Mateřská 2025. Kolik dostanete a jaké jsou podmínky
Peněžitá pomoc v mateřství, které se lidově říká mateřská, slouží jako náhrada mzdy či platu během mateřské dovolené. Takzvaná dovolená a peněžitá dávka spolu sice souvisejí, přesto je lepší je odlišovat.
Mateřskou dovolenou poskytuje maminkám zaměstnavatel – maximálně po dobu 28 týdnů (případně 37 týdnů, když se narodí dvojčata nebo vícerčata). Na mateřskou může maminka nastoupit osm až šest týdnů před očekávaným dnem porodu, termín nástupu si v tomto rozmezí může určit sama.
Peněžitá pomoc v mateřství je dávka, kterou rodičům vyplácí stát na základě nemocenského pojištění. Tuhle dávku lze pobírat od začátku mateřské dovolené, tedy nejdříve osm a nejpozději šest týdnů před termínem porodu.
Na mateřskou dovolenou pak navazuje rodičovská dovolená – tu opět poskytuje zaměstnavatel. S ní souvisí výplata rodičovského příspěvku – na tuhle dávku státní sociální podpory dosáhne prakticky každý rodič, zatímco na peněžitou pomoc v mateřství jenom ten, který splní zákonem předepsané podmínky.
Kdo má nárok na peněžitou pomoc v mateřství?
Pro přiznání peněžité pomoci v mateřství (mateřské) je rozhodující účast na nemocenském pojištění. Jde o jednu z částí sociálního pojištění, které za každého zaměstnance povinně odvádí zaměstnavatel.
Úředníci vám mateřskou přiklepnou, jestliže splňujete účast na nemocenském pojištění po dobu 270 kalendářních dní během dvou let předcházejících nástupu na mateřskou. Jinak řečeno: pokud jste byla v období dvou let před nástupem na mateřskou alespoň devět měsíců zaměstnaná.
Vedle dostatečně dlouhé účasti na nemocenském pojištění je potřeba splnit ještě další podmínku: být v den nástupu na mateřskou zaměstnaná. Výjimku mají maminky, které během těhotenství pracovní poměr ukončí – zákoník práce pro ně stanovuje ochrannou lhůtu 180 dní. To znamená: když na mateřskou nastoupíte do 180 dní od skončení pracovního poměru, nárok na peněžitou pomoc v mateřství vám vznikne. Pokud se do takové situace dostanete, nezapomeňte při počítání zohlednit, že na mateřskou se nastupuje už osm týdnů (nejpozději šest týdnů) před očekávaným termínem porodu.
Peněžitou pomoc v mateřství vám pak bude správa sociálního zabezpečení vyplácet maximálně 28 týdnů u jednoho dítěte, u rodičů dvojčat a vícerčat 37 týdnů. Říká se tomu podpůrčí doba.
Pozor: Zaměstnavatel za vás v roce 2025 nemocenské pojištění neplatí, jestliže pracujete na dohodu o pracovní činnosti s výdělkem do 4500 korun měsíčně nebo na dohodu o provedení práce (DPP) s výdělkem do 11 500 tisíc korun.
Trochu jinými pravidly se řídí i peněžitá pomoc v mateřství pro podnikatelky, tedy osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), pokud si nemocenské pojištění platí dobrovolně. Podrobněji jsme o nich psali před rokem.
Při výpočtu peněžité pomoci v mateřství vycházejí úředníci z takzvaného denního vyměřovacího základu: průměru hrubých příjmů za posledních dvanáct měsíců rozpočtených na den (hrubý měsíční příjem × 12 měsíců / 365 dnů).
Mateřská pak dělá 70 procent z takto vypočteného denního vyměřovacího základu, který se ovšem ještě snižuje pomocí redukčních hranic. Ty jsou pro rok 2025 nastavené takto:
- z částky do 1552 Kč se započítá 100 procent,
- z částky nad 1552 Kč do 2328 Kč se započítá 60 procent,
- z částky nad 2328 Kč do 4656 Kč započítá 30 procent,
- k částce nad 4656 Kč se nepřihlíží.
Například maminka, která předtím měla hrubý příjem jen 18 000 korun, dostane peněžitou podporu v mateřství 12 450 korun měsíčně. Pro ženu s hrubým příjmem 40 000 korun měsíčně to znamená peněžitou pomoc v mateřství ve výši 27 630 korun. A žena, která vydělávala třeba 50 000 korun hrubého, dostane mateřskou zhruba 34 tisíc korun měsíčně. Maximální výše mateřské v roce 2025 dělá 57 060 korun.
Výše peněžité pomoci v mateřství se po 1. lednu 2025 automaticky upraví podle redukčních hranic platných pro rok 2025. U některých tak může dojít ke zvýšení dávky. Zda ke zvýšení dojde, záleží na tom, zda dosažený příjem převyšoval redukční hranice stanovené v roce 2024.
Studium, práce v zahraničí, nemocenská
V praxi často nastává situace, kdy si maminka není jistá, jestli uvedeným pravidlům vyhoví. Třeba během studia nebo těsně po něm.
Doposud to bylo tak, že pokud nastávající matka studovala, doba studia se započítala pouze tehdy, když studium úspěšně ukončila a v den nástupu na peněžitou pomoc v mateřství už byla nemocensky pojištěna, případně byla v ochranné lhůtě. Od roku 2025 by na tom studentky měly být lépe: nově se začne do povinné doby účasti na nemocenském pojištění počítat i samotné studium, přestože stále trvá (je přerušené kvůli těhotenství). O změně jsme psali podrobně, dnes už je definitivně scháválená: Mateřská i pro studentky. Zásadní změnu pravidel čeká schvalování
Další problém, který řada budoucích matek řeší: zda výši peněžité pomoci mateřství ovlivní předchozí nemocenská. Tu maminky vzhledem k rizikovému těhotenství mnohdy čerpají bezprostředně před nástupem na mateřskou. Obavy jsou v tomhle případě zbytečné. Výše nemocenské se nijak nezapočítává, rozhodují pouze průměrné výdělky ze zaměstnání za posledních dvanáct měsíců. Jinak řečeno: příjmy před začátkem pracovní neschopnosti.
Většina maminek tápe také v tom, jak postupovat, jestliže krátce před otěhotněním pracovaly v cizině. I matka, která nenasbírá potřebnou dobu účasti na nemocenském pojištění v Česku, může na peněžitou pomoc v mateřství dosáhnout. Rozhodující je, zda se v cizině účastnila tamního systému sociálního zabezpečení, respektive pojištění pro případ peněžitých dávek v nemoci a mateřství. V Česku jde o sociální pojištění, v cizině se může konkrétní název tohoto druhu pojištění lišit, případně jde o součást zdravotního pojištění.
Zároveň je potřeba rozlišovat, zda šlo o pojištění v rámci Evropské unie, nebo mimo ni. Zatímco v EU lze získané doby pojištění sčítat bez výjimky, u států mimo ni záleží, jakou smlouvu o sociálním zabezpečení s nimi Česko uzavřelo. Konkrétní přehled informací o jednotlivých zemích najdete na stránkách České správy sociálního zabezpečení.
I pro sčítání dob pojištění nasbíraných v cizině platí: účast na nemocenském pojištění musí dělat minimálně 270 dní během dvou let a v den nástupu na mateřskou musí být žena zaměstnaná. Dobu pojištění v cizině je potřeba prokázat okresní správě sociálního zabezpečení – s konkrétním seznamem lejster poradí úředníci sociálky.
Může dostávat mateřskou i otec dítěte?
Peněžitou pomoc v mateřství nemusí pobírat výhradně matka – na mateřskou místo ní může nastoupit i otec dítěte (případně manžel maminky, ačkoli nejde o biologického otce dítěte). I táta na mateřské ale musí splnit výše uvedené podmínky: účastnit se nemocenského pojištění minimálně 270 dní během předchozích dvou let a v den nástupu na mateřskou být zaměstnaný.
Kratší je pouze doba, po kterou muži peněžitou pomoc v mateřství čerpají: maximálně 22 týdnů s jedním dítětem, 31 týdnů v případě vícerčat. Dávku sociálka tatínkům vyplatí nejdřív po skončení šestinedělí. Když matka dítěte čerpá mateřskou před porodem nebo šestinedělím, zkrátí se doba, po kterou ji může brát otec, i o tyto dny.
Dohodu o tom, že bude peněžitou pomoc v mateřství čerpat otec dítěte (či manžel), musíte stvrdit písemně. Podpis matky musí být ověřený – buď úředně, třeba notářem, nebo na CzechPointu, případně úředníkem na sociálce. Úřadu je zároveň potřeba doložit vyplněný formulář Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče.
Dohodu o převzetí dítěte do péče lze uzavřít nejpozději sedm týdnů po narození dítěte, sjednaná musí být minimálně na týden. Samotná dohoda musí vedle základních údajů o rodičích (manželech) a ověřeného podpisu matky obsahovat také jméno a datum narození dítěte a den, od kterého muž přebírá péči.
Dodejme, že vedle peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku se vyplácí také dávka otcovské poporodní péče, zkráceně otcovská. Nahrazuje výpadek příjmu čerstvým tatínkům, kteří chtějí bezprostředně po narození dítěte zůstat doma a zapojit se do péče. Na otcovskou dosáhnou, jestliže splní určité zákonem předepsané podmínky. Tou základní je – stejně jako u mateřské – účast na nemocenském pojištění.
Jiří Hovorka
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
Vytisknout
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO
