Kdo dostane příspěvek na bydlení v roce 2025. Přehled a kalkulačka

Pokud chcete jenom rychle vědět, jestli právě vy budete mít v roce 2025 nárok na příspěvek na bydlení, skočte si rovnou na kalkulačku příspěvku na bydlení 2025.

Jinak to vezmeme popořadě:

Kdo má v roce 2025 nárok na příspěvek na bydlení?

O příspěvek na bydlení může úspěšně žádat každá domácnost, jejíž výdaje na bydlení jsou vyšší než 30 procent jejího příjmu. Stát přispívá právě na to, co těch 30 procent příjmů přesahuje. Příjmy lidí v jedné domácnosti se sčítají, žádat o příspěvek může jen jeden její člen.

Domácností se rozumějí lidé, kteří žijou v nájemním bytě (je jedno, jestli v nájmu nebo podnájmu), v družstevním bytě nebo i ve vlastním. Nezáleží na tom, kde mají trvalé bydliště, rozhoduje, kde skutečně bydlí.

Ačkoli to původně byla jen dočasná možnost, o příspěvek na bydlení můžou i v roce 2025 žádat i lidé, kteří bydlí na chatě nebo chalupě, tedy v rekreačním objektu. Ten ale musí splňovat základní podmínky pro celoroční obývání, především musí mít přístup k pitné vodě a záchod.

Když žijete v nebytovém prostoru nebo třeba v azylovém domě, příspěvek na bydlení nedostanete. Budete muset zkusit žádost o jinou dávku. Přímo na bydlení je třeba určený doplatek na bydlení, jedna z dávek v hmotné nouzi.

Pokud jde o lidi, kteří bydlí třeba v domovech pro seniory, těm zatím příspěvek na bydlení není přiznáván. Nedávno ale dostali naději na změnu: Příspěvek na bydlení pro víc seniorů? Přelomové rozhodnutí dává šanci.

Co se u příspěvku počítá do nákladů na bydlení?

Nákladem na bydlení je v první řadě nájemné. Pokud bydlíte v družstevním bytě nebo ve vlastním, nahrazují nájemné takzvané srovnatelné náklady – tedy náklady srovnatelné s nájemným, aby se zohlednily výdaje, které domácnost má s údržbou a provozem nemovitosti. Jejich růst by měl odrážet změny v cenách bydlení – oproti loňsku srovnatelné náklady rostou jen o desetikoruny a pro rok 2025 vypadají takto:

Další náklady, které se započítají, jsou náklady na energie, elektřinu a plyn, na dodávky a ohřev vody, odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení a úklid společných prostor domu, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu, společnou televizi a rozhlas, svoz komunálního odpadu.  

Počítají se také náklady na vytápění. Pouze pokud se v domácnosti topí pevnými palivy – uhlím, briketami, peletami, dřívím a podobně, nepočítají se skutečné náklady, ale stát stanoví paušál. Ten oproti loňsku dokonce klesal a pro rok 2025 tedy vypadá takhle:

Příjmy domácnosti se se skutečnými náklady na bydlení porovnávají jen za určitých okolností. Jindy se ke srovnání použijí takzvané normativní náklady na bydlení.

Co to je ty „normativní náklady“?

Pravidlo, že příspěvek na bydlení pokryje veškeré náklady na bydlení, které přesáhnou 30 procent čistých příjmů domácnosti, neplatí absolutně.

Stát si vymyslel ochranu, aby snad někomu nepřispíval třeba padesát tisíc na stotisícové nájemné. Nebo na náklady na vytápění domácích pěstíren čehokoli, případně třeba ohřev vody v bazénu.

Proto jsou stanovené takzvané normativní náklady bydlení. Jednoduše řečeno je to suma peněz, o které se stát domnívá, že za ni domácnost o určité velikosti může v obci určité velikosti rozumně bydlet.

A pokud jsou vykázané skutečné náklady vyšší než tyto úředně stanovené náklady normativní, počítá se s těmi normativními. Od loňska vyrostly o několik stovek a jsou teď pro rok 2025 stanovené následovně:

Pro lidi bydlící v družstevním nebo ve vlastním se normativní náklady stanovují jinak a velikost obce nerozhoduje:

Jaké příjmy se při výpočtu příspěvku na bydlení počítají?

Při výpočtu příspěvku na bydlení se počítají čisté příjmy domácnosti. Přesněji jejich průměr za kalendářní čtvrtletí, které předchází čtvrtletí, ve kterém žádáte. Kalendářní čtvrtletí jsou pochopitelně leden až březen, duben až červen, červenec až září a říjen až prosinec. Když tedy budete o dávku žádat v lednu, sečtete čisté příjmy všech členů domácnosti za říjen až prosinec a vydělíte třemi, abyste dostali měsíční průměr.

Příjmy je pak potřeba průběžně prokazovat, pokud nechcete o příspěvek na bydlení přijít. Dělá se to jednou za půl roku – to znamená, že když příspěvek dostanete v lednu 2025, znovu budete muset o půl roku později prokazovat výši příjmů za druhé čtvrtletí roku 2025, tedy za duben až červen. Pokud by se ale přihodilo, že vaší domácnosti v prvním čtvrtletí příjmy zásadně klesnou (takže by příspěvek mohl naopak růst), můžete ten pokles úřadu doložit a příspěvek si nechat navýšit.

Do příjmů se počítá plat nebo mzda, všechny typy důchodů, výživné, porodné, rodičovský příspěvek, mateřská nebo třeba nemocenská a další dávky nemocenského pojištění, přídavky na děti nebo podpora v nezaměstnanosti, a to všech společně posuzovaných osob, tedy všech lidí, kteří spolu v bytě bydlí. Za příjem se nepovažují příjmy ze zaměstnání (včetně dohod nebo třeba placené praxe) nezaopatřených dětí.

Kde se o příspěvek na bydlení žádá a co je potřeba prokázat

O příspěvek na bydlení můžete požádat elektronicky: přes takzvanou klientskou zónu Jenda (Jednoduše na dávky) ministerstva práce a sociálních věcí. Potřebovat budete datovou schránku nebo některou z forem identity občana: bankovní identitu, eObčanku, NIA ID nebo třeba mobilní klíč eGovernmentu.

Jendu pak můžete využívat i k dokládání čtvrtletních příjmů při prodlužování dávky.

Elektronicky se dá o příspěvek na bydlení žádat taky přes web ministerstva práce.

Jinak budete muset na úřad práce. A to pak doporučujeme se dopředu podívat na web ministerstva práce, jaké všecky formuláře je potřeba vyplnit a co se má dokládat. Jestli se chcete vydat na úřad, předvyplňte si toho co nejvíc doma. Na webu jsou připravené i vzory vyplněných formulářů.

O příspěvek na bydlení můžete žádat až tři měsíce zpětně.

Skončí příspěvek na bydlení v roce 2025? Co mění superdávka

Už v roce 2025 se ale může všechno změnit. Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na revizi dávek a poslanci už mají na stolech návrh zákona, který mimo jiné ruší příspěvek na bydlení.

Podle něj by se měly do jediné spojit čtyři dosavadní dávky – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Jmenovat by se měla poněkud neinvenčně dávka státní sociální pomoci (DSSP), neoficiálně se jí snad až příliš invenčně říká superdávka. Po jejím zavedení by měl podstatně klesnout počet příjemců sociálních dávek, žadatelé o ně by se mimo jiné měli podrobovat majetkovým testům. 

Zákon o superdávce by měl jít v lednu 2025 do druhého čtení a je tedy možné, že ho sněmovna v současném složení ještě do voleb stihne schválit. Kdy ale začne platit a bude účinný, se zatím nedá dobře odhadnout. Vývoj kolem budoucí superdávky pravidelně sledujeme, shrnutí posledních známých indormací najdete zde: Superdávka se ještě změní. Úřad poslechl experty a upraví pravidla.

Gabriel Pleska

Redaktor, editor a uměle inteligentní ilustrátor webů Peníze.cz a Finmag.cz. Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO