Kdo dostane příspěvek na živobytí? Kalkulačka a pravidla 2025

Příspěvek na živobytí je jednou ze tří dávek pomoci v hmotné nouzi. Další jsou doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Jedná se v zásadě o pomoc lidem s velmi nízkými příjmy – mimořádná okamžitá pomoc je ovšem určená komukoli, pokud se ocitne dočasně v nouzi, ať už přijde v cizím městě o peněženku nebo mu povodeň odnese dům.

Příspěvek na živobytí, vyplácený každý měsíc, má pomáhat se zaplacením základních potřeb: jídla, oblečení, obuvi, hygienických potřeb, telefonu, jízdného, dopravy, vzdělání. Zkrátka toho, co lze považovat za základní potřebu nebo službu či věc nutnou k uspokojení té základní potřeby. Kromě bydlení.

Pro člověka, který má potíž zaplatit bydlení a náklady s ním spojené, tedy energie a služby, je tu v první řadě příspěvek na bydlení. A pokud nestačí nebo o něj nelze žádat, tak doplatek na bydlení.

Podmínkou pro získání příspěvku na živobytí především je, aby se žadatel (nebo skupina žadatelů – rodina nebo domácnost, v úředním jazyce společně posuzované osoby) nacházel v hmotné nouzi. To jest „jeho sociální a majetkové poměry nestačí na to, aby uspokojil základní životní potřeby“. Nebo jinak řečeno: „když příjem osoby nebo rodiny po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nepokryje částku živobytí“.

Kdo má nárok na příspěvek na živobytí

Když úředníci úřadu práce posuzují nárok na příspěvek na živobytí, dívají se na výši příjmů a na výši nákladů domácnosti – ať už v ní žije žadatel sám, nebo v ní hospodaří s jinými lidmi.

U nových žádostí se zkoumají příjmy za poslední tři měsíce před podáním žádosti. Pokud se v hmotné nouzi ocitnete náhle, posuzují se příjmy v měsíci, kdy došlo k jejich poklesu. Když už příspěvek pobíráte a chcete v tom pokračovat, dokládáte pak každý měsíc příjmy za měsíc předchozí.

Počítají se dohromady příjmy všech společně posuzovaných osob – tedy všech, kteří bydlí ve společné domácnosti. Porovnávají se pak s náklady na bydlení,

Když je rozdíl příjmů a přiměřených nákladů na bydlení nižší než částka živobytí, úřad ho do výše částky živobytí dorovná.

Kalkulačka příspěvku na živobytí

Jak se počítá příspěvek na živobytí?

Do příjmů se nezapočte všechno, co člověk vydělá nebo dostane od státu.

Započítává se:

70 procent příjmů ze zaměstnání (včetně dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti),
80 procent příjmů z nemocenských dávek (například nemocenská, mateřská, ošetřovné nebo otcovská),
80 procent podpory v nezaměstnanosti nebo během rekvalifikace,
80 procent důchodů.

Z dalších příjmů se počítá 100 procent, jde třeba o:

Naopak vůbec se nepočítají mimořádné jednorázové dávky nebo dávky na bydlení, tedy:

Přiměřené náklady na bydlení, které se od příjmů odečtou, také nejsou náklady na bydlení, které žadatel (a společně posuzované osoby) na bydlení vynaloží. Jde o 30 procent (v Praze 35 procent) takřečených odůvodněných nákladů na bydlení.

Odůvodněné náklady na bydlení jsou potom:

pro ty, co bydlí v nájmu nájemné do výše, která je v místě obvyklá (to určuje úřad),
pro ty, kteří bydlí ve vlastním nebo družstevním, pak výše prokazatelných nákladů, maximálně ale do výše nákladů uvedených v zákoně o státní sociální podpoře,
pravidelné platby za služby spojené s užíváním bytu, maximálně do výše, která je v místě obvyklá; jde o platby za dálkové vytápěné a teplou vodu, za úklid společných prostor, za odpady a další,
výdaje za elektřinu, plyn další druhy paliv, a to ve výši, která je v místě obvyklá (úřad počítá průměrnou spotřebu v obdobně velkém bytě podle údajů energetických společností).

Pokud bydlíte v nebytovém prostoru nebo třeba na chatě a v jiných speciálních případech se pro určení odvodněných nákladů používají pro výpočet normativní náklady na bydlení.

Když se tedy od příjmů odečtou přiměřené náklady na bydlení, porovná se rozdíl s částkou živobytí (součtem částek živobytí společně posuzovaných osob), a pokud je ten rozdíl menší, vyplácí se právě tolik peněz, aby z toho nakonec byla částka živobytí – a to je příspěvek na živobytí.

Co je částka živobytí a jak se počítá?

Částku živobytí stanovuje úřad práce s ohledem na aktuální situaci žadatele (mimo jiné při tom hodnotí jeho úsilí situaci změnit) a na možnosti, které má. Dívá se přitom například na to, jestli si člověk aktivně hledá práci, ale i na to, jestli nezkouší zpeněžit majetek, pokud nějaký má.

Při stanovení částky živobytí se vychází ze životního a existenčního minima. Částka živobytí se vždycky rovná nejmíň existenčnímu minimu, které pro rok 2025 činí 3130 korun.

Když splníte určité podmínky, může odpovídat minimu životnímu. V první řadě se to vždy týká těchto osob:

starobní důchodci a osoby starší 68 let,
osoby invalidní ve 3. stupni,
nezaopatřené děti,
lidé, kteří jsou dočasně neschopní pracovat,
rodiče pečující o dítě do 10 let závislé na péči,
osoby pobírající příspěvek na péči (ve 2. až 4. stupni) nebo pečující o osoby pobírající tento příspěvek,
ten, kdo pobírá mateřskou.

Pravidlo pro ostatní je: že částka živobytí odpovídá životnímu minimu prvních šest měsíců od přiznání dávky, když svou nepříznivou finanční situaci aktivně řeší – snaží se o zvýšení příjmu vlastním přičiněním. V praxi se stačí přihlásit jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce.

Zdroj: Shutterstock

Částka živobytí se dá ještě zvýšit, když odpracujete 30 hodin veřejně prospěšných prací. Zvyšuje se o polovinu rozdílu mezi životním a existenčním minimem.

Po půl roce ale částka živobytí automaticky klesne na úroveň existenčního minima a životnímu minimu bude znovu odpovídat jen při splnění dalších podmínek.

První z nich je prokázat další snahu zvýšit si příjem. Pouhá evidence na pracáku už ale nestačí. Podmínce dostojíte – a vaše částka živobytí stoupne o 40 procent rozdílu mezi životním a existenčním minimem, když:

se přihlásíte k výkonu veřejné služby a odpracujete minimálně 20 hodin měsíčně,
najdete si výdělečnou činnost v rozsahu alespoň 20 hodin měsíčně,
zúčastníte se projektů organizovaných krajskou pobočkou úřadu práce.

Dalšího zvýšení se potom můžete domoct:

pokud nemáte žádný majetek (movitý či nemovitý), který byste mohli prodat – dalších 30 procent rozdílu mezi životním a existenčním minimem,
pokud nemáte žádné pohledávky, které byste mohli zpeněžit – dalších 30 procent rozdílu mezi životním a existenčním minimem.

Navýšení za majetek a pohledávky ale u úřadu projde, jen když zároveň splníte podmínky zvyšování příjmu vlastní prací. Plus pořád platí možnost zvýšení za 30 hodin veřejně prospěšných prací.

Jenom existenční minimum dostanou vždy lidé, kteří:

dluží za alimenty na nezletilé dítě víc než trojnásobek měsíční splátky,

jsou sice vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, ale v posledních šesti měsících před žádostí o dávku dostali výpověď kvůli zvlášť hrubému porušení povinností,
celý kalendářní měsíc čerpaly péči ve zdravotnickém zařízení.

Částka živobytí v jejich případě odpovídá existenčnímu minimu.

S výjimkou situace, kdy lékař potvrdí nutnost dietního stravování. Ta ostatně zvyšuje částku živobytí každému a vždycky.

Kolik je v roce 2025 existenční a životní minimum?

Existenční minimum je částka, kterou potřebujete na nákup jídla a dalších potřeb nezbytných pro přežití. Jak už bylo řečeno, pro rok 2025 činí 3130 korun na měsíc.

Životní minimum je společensky uznatelná hranice příjmů, které mají pokrýt základní životní potřeby. Jeho výše se liší podle počtu členů domácnosti a věku nezaopatřených dětí.

Pro rok 2025 je životní minimum:

4860 korun pro jednotlivce,
4470 korun pro první dospělou osobu v domácnosti,
4040 korun pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti,
3490 korun pro nezaopatřené dítě od 15 do 26 let,
3050 korun pro nezaopatřené dítě od 6 do 15 let,
2480 korun pro nezaopatřené dítě do 6 let.

Jak žádat o příspěvek na živobytí?

I o příspěvek na živobytí už se dneska dá žádat elektronicky, z webu ministerstva práce a sociálních věcí. Je potřeba mít některou z elektronických identit občana – bankovní identitu, eObčanku, NIA ID nebo mobilní klíč eGovernmentu. Využít můžete i datovou schránku či e-mail s uznávaným elektronickým podpisem. Když se přihlásíte s jejich pomocí, něco málo se vám do formuláře vyplní automaticky.

Jinak se žádost o příspěvek podává na úřadu práce podle místa bydliště. Tedy ne podle trvalého bydliště, co má člověk v občance, ale podle toho, kde skutečně bydlí. Formulář (spolu s dalšími papíry k vyplnění) najdete kromě webu ministerstva práce i v naší galerii formulářů:

Vyplněný se pak podává:

osobně na podatelně úřadu práce,
poštou na adresu příslušného úřadu práce (posílejte doporučeně),
e-mailem s elektronickým podpisem,
datovou schránkou do datové schránky příslušného pracoviště úřadu práce.

Nebo využijte už zmíněnou možnost podat žádost přímo prostřednictvím webu MPSV s některou s elektronických identit.

Kromě vyplněných formulářů musíte úřadu dodat i další dokumenty dokládající vaše příjmy, náklady na bydlení a další skutečnosti o vás i společně posuzovaných osobách. Připravte se na velké papírování.

Kdy a jak se příspěvek na živobytí vyplácí?

Výplata dávek probíhá měsíčně – vždycky za měsíc, na který náleží. Pokud se prokáže, že příjemce nezvládá s větší částkou peněz hospodařit, je možné příspěvek zasílat i týdně nebo denně. Výplata probíhá převodem na bankovní účet, poštovní poukázkou, v hotovosti nebo formou poukázky hmotné nouze – rozhodují o tom individuálně úředníci.

Poukázky hmotné nouze fungují podobně jako stravenky. Dají se použít na nákup potravin, hygienických pomůcek, oblečení, obuvi nebo dětského zboží. Na stránkách úřadu práce najdete kompletní seznam provozoven, kde je možné poukázky hmotné nouze uplatnit.

Dávky začne úřad vyplácet částečně poukázkami každému, kdo čerpá příspěvek déle než šest měsíců. Formou poukázky budete dostávat 35 až 65 % hodnoty příspěvku. Posouzení konkrétní hodnoty je individuální a závisí na úsudku úřadu práce.

Vyplácení formou poukázek se netýká osob, které:

využívají pobytové sociální služby,
využívají po celý kalendářní měsíc zdravotní péči ve zdravotnickém zařízení,
mají omezenou svéprávnost,
pobírají příspěvek na péči 3. a 4. stupně,
jsou starší 70 let,
žijí s invaliditou třetího stupně,
pečují o osobu pobírající příspěvek na péči, která je ve 2. až 4. stupni závislosti.

Poukázky nedostávají ani osoby, jejichž příspěvek na živobytí je nižší než 500 korun.

[embedded content]