Mateřská i pro studentky. Zásadní změnu pravidel čeká schvalování
Studentky v Česku mohou za současných pravidel na takzvanou peněžitou pomoc v mateřství, lidově mateřskou, prakticky zapomenout.
Situaci by ale nově mohl změnit nápad několika poslanců, který se dostal do pozměňovacího návrhu k novele zákona o nemocenském pojištění. Podpořil ho výbor pro sociální politiku. Teď novela čeká na třetí čtení v poslanecké sněmovně.
Zatímco na rodičovský příspěvek dosáhne téměř každý rodič malého dítěte, na mateřskou řada žen nárok nemá. Zjednodušeně ji dostanou jen ty, které před porodem pracovaly a odváděly státu nemocenské pojištění alespoň po dobu 270 dní během posledních dvou dvou let.
Problém tedy mají vedle studentek také podnikatelky, které si neplatily dobrovolné nemocenské pojištění. O aktuálních pravidlech pro mateřskou jsme psali v podrobném přehledu: Mateřská 2024. Kolik dostanete a jaké jsou podmínky.
„Studentky nárok na peněžitou pomoc v mateřství nemají, neboť studium nezakládá účast na nemocenském pojištění. Studium se počítá pouze jako doba pojištění. Mohou však ode dne porodu požádat o rodičovský příspěvek poskytovaný úřadem práce,“ popisuje Jitka Drmolová, tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
„Doba studia se do 270 kalendářních dnů započítává pouze tehdy, pokud dotčená osoba studium úspěšně ukončila a v den nástupu na peněžitou pomoc v mateřství již byla nemocensky pojištěna, případně je v ochranné lhůtě,“ dodává.
Takto nastavené podmínky by se ale mohly v roce 2025 změnit. Návrh totiž požaduje, aby se do povinné doby účasti na nemocenském pojištění počítalo i samotné studium, byť stále trvá.
„Cílem návrhu je odstranění znevýhodnění studentek, kterým přestože se aktivně připravují na budoucí povolání, není tato doba započítávána do povinné doby účasti na nemocenském pojištění, pokud bylo studium přerušeno kvůli těhotenství. Chceme, aby nebyly penalizovány za delší přípravu na výkon povolání a nemusely odkládat mateřství z kariérních a finančních důvodů,“ vysvětluje pro Peníze.cz Martin Dlouhý, pedagog Vysoké školy ekonomické, poslanec a spoluautor návrhu.
Podle něj současná právní úprava, podle které se do doby účasti na nemocenském pojištění započítává pouze doba úspěšně ukončeného studia, motivuje k odkladu těhotenství. „Přispívá tak k prohloubení stereotypu, že je nutné volit mezi studiem a mateřstvím. Jako vysokoškolský učitel s tím mám i osobní zkušenosti, protože je to jeden z dalších faktorů, podle kterého se ženy rozhodují, zda se jim doktorské studium vyplatí,“ podotýká Dlouhý.
Novinka by se týkala nejen studentek vysokých, ale také středních škol. Náklady, které kvůli navrhovanému opatření mohou vzniknout, jsou odhadovány v řádu desítek milionů korun, lze je ale podle Martina Dlouhého pokrýt v rámci rozpočtové kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí bez nároku na její navyšování. A to mimo jiné i kvůli současnému propadu porodnosti.
Peněžitá pomoc v mateřství slouží jako náhrada mzdy či platu během mateřské dovolené. Tuto dávku lze pobírat od začátku mateřské dovolené, tedy nejdříve osm a nejpozději šest týdnů před termínem porodu. Pobírá se až do konce mateřské dovolené, což je 20 až 22 týdnů po porodu, případně 29 nebo 31 týdnů u dvojčat či vícerčat.
Při výpočtu peněžité pomoci v mateřství vycházejí úředníci z takzvaného denního vyměřovacího základu: průměru hrubých příjmů za posledních dvanáct měsíců rozpočtených na den (hrubý měsíční příjem × 12 měsíců / 365 dnů).
Mateřská pak dělá 70 procent z takto vypočteného denního vyměřovacího základu, který se ovšem ještě snižuje pomocí redukčních hranic. Ty jsou pro rok 2024 nastavené takto:
- 1. redukční hranice 1466 Kč
- 2. redukční hranice 2199 Kč
- 3. redukční hranice 4397 Kč
Denní vyměřovací základ se vypočítá z průměrného denního výdělku za odpracované dny, za které se platilo nemocenské pojištění. Pokud absolventka odpracovala jen pár měsíců, použije se pro výpočet skutečná doba výdělku a z těchto měsíců se průměruje denní příjem.
Otázkou je, z čeho by se peněžitá pomoc v mateřství počítala studentkám, které při studiu nepracují a nemají tedy žádné příjmy. Podle Dlouhého by se u nezjistitelných příjmů využila pro výpočet minimální mzda, která má být od příštího roku ve výši 20 800 korun. „Probíhá ale ještě jednání v trojúhelníku ministerstvo školství, ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo pro vědu a výzkum, které by to mělo řešit více komplexně,“ dodává Dlouhý.
Sdílejte článek, než ho smažem
Vytisknout
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO