Konec nevalné ekonomické pětiletky? Na co by se Česko mělo zaměřit v roce 2025, aby nastartovalo růst

Uplynulými pěti lety se výkonnost tuzemské ekonomiky věru pochlubit nemůže – během nich zaznamenala nejdelší stagnaci za celé polistopadové pětatřicetileté období. Blýská se s novým rokem 2025 na lepší časy, anebo je realističtější i nadále očekávat výkon, který nás vzhůru zrovna neposune?

Odpověď je jednoduchá: Záleží jen na nás samých. V roce 2024 se nám v podobě několika zveřejněných strategií dostalo hodnověrné diagnózy ekonomického stavu, a to jak na národní, tak na evropské úrovni, s identifikovanými problémy i náznaky terapie. Teď jde „jen“ o to, se jejich závěry řídit a sebrat politickou odvahu i odbornou kompetenci je v dohledné době prakticky uskutečnit.

Potřebná očista

Pozitivní rozdílové ekonomické změny v naší nedávné historii vždy souvisely s dosažením nějakého hmatatelného a uskutečnitelného cíle, například být nejlepší v regionu v disciplíně ekonomické transformace, úspěšně vstoupit do EU, být fiskálně zodpovědný a dobře čelit následkům finanční krize. Jaký cíl bychom si měli stanovit dnes? Úspěšně transformovat ekonomiku v souladu s nastupujícími trendy a očistit ji od nesmírného administrativního a regulačního balastu. A s obojím můžeme začít hned. „“

Odstranění nahromaděných bariér, plynoucích z nabobtnalé administrativy, přehnaného výkladu regulačních pravidel bez ohledu na jejich smysl a celkový kontext, či omezení možností zasahovat komukoli do čehokoli při rozhodování o důležitých investicích na národní, regionální i místní úrovni. Jen výčet opatření z předchozí věty by byl neuvěřitelným systémovým posunem vpřed.

Investujeme dost, ale špatně

Tím dalším by měla být snaha napřít úsilí k efektivním investicím s větší návratností. Na rozdíl od západní Evropy s ohledem na naši ekonomickou sílu v Česku investujeme hodně. Zřejmě však v zaběhlých stereotypech, které dnes již nestačí. Lékem je lepší zacílení a přednostní soustředění na progresivní obory.

Veřejný sektor by měl lépe sehrát roli podpůrného prostředí pro investiční odvahu, tedy neházet jí klacky pod nohy a nechat ji na pokoji, začínajícím a rozvíjejícím se pak být nápomocen moderními nástroji podpory.

Na oživení dosud nevalné kondice tuzemské ekonomiky by se měla ve větší míře podílet tuzemská poptávka, zvláště v situaci, kdy ta vnější se stává stále rizikovější a vyžaduje cílený a citlivý výběr destinací. I to je cesta, jak se více postavit na vlastní nohy a mít větší rozhodovací ekonomické pravomoci ve své vlastní zemi.