Korporátní Amerika před nástupem Trumpa obrací. Přestává se hlásit k dřívějšímu aktivismu
Největší americké firmy se už tolik nechtějí nechávat rozptylovat tím, co bezprostředně nesouvisí s dosahováním zisku. Americké banky i velcí správci aktiv přehodnocují vlastní podporu boje proti změnám klimatu a v zámoří postupně klesá zájem o investice do společensky a klimaticky odpovědných fondů.
Třeba společnost Meta před několika dny svým zaměstnancům oznámila, že provozovatel největší sociální sítě na světě už nebude při náborech zaměstnanců dosavadním způsobem zohledňovat principy diverzity a inkluze, aby se kariérním příležitostem dostali ve zvýšené míře i lidé ze znevýhodněných společenských podmínek. K podobným úpravám náborových programů sáhl i Walmart nebo McDonald’s, shrnuje BBC.
Americké korporace dávají najevo změnu svého hodnotového směřování ještě jinak. Nedávno oznámil největší světový správce aktiv BlackRock odchod z mezinárodní iniciativy Net-Zero Asset Managers, která sdružuje velké investiční společnosti podporující cíl dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. To znamená dosažení takového stavu, kdy v zemské atmosféře už nebude v celkové roční bilanci přibývat skleníkových plynů.
VIDEO:Nejlepší investice? Najdete je v Číně, Indii i v Turecku, říká slavný finančník Guy Spier v pořadu FLOW
FLOW: Rozhovor s Guyem Spierem • e15
Společnost BlackRock svým krokem reagovala na skutečnost, že se stala četným předmětem slovních útoků a osočování ze strany republikánských zákonodárců, kteří jí obviňují z podpory levicové a aktivistické agendy, uvádí agentura Bloomberg. Ta připomíná, že s blížícím se termínem inaugurace Donalda Trumpa Wall Street počítá s dalšími politickými útoky proti snahám korporací zasazovat se proti změnám klimatu.
Část společností se proto raději už teď vzdala některých svých „environmentálních“ aktivit. Během prosince například vystoupily z Net-Zero Banking Alliance (NZBA), jež v úsilí na podporu dosažení uhlíkové neutrality sdružovala bankovní domy Bank of America, Citigroup, Goldman Sachs, JPMorgan Chase nebo Wells Fargo. Tedy velcí hráči amerického finančního sektoru, kteří se připojením k iniciativě NZBA před čtyřmi roky přihlásili k investiční nebo úvěrové podpoře snah o snižování emisí.
Americký odklon od podpory hodnot společenské odpovědnosti a environmentální udržitelnosti není ale patrný jen z kroků jednotlivých velkých firem, ale i z chování investorů. Takzvané ESG (Environmental, Social, Governance) fondy mají brát v potaz i společenská nebo environmentální hlediska a nestarat se výhradně jen o maximalizaci zisku, v zámoří se však potýkají s klesající poptávkou. Už loni se ve Spojených státech potýkaly s citelným odlivem kapitálu.
Agentura Reuters s odkazem na data společnosti Morningstar uvádí, že během prvních tří čtvrtletí roku 2024 odteklo z amerických „udržitelných“ fondů 16 miliard dolarů. Do těch evropských naopak ve stejném odvětví podle stejného zdroje přiteklo přes 37 miliard dolarů.
„V roce 2025 budou nejspíš patrné zásadní rozdíly mezi přístupem Evropské unie a Spojených států,“ cituje Reuters Toma Willmana z newyorské společnosti Clarity AI, která mimo jiné slibuje firmám pomoc se snadným vykazováním „udržitelných“ aktivit.
Někteří analytici ale označili trend udržitelných investičních fondů (ESG) za mrtvý ještě předtím, než byl známý výsledek amerických voleb. Například komentátorka listu Financial Times Katie Martinová mluví v krátkém dokumentárním filmu z produkce FT „Who Killed the ESG Party?“ o tom, že pomyslným vrahem této odnože korporátního aktivismu nejsou ani tak Trumpovi republikáni jako spíše Vladimir Putin a jeho invaze na Ukrajinu v roce 2022. Tato agrese mimo jiné podnítila intenzivnější úvahy o energetické bezpečnosti namísto ochrany klimatu. Zároveň ruský vpád vedl ke zdražení ropy a plynu, čímž vzrostla výnosnost investic do fosilních zdrojů.