léčbu šitou na míru na základě genetických a životních dat pacientů,” míní. Vzdálený monitoring bude pak zajišťovat kontinuální sledování zdravotního stavu, což umožní dřívější zásahy a efektivnější péči. 

Příklady úspěšných vědeckých startupů zaměřených na medicínu, není potřeba hledat dlouho. Společnost Adalid Sciences zaměřená na oblast genové terapie, kterou založili vědci z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR, získala v létě investici ve stovkách milionů korun od výrobce zdravotnických technologií BTL. Bude pracovat na rozvoji metody bezpečné přepravy nukleových kyselin do buněk, jež může pomoci v léčbě dosud obtížně léčitelných nemocí a také ve vývoji očkovacích látek. 

Evropské snahy pak nejlépe dokumentuje nové složení Evropské komise. Ve snaze vyrovnat se Číně či USA vznikl vůbec poprvé post pro startupy, výzkum a inovace. Zastává ho Bulharka Ekaterina Zaharievová. Když předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová vznik postu oznamovala, zdůraznila, že Evropa chce soustředit své výdaje na strategické priority a průlomové technologie.„Musíme postavit výzkum, inovace, vědu a technologie do centra naší ekonomiky,” řekla.

Co se letošních trendů v Česku týká, k umělé inteligenci, zdravotnictví či kybernetické bezpečnosti či moderní energetice přidává Jan Davídek, partner VC fondu Purple Ventures ještě oblast duševního zdraví. Fond má investici například ve startupu Hedepy. “Využívá pokročilých algoritmů k propojení uživatelů s vhodnými psychoterapeuty. Sektor duševního zdraví v posledních letech vykazuje velmi rychlý růst, a jeho propojení s AI přináší značný potenciál pro inovace a zlepšení přístupu k péči,” dodává.