Lety českým nebem zdraží víc, než se čekalo. Vzlety a přistání na Ruzyni nezlevní, byť měly
Řízení letového provozu zavede od prvního ledna nový ceník. Státní podnik zdraží poplatek účtovaný uživatelům vzdušného prostoru, tedy hlavně aerolinkám, za navádění pilotů po nebi. Stoupne z letošních 1611 korun na 1930 za jednotku – čím více jednotek letadlo potřebuje, tím více zaplatí. Letoví dispečeři zároveň nezlevní poplatek za navádění letadel při vzletech a přistáních na největším českém letišti v Praze, byť to ještě v létě podnik avizoval. Do státní kasy by tak mělo přitéct řádově o stovky milionů ročně více.
Přelety nad Českem zdraží víc, než ředitel Řízení letového provozu Jan Klas v létě avizoval, když hovořil o jednotkách procent. Poplatek za navigování pilotů po nebi, přesněji poplatek za traťovou službu, vzroste o dvacet procent.
„Nárůst cen je způsoben zejména tím, že uplatňujeme kompenzace, které souvisí s inflací a našimi nekrytými náklady za roky 2020 a 2021. Veškeré kompenzace za traťové služby jsou uplatňovány plně v souladu s platnou evropskou legislativou,“ sdělil aktuálně Klas pro e15. Poplatky vyplývají z evropské regulace, která zohledňuje náklady podniku na provoz a jeho odhad, jak zhoustne letový provoz.
Součástí nového ceníku zároveň nebude sleva za pohyby po Letišti Václava Havla, kterou Klas v létě rovněž avizoval. Takzvaný přibližovací poplatek, který činí od roku 2008 v Praze i na regionálních letištích 6800 korun, měl v případě hlavního města klesnout na 6540 za letadlo. Nakonec však zůstane nezměněný.
„Výše poplatků je součástí výkonnostního plánu České republiky, který bude schvalovat Evropská komise pravděpodobně v první polovině roku 2025. Nové poplatky ale budou účtovány již od prvního ledna 2025,“ dodal Klas. Změnu cen má podnik s komisí předjednanou, takže by jí nemělo nic bránit.
Poplatky za traťovou službu řízení a za přibližovací službu jsou pro podnik, jenž státu odvádí dividendy ve stovkách milionů ročně, zásadní. Každoročně totiž tvoří největší část výnosů. Jen loni za navigování letadel po českém nebi utržil přes 3,3 miliardy a přes půl miliardy za navigaci během vzletů a přistání na tuzemských letištích. Nejčastěji tyto prostředky inkasoval od Ryanairu, Wizz Airu, Turkish Airlines, Lufthansy či od Smartwings. Zdražením poplatků si tak státní podnik přijde na další řádově stovky milionů.
Konečná výše celkové částky zaplacené na poplatcích závisí na typu letadla, jeho hmotnosti, délce letu přes dané území i na tom, zda jím pouze prolétá, nebo i přistává. Pokud například největší dopravní letadlo světa Airbus A380 o vzletové hmotnosti 550 tun uletí 400 kilometrů v českém vzdušném prostoru, jeho provozovatel zaplatí letovým dispečerům téměř 22 tisíc korun. V případě přistání nejčastěji používaného Boeingu 737 o vzletové hmotnosti 79 tun na letištích v Praze, Brně, Ostravě nebo v Karlových Varech platí dopravci téměř sedm tisíc.
Poplatky letovým dispečerům či letištím napříč státy sice zdaleka nepatří k největším nákladům aerolinek, kterými jsou hlavně personál a palivo, mohou se však promítnout do vyšších cen pro cestující. „Dojde-li ke zvýšení poplatků a růstu nákladů, promítne se to do cen letenek,“ avizovala už v létě mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Ročně společnost vydá na zaplacení poplatků dispečerům z evropských podniků řádově stovky milionů.
Hlavním „barometrem“, který ukazuje leteckou kondici českého nebe, je Letiště Václava Havla. To se z pandemií a válkou na Ukrajině způsobeného propadu vzpamatovává pomaleji než srovnatelná letiště v okolních zemích, postupně ale zvyšuje čísla odbavených cestujících. Od ledna do listopadu jich bylo přes patnáct milionů, tedy více než za celý loňský rok, kdy jeho služby využilo necelých čtrnáct milionů.
Samotných letů přibývá nepatrně nižším tempem než cestujících. Ke konci listopadu letiště evidovalo 124 tisíc vzletů a přistání, meziročně o čtrnáct procent více. Cestující ve směru z Česka směřují nejčastěji do Londýna, po kterém následují Paříž a Milán.