Komu hrozí cla Donalda Trumpa? Celní tarify USA v souvislostech
Co znamenají cla v rámci mezinárodního obchodu?
Mezinárodní clo je povinný poplatek, který země uvaluje na zboží dovážené nebo vyvážené přes její hranice. Slouží jako nástroj obchodní politiky, jehož cílem může být ochrana domácího průmyslu před zahraniční konkurencí, generování příjmů pro státní rozpočet nebo vyjednávání lepších obchodních podmínek.
Clo se zpravidla vypočítává jako procento z hodnoty zboží (ad valorem) nebo na základě jeho množství (specifické clo). Výše cla se liší podle typu zboží a země původu, přičemž jeho zavedení nebo zvýšení může vést k odvetným opatřením a ovlivnit ceny i tok mezinárodního obchodu.
Jak vysoká cla dosud využívaly USA?
Předchozí americký prezident Joe Biden v roce 2024 uvalil stoprocentní cla na dovoz elektromobilů z Číny. Čínské vozy ovšem v té době tvořily jen asi dvě procenta prodejů elektromobilů v USA, šlo tedy spíš o preventní opatření. Zvýšení cel se dotklo také dalších odvětví: mikročipů, solárních článků, baterií, některých minerálů, zdravotnických produktů, výrobků z oceli a hliníku nebo stavebních jeřábů.
V roce 2024 USA uplatňovaly na dovoz automobilů z EU clo ve výši 2,5 procenta.
Komu Donald Trump vyhrožuje celní politikou?
Mexiko
Donald Trump v den své inaugurace 20. ledna zopakoval, že uvažuje nad zavedením cla pro Mexiko, protože právě z Mexika proudí do USA tok nelegálních migrantů a drog. Clo by mělo být ve výši 25 procent a platit má od 1. února. Podle analytiků společnosti Bernstein by to znamenalo katastrofu pro americké automobilky, které značnou část svých vozů vyrábí v Mexiku. Ceny nových automobilů by se tak zvýšily až o tři tisíce dolarů (73 tisíc korun), uvedla společnost Wolfe Research.
Reakce Mexika
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová podle agentury AP chystá „odplatu“. Ta by mohla mít podobu cla na americké zboží. Vzájemná cla ovšem prezidentka vnímá jako risk, který může ohrozi společný byznys obou zemí. Mexiko dováží do USA nejvíce zboží ze všech zemí (v hodnotě cca 480 miliard dolarů). 80 procent mexického exportu směřuje právě do USA.
Kanada
Kvůli proudu migrantů a drog uvažuje Trump i o zavedení cla na severního souseda USA. To by mělo být rovněž 25procentní a platit by mělo také od 1. února.
Reakce Kanady
75 procent celkového vývozu Kanady směřuje do USA. Premiér v rezignaci Justin Trudeau řekl, že s Trumpem mluvil několik hodin po oznámení a podobu společné reakce projedná s představiteli kanadských provincií. Práce kanadského parlamentu je nyní kvůli rezignaci premiéra do 24. března pozastavena.
Čína
Trump ihned po inauguraci uvedl, že bude Číně na veškeré zboží přicházející do USA účtovat dodatečné desetiprocentní clo nad rámce jakýchkoliv dalších cel. Již dříve přitom Trump vyhrožoval, že Číně odebere doložku nejvyšších výhod a na dovoz z Číny uvalí cla se sazbou 60 procent. Zdůvodnil to tím, že „Čína posílá fentanyl do Mexika a Kanady“. Podle amerických úřadů právě čínské chemičky produkují suroviny, ze kterých je možné drogu fentanyl vyrábět.
Reakce Číny
Čínská vláda tvrdí, že v boji pro narkotikům je jednou z nejtvrdších zemí na světě. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning podle deníku Guardian řekla, že fentanylová krize je problémem, který si USA vytvořily samy. Americká vláda podle ní musí zavést účinnější opatření.
Evropská unie
Trump ještě před inaugurací pohrozil uvalením cel na dovoz zboží z Evropské unie. Jejich případnou výši nespecifikoval, mluví se ale o deseti až dvaceti procentech. Americký prezident požaduje, aby členské země EU dovážely z USA více ropy a plynu. V projevu si také stěžoval, že EU nekupuje americké automobily a zemědělské produkty. Doslova řekl, že „Evropská unie je na nás zlá, takže je čekají cla.“
Reakce Evropské unie
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu prohlásila, že Evropa je připravena k jednání se Spojenými státy. „Pro obě strany je hodně v sázce,“ zdůraznila. „Budeme jednat pragmaticky, ale vždy zůstaneme věrní svým principům. Budeme chránit své zájmy a prosazovat své hodnoty,“ doplnila.
Rusko
Trump varoval Rusko před zavedením vysokých cel, pokud nebude brzy dosaženo dohody o ukončení války na Ukrajině. Tato cla by měla být uvalena na veškerý ruský export do USA, ale také na zboží prodávané do dalších zemí zapojených do konfliktu. Výši cel však Trump neupřesnil. „Dohodněte se a zastavte tuhle směšnou válku! Bude to jenom horší. Pokud neuzavřeme dohodu, a to co nejdříve, nemám jinou možnost než uvalit vysoké daně, cla a sankce na jakékoliv zboží, které Rusko prodá do Spojených států,“ uvedl Trump.
Reakce Ruska
Podle ruského diplomata Poljanského je nejprve nutné zjistit, co si šéf Bílého domu vlastně představuje pod pojmem „dohoda o ukončení války“. „Nejde jen o ukončení války. Klíčové je především vyřešení základních příčin ukrajinské krize,“ uvedl zástupce ruského velvyslance při OSN pro Reuters.
Kolumbie
O víkendu Donald Trump pohrozil zavedením cla pro Kolumbii, protože země odmítla přijmout migranty vyhoštěné ze Spojených států. Kolumbijský prezident Gustavo Petro nejprve nechtěl přijmout dvě letadla s migranty s tím, že Američané musejí s cizinci při jejich vyhošťování zacházet důstojně. Trump následně uvedl, že krok Kolumbie „ohrozil národní bezpečnost“ USA a že nařídil své administrativě přijmout sadu „urgentních a rozhodných odvetných opatření“. Mezi nimi mělo být i nouzové clo ve výši 25 procent, které se mělo během týdne zvýšit až na 50 procent. Kolumbie poté podmínky USA přijala, Trumpova administrativa následně clo odvolala s tím, že „zůstane v rezervě.“
Jaké důsledky mají vyšší cla na EU a evropskou ekonomiku?
- Zvýšení nákladů pro evropské exportéry
Vysoká cla na evropské produkty, jako jsou automobily, ocel nebo zemědělské produkty, znamenají pro evropské výrobce zvýšené náklady. To může vést k vyšším cenám pro americké spotřebitele a snížené konkurenceschopnosti evropských firem na americkém trhu.
- Pokles exportu do USA
Vyšší cla mohou snížit objem evropského exportu do USA, což má negativní dopad na evropské firmy, které závisí na americkém trhu. Některé podniky mohou hledat alternativní trhy.
- Zvýšení nákladů pro spotřebitele
Vyšší cla vedou k vyšším cenám na americkém trhu, což může snížit poptávku po evropských produktech. V důsledku toho mohou evropské firmy čelit poklesu tržeb, což negativně ovlivňuje i jejich výrobní kapacity a zaměstnanost.
- Výkyvy na finančních trzích
Obchodní napětí mezi USA a EU může vyvolat nejistotu na finančních trzích. Investoři mohou být opatrní při rozhodování o investicích v Evropě, což může vést k oslabování evropských měn a zvýšení volatility na trzích.
Jaké dopady můžou mít americká cla na Česko?
- Vyšší ceny dováženého zboží
Pokud USA zavedou cla na určité kategorie zboží, třeba automobily, elektroniku nebo textil, může to vést k vyšším cenám pro spotřebitele. I když Česká republika není přímo cílem amerických cel, produkty vyrobené v Evropě nebo v jiných regionech, které jsou zasaženy americkými clami, mohou být dražší i na českém trhu.
- Dopady na export českých výrobků
Pokud by se USA rozhodly uvalit cla na evropské výrobky, může to ovlivnit i české exporty. I když Česká republika není přímým cílem cel, exportní firmy, které vyvážejí do USA nebo mají obchodní vztahy s evropskými partnery exportujícími do USA, mohou čelit snížené konkurenceschopnosti a nižším tržbám. To by mohlo vést k poklesu pracovních míst nebo zhoršení finanční situace některých podniků.
- Nejistota na finančních trzích
Obchodní války a cla mohou vyvolat volatilitu na finančních trzích. Česká koruna by mohla oslabit, což by vedlo ke zvýšení cen dovážených produktů a služeb. Zvýšení nejistoty na globálních trzích může mít také vliv na úrokové sazby a investice, což může ovlivnit české domácnosti.
- Dopady na zaměstnanost
Pokud by byly zasaženy exportní odvětví, například automobilky, elektrotechnika nebo strojírenství, mohlo by to vést ke snížení počtu pracovních míst nebo zmrazení náboru v těchto sektorech. Některé firmy by mohly být nuceny přehodnotit své výrobní plány, což by se mohlo promítnout do snížené poptávky po pracovní síle.
- Zvýšení administrativních nákladů pro firmy
Českým podnikům, které vyvážejí do USA, by mohly vzrůst administrativní náklady spojené s celními poplatky a byrokracií. Větší složitost v obchodních procesech může znamenat, že malé a střední firmy budou mít problémy s udržením konkurenceschopnosti na americkém trhu.
- Možné zpomalení ekonomického růstu
Obchodní napětí mezi USA a EU nebo dalšími zeměmi může zpomalit globální ekonomiku. Česká ekonomika, která je silně propojená s mezinárodním obchodem, by mohla čelit nižšímu růstu, což by mohlo ovlivnit příjmy českých domácností a výhledy pro zaměstnanost.
Které české firmy americká cla ohrozí?
České firmy kvůli hrozbě amerických cel zvažují přesun části výroby do USA. Některé firmy počítají se zdražením. Jak reagovaly vybrané oslovené české společnosti?
Výrobce nemocničních lůžek generuje v USA zhruba 18 procent svých ročních tržeb, v přepočtu více než 1,5 miliardy korun. „Musíme kalkulovat mimo jiné i s tím scénářem, že v USA budeme muset vybudovat výrobní závod. Také je možné, že bychom některé díly dováželi z Česka do USA a tam by proběhla výroba a montáž,“ řekl pro e15 Tomáš Kolář, ředitel Linetu.
Majitel skupiny Wikov Martin Wichterle vyčíslil obrat v USA a Kanadě na více než jednu miliardu korun. Pokud by Trump zavedl cla vztahující se i na průmyslové převodovky a vodní turbíny, které Wikov vyváží, zdražení by se český podnik nevyhnul.
Se zavedením cel počítá Pavel Juříček, šéf firmy Brano. „Věřím, že Trump skutečně zavede nejméně desetiprocentní cla na dovoz aut z EU. Podle mého odhadu by to znamenalo pokles exportu aut přinejmenším o třicet procent,“ řekl Juříček. V americké Georgii proto chystá novou továrnu, která už má mít zařízené zakázky pro americké automobilky Tesla a General Motors.
Žďárský výrobce součástek investoval za účelem bezcelního vývozu do továrny v Mexiku, kterou otevřel teprve loni. Pokud ale Trumpova administrativa zavede cla i pro Mexiko, může se tato strategie zbortit.
Tradiční česká společnost sleduje vývoj pozorně, až polovina jejích tržeb plyne právě z USA. Výrobní závody zde sice má, další ale provozuje i v Kanadě a Česku. „Vnímáme to tak, že cílem prezidenta Trumpa je přimět výrobce, aby vyráběli v USA, a tím posilovali místní ekonomiku. Vývoj poptávky má z našeho pohledu větší dopad, než případná protekcionistická politika či pobídky,“ uvedla za Colt CZ Eva Svobodová.
- Czechoslovak Group
V USA expanduje i Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada. Byznysem číslo jedna je tam pro ni malorážové střelivo, jehož výrobu v zámoří zajišťuje pro CSG 3800 zaměstnanců. „Cla na dovoz do USA by měla krátkodobě pozitivní dopad, protože výrobci z Evropy i Asie dodávají na americký trh levné střelivo,“ řekl mluvčí skupiny Andrej Čírtek.
- PBS Velká Bíteš
Klíčový trh jsou USA i pro českého výrobce proudových motorů PBS Velká Bíteš. „Zavedení protekcionistických opatření se nás díky strategii lokalizované výroby pravděpodobně nedotkne negativně. Trh leteckého průmyslu v USA může být naopak podpořen zvýšenými státními investicemi do obrany a infrastruktury. Protekcionistické kroky mohou ovlivnit globální dodavatelské řetězce a způsobit větší tlak na diverzifikaci zdrojů,“ řekl mluvčí PBS Jan Petráček.
Spolumajitel českého výrobce dronů Primoco Ladislav Semetkovský se dopadů na obchod neobává předně proto, že jeho zákazníci povětšinou pochází z Evropy, Blízkého východu či Asie. Díky avizované podpoře americké ekonomiky a zbrojení však mohou posílit tamní konkurenti Primoca, kteří hrají v tomto segmentu dronů významnou roli na světovém trhu.