Lidé přestali čekat na levnější hypotéky. Prodej nových bytů v Praze se za rok takřka zdvojnásobil
Po dvou letech útlumu byl loňský rok pro developery v Praze nejúspěšnější za posledních patnáct let, jen s výjimkou silného roku 2021. V hlavním městě se prodalo 7200 bytů v novostavbách a podle analýzy trojice developerů Central Group, Skanska Residential a Trigema se na trh vrátili zájemci s hypotékami. Letos očekávají ještě silnější prodeje.
Přestože úrokové sazby u hypoték zůstávají vyšší, než by si trh přál, lidé už podle developerů nechtějí dál čekat. „Domníváme se, že správná úroková míra by měla začínat trojkou. Ale i přestože tomu tak není, poptávka je nyní vysoká,“ řekl zakladatel Trigemy Marcel Soural. Podle developerů se naplňuje efekt odložené poptávky, kdy lidé v době drahých hypoték čekali na lepší časy, a nyní se vracejí na trh. „To, že v letech 2022 a 2023 byly nízké prodeje, neznamená, že lidé neměli zájem o bydlení. Vysoká poptávka bude pokračovat i letos, což bude při nízké nabídce tlačit ceny nahoru,“ doplnil za Skanska Residential Petr Michálek. Například zatímco před dvěma lety tvořili klienti s hypotékami u Central Group jen deset procent kupujících, dnes se jejich podíl vrátil na hodnotu 30 až 40 procent.
Zatímco loni se prodalo 7200 nových bytů, v předcházejícím roce to bylo 4000 bytů a v roce 2022, kdy začala válka na Ukrajině, to byl jen 3100 bytů. V letošním roce předvídají developeři prodeje přesahující 7500 bytů, což by trumflo i dosud rekordní rok 2021. Nejlevnější nové byty jdou nyní sehnat na Praze 9, kde se zároveň prodala čtvrtina všech nových bytů v metropoli. Nejdražší zůstává centrum města a také populární Praha 7.
Byty se zmenšují
Nejčastěji mají lidé zájem o dvoupokojové byty, které v novostavbách průměrně vyjdou na 8,4 milionu korun. Na druhém místě jsou jednopokojové byty, které stojí kolem 5,5 milionu korun. Průměrná výměra prodaného bytu přitom dlouhodobě klesá. Za deset let se snížila o deset metrů čtverečních, tedy o celý jeden pokoj. Zatímco dříve měly garsonky kolem 35 metrů čtverečních, dnes nepřesahují 30 metrů čtverečních. Dvoupokojové byty byly dříve velké zhruba 55 metrů čtverečních, dnes se výměra pohybuje většinou od 45 do 50 metrů čtverečních. „Lidé se nerozhodují podle ceny na metr čtvereční, ale podle absolutní ceny za celý byt,“ vysvětlil Soural důvod, který vede developery ke zmenšování bytů.
Nabídková cena za metr čtvereční u nových bytů loni vzrostla o sedm procent na 163 tisíc korun, prodejní ceny vzrostly o deset procent na 157 tisíc korun. Letos developeři očekávají další růst cen mezi pěti až deseti procenty. „Je za tím hned několik důvodů. Kromě odložené poptávky nadále stoupají náklady na výstavbu projektů, necelá polovina jednotek v nabídce kvůli vysoké poptávce zdražila, pořád nás blokuje stavební řízení a navíc část bytů odsávají projekty určené k nájemnímu bydlení, což nadále snižuje nabídku na trhu,“ vypočítal Michálek.
S rostoucími cenami nových bytů zdražují rychlým tempem i starší byty. Ty se loni podle realitního serveru Bezrealitky prodávaly v Praze průměrně za 135 tisíc korun za metr čtvereční. Rychlý růst cen u starších bytů ale považují developeři za neoprávněný. „Trh dlouhodobě trápí prohlubování rozdílů mezi primárním a sekundárním trhem, protože kvalitativní rozdíly mezi byty je obrovský. To, co musí splňovat nově postavené byty, je nesrovnatelné s tím, jak vypadají byty na sekundárním trhu,“ řekl Michálek.
Stavební zákon je blamáž
V hlavním městě je momentálně v nabídce 5700 bytů v novostavbách, dvě pětiny z toho jsou dvoupokojové byty. „V Praze je momentálně v přípravě dalších 146 tisíc bytů, které jsou zamrzlé v různých fázích povolovacího řízení,“ řekl šéf Central Group Dušan Kunovský. Nový stavební zákon, který platí od loňského června, je podle něj obrovská blamáž.
VIDEO: S cenami bytů nic neuděláme, musíme podpořit dostupné nájmy, tvrdí Schneider z Ministerstva pro místní rozvoj pořadu FLOW
FLOW: S cenami bytů nic neuděláme, musíme podpořit dostupné nájmy, tvrdí Schneider z Ministerstva pro místní rozvoj • e15
„Nevidíme žádný přínos nového zákona, absolutně nelze nic plánovat a to nemluvím o problémech s digitalizací. Pokud politici říkají, že bude digitalizace funkční až v roce 2028, tedy s pětiletým zpožděním, tak to je opravdu nevídané,“ dodal Kunovský.