Manželé se nově podělí o důchod. Komu se to vyplatí a na co pozor
Ženy mívají nižší důchody než muži. Důchodová statistika ze září 2024 potvrzuje, že v průměru o zhruba 2 500 korun. Zatímco muži k září pobírali v průměru 21 930 korun, starobní důchod žen činil v průměru jen 19 488 korun.
Rozdíl se podařilo nepatrně snížit zavedením výchovného, který ženám v průměru přidal na penzi 500 korun. Nově má pomoci dorovnat rozdíl ještě takzvaný společný vyměřovací základ manželů.
S jeho zavedením od roku 2027 počítá důchodová reforma, která teď čeká na schválení v Senátu. Jak má novinka vypadat?
Nově by se manželé či partneři mohli dohodnout, že jejich odvody sociálního pojištění budou po dobu trvání manželství nebo partnerství započítané společně. Tím se zmenší rozdíl ve výši jejich pozdějších důchodů.
„Pokud například žena významnou část života pečovala o děti a pak ovdoví, bude mít díky předchozí dohodě s manželem vyšší důchod,“ uvádí k novince ministerstvo práce a sociálních věcí, které je autorem důchodové reformy.
Společný vyměřovací základ se stanoví jako polovina součtu vyměřovacích základů obou partnerů za dny, kdy byli v daném roce oba v Česku výdělečně činní. „Pomocí tohoto parametru se následně stanoví částka, která se více vydělávajícímu partnerovi odečte z úhrnu dosažených vyměřovacích základů a méně vydělávajícímu partnerovi se k tomuto úhrnu přičte. Oběma partnerům se tak za toto sdílené období započte stejně vysoký vyměřovací základ,“ vysvětluje úřad.
Zjednodušeně řečeno, když bude manžel vydělávat 500 tisíc korun ročně a manželka 300 tisíc, přidá jí ze svého vyměřovacího základu pomyslně 100 tisíc korun a pro výpočet budoucího důchodu budou oba vydělávat v daný rok 400 tisíc korun.
Přestože je částka, o kterou se vyměřovací základ jednoho z manželů sníží, stejná jako částka, o kterou se druhému z manželů zvýší, nemusí být dopad do průměrného starobního důchodu u obou stejný. Záleží totiž na době sdílení i na celkové době výdělečné činnosti každého z nich.
„U průměrného důchodu se sdílení projeví nejčastěji tak, že muž ho bude mít o 100 až 200 korun měsíčně nižší, ženám stoupne přibližně o 100 korun. Ovšem u zhruba osmi procent žen by po sdílení mohlo dojít ke zvýšení důchodu o více než 2000 korun. Nerovnoměrně vypočítané částky ovlivňuje redukční hranice a také získaná doba pojištění,“ uvádí ministerstvo.
Společný vyměřovací základ bude dobrovolný a musí s ním souhlasit oba partneři. Případná dohoda musí být uzavřena:
- manželi nebo partnery,
- kdykoliv v době trvání manželství/partnerství a v této době musí být také doručena úřadu („orgánu sociálního zabezpečení“), neboť až tímto dnem se považuje za uzavřenou,
- nejpozději v den sepsání žádosti o starobní důchod jedním z manželů,
- na předepsaném tiskopisu, který obsahuje poučení o právních důsledcích této dohody,
- s úředně ověřenými podpisy (ty může ověřit i sociální správa, případně lze využít třeba CzechPoint).
Společný základ se zruší jen při rozvodu
Dohodu o společném vyměřovacím základu bude možné zrušit buď dohodou obou manželů, případně výpovědí jednoho z nich. Sdílený vyměřovací základ se pak naposledy stanoví za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, do kterého spadá den:
- od něhož byl přiznán starobní důchod některému z manželů,
- v němž zaniklo manželství,
- v němž orgánu sociálního zabezpečení došlo společné prohlášení o zrušení sdílení vyměřovacích základů nebo prohlášení manžela o zrušení sdílení vyměřovacích základů.
„Podobně jako uzavření dohody bude i její zrušení formálním právním jednáním – bude proto třeba učinit jej na předepsaném tiskopisu. I žádost o zrušení dohody bude muset mít ověřený podpis či podpisy a musí být doručeno sociální správě,“ uvádí dále ministerstvo v návrhu.
Dohodu o společném základu, kterou už sociální správa zpracuje, nebude možné anulovat. Ani kdyby se na tom oba manželé dohodli a učinili o tom písemné souhlasné prohlášení. Úřad tím chce zabránit případnému nátlaku ze strany jednoho z manželů i opakovanému uzavírání a rušení dohody.
V případě, že lidé postupně uzavřou více manželství, můžou si vyměřovací základ sdílet s každým dalším partnerem vždy na dobu manželství.
Kdy může novinka nepříjemně překvapit
V mezních případech může mechanismus výpočtu společného základu působit trochu jinak, než bylo zamýšleno, připouští ministerstvo. Podle úřadu jde třeba o tyto situace:
- Když jednomu z manželů nevznikne nárok na starobní důchod, může nastat situace, že druhému manželovi sdílení naopak důchod sníží, takže výsledkem je ztráta.
- U manželů, mezi nimiž je výraznější věkový rozdíl: Když lépe vydělávající manžel odchází do starobního důchodu, bude dlouho pobírat snížený důchod právě kvůli jeho sdílení s manželkou. Tím bude i nižší celkový příjem domácnosti.
- U manželů s přibližně stejně vysokými příjmy nebude mít společný vyměřovací základ žádný efekt.
- Výraznější dopad může mít sdílení u manželů, kdy jeden bude mít příjmy nižší než 44 % průměrné mzdy (první redukční hranice), což může vytvářet vnímání nespravedlnosti ve smyslu „odměny“ za co nejmenší platby pojistného, i když to daná osoba může přímo ovlivnit (například jako OSVČ).
- Přiznávání důchodu sociální správou se může protáhnout. Například když úřad nebude mít k dispozici údaje potřebné pro rozhodnutí o přiznání důchodu, které se týkají druhého manžela, a ten je neposkytne obratem, protože už třeba s dotyčným nežije. Sociální situace žadatele o důchod se tak může zhoršit.
O společný vyměřovací základ nebude možné požádat, pokud jeden z manželů pobírá invalidní důchod. „Pro stanovení výše invalidního důchodu je aplikována řada ochranných opatření, kdy výše důchodu vychází z předchozích výdělků pouze částečně nebo dokonce vůbec. Využití sdílení by tak mohlo vést k nečekaným a obtížně pochopitelným důsledkům na výši důchodu jednoho nebo obou sdílejících manželů,“ vysvětluje ministerstvo.
I když některé body důchodové reformy mají začít platit už od ledna 2025, chystaná novinka odstartuje až od 1. ledna 2027. Ministerstvo to vysvětluje tím, že s institutem sdílení je spojena značná administrativní náročnost a změna postupů při výpočtu důchodu.
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
Vytisknout
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO
