Milei se proškrtal k rozpočtovému přebytku a nakopl obchod k rekordu. Přicházejí i náznaky poklesu chudoby
Po zhruba roce vlády argentinského prezidenta Javiera Mileie je zřejmé, že jeho působení má velké dopady. Za poslední týden přišly ze země dvě pozitivní hospodářské zprávy. Argentina poprvé po čtrnácti letech loni hospodařila s rozpočtovým přebytkem. Navíc za minulý rok vykázala rekordní kladné saldo obchodní bilance. K tomu je třeba přičíst pokles inflace. Ekonomové zároveň předpovídají, že po loňském hospodářském poklesu letos čeká jihoamerický stát poměrně robustní růst hrubého hospodářského produktu. Kritici Mileie však podotýkají, že jeho metody vedly ke ztrátě pracovních míst a prohloubení chudoby. Některé studie nicméně naznačují, že situace se zlepšuje.
Přebytek loňského státního rozpočtu dosáhl 1,76 bilionu argentinských pesos, čili 0,3 procenta HDP. „Nulový deficit je realitou. Sliby se plní,“ pochlubil se Milei na sociálních sítích. Ministerstvo hospodářství už avizovalo, že vládní politika úspor bude pokračovat i v letošním roce. „Navzdory politickému tlaku si udrželi svou důvěryhodnost tím, že dělali obtížná rozhodnutí ve fiskální oblasti. A nyní tak drží v ruce eso,“ řekl Bloombergu Stuart Sclater-Booth ze společnosti Stone Harbor Investment Partners.
Sázka na těžbu a export fosilních paliv
Co se týče obchodní bilance, čněl loni vývoz nad dovozem o téměř devatenáct miliard dolarů. Nejblíže se k tomuto výsledku Argentina dostala v roce 2009, tehdy o necelých sedmnáct miliard. Prezident od svého nástupu do úřadu sází především na posílení exportu obilí a energie. Chtěl by ze země učinit čistého vývozce energie, jenž naplno využívá svých obrovských zásob břidlicové ropy a plynu, ze kterých se v Argentině vyrábí většina elektřiny.
Zatímco konvenční těžba je roky v útlumu, dobývání surovin z břidlic rostlo, a tak se nyní jejich celková produkce blíží rekordům. V případě ropy stoupla podle amerického vládního úřadu pro energetické informace (EIA) od ledna 2021 do loňského září o polovinu, u plynu o více než čtvrtinu. Argentina vyváží barely především do Spojených států, Brazílie a Chile.
Rostoucí produkce plynu umožňuje zemi zbavovat se dovozu LNG, který potřebovala k vykrývání zvýšené zimní poptávky po vytápění. V září loňského roku po dvou dekádách ustal i potrubní dovoz plynu z Bolívie. Jenže nyní se kvůli vlně velkých veder, při níž tamní klimatizace spotřebovávají nečekaně více elektrické energie, jedná o možné obnově dovozu plynu k výrobě energie.
Argentina každopádně v současnosti silně investuje do energetické infrastruktury. Vláda očekává, že letos díky deregulacím a novým pobídkám investice dosáhnou patnácti miliard dolarů a v příštím roce ještě o něco víc. Milei prosadil novou legislativu, takzvaný režim velkých investičních pobídek, zvaný RIGI, nabízející investorům daňové úlevy a další stimuly.
Režim se vztahuje na několik průmyslových odvětví včetně lesnictví, cestovního ruchu, rozvoje infrastruktury, těžby a produkce oceli. „RIGI je způsob, jak přilákat investice, které by jinak nepřišly,“ řekl před časem novinářům ministr energetiky Eduardo Rodríguez Chirillo.
Inflace na prvním místě
Prezidentovi se nedá upřít ani to, že zvládá krotit inflaci. Loni klesla na 117,8 procenta z 211,4 procenta v roce 2023. Když Milei nastoupil do úřadu, supermarkety zvyšovaly ceny téměř denně. Domácnosti ze střední třídy se snažily svižně utrácet rychle se znehodnocující pesos a ekonomové varovali, že země balancuje na pokraji hyperinflace. Excentrický politik si boj se zvyšováním cen vytyčil jakou svou prioritu.
Jeho receptem bylo především osekání vládních výdajů, podle různých odhadů se mu je podařilo zkrotit téměř o třetinu. Dosáhl toho tak, že loni propustil na 34 tisíc státních zaměstnanců. Zrušil nebo sloučil vládní úřady, ukončil státní subvence na plyn, elektřinu a dopravu, zastavil veřejné infrastrukturní projekty a zablokoval růst penzí.
To s sebou pochopitelně nese stinné stránky. Některé univerzity se potýkají s potížemi a vědecká komunita si stěžuje na to, že Milei škrtí výzkum a vývoj. Poukazují na to, že zemi hrozí odliv mladých mozků. „Likvidují všechny vědecké programy v zemi, kromě těch z oblastí agroprůmyslu, energetiky, hornictví, zdravotnictví a znalostní ekonomiky,“ postěžoval si na sociální síti X biochemik Rodrigo Quiroga, výzkumný pracovník vědecké rady CONICET.
Situace se nejdřív musela zhoršit, aby se mohla zlepšit
Šetření ale dopadlo i mimo veřejný sektor. Pozastavení veřejných projektů připravilo za poslední rok o práci podle odhadů z oboru na 200 tisíc stavebních dělníků. Míra nezaměstnanosti se sice ve ve třetím čtvrtletí snížila na 6,9 procenta, stále však byla o 1,2 procenta výš než před rokem. Podíl Argentinců žijících v chudobě v první polovině minulého roku dosáhl 53 procent a byl tak nejvyšší za téměř dvě dekády. V roce 2023 šlo o přibližně čtyři desetiny populace.
Milei tak čelil i násilným protestům proti své politice. „Vždycky jsme na tom byli špatně, ale teď jsou věci ještě drsnější. Chtějí nás zabít?,“ citovala v prosinci agentura AP důchodce Rubéna Cocurulla, který s dalšími seniory protestoval u úřadu sociální péče v Buenos Aires.
Existují však náznaky, že nejbolestivější fáze reforem odeznívá. Web Buenos Aires Times píše, že přinejmenším dvě šetření renomovaných odborníků naznačují, že se chudoba opět snižuje. Obě uvádějí, že nejspíš poklesla pod čtyřicet procent. Oficiální údaj za druhé pololetí však bude známý až v půli března.
Z průzkumu Gallup zase vyplývá, že meziročně stoupl podíl lidí, kteří pociťují zlepšování životních podmínek o šest procentních bodů na 53 procent. Poprvé od roku 2015 tak překročil padesátiprocentní hladinu. „Milei řekl, že se věci zhorší, než se zlepší. A právě teď vidíme, že se zlepšují, takže mu lidé důvěřují,“ míní podle CNN Matteo Maffia, 33letý konzultant z Buenos Aires. V práci prý pociťuje, že pomalu nastává období stability a klienti se zavazují k dlouhodobějším smlouvám. „Lidé plánují, zvažují, jaké investice provést, zatímco předtím jste v podstatě jen pracovali ze dne na den,„ dodal Maffia.
Milei ještě nemá vyhráno
Pozitivní pro Mileie také je, že si navzdory protestům některých skupin obyvatel drží relativně vysokou popularitu, pohybuje se kolem padesáti procent. Někteří experti přesto zatím zůstávají v hodnocení Mileie opatrní. „Když se podíváte na inflaci a fiskální situaci, byl to obrovský a pozoruhodný úspěch,“ řekl CNN Hans-Dieter Holtzmann, expert na Jižní Ameriku z německého think tanku Nadace Friedricha Naumanna. „Ale země je stále v recesi a ve skutečnosti je v hlubší recesi v důsledku rozpočtových škrtů,“ dodal.
Velkou otázkou proto je, jak se letos bude dařit argentinské ekonomice. V roce 2023 klesl argentinský HDP o 1,6 procenta. Loni pak měl podle aktuálního odhadu Mezinárodního měnového fondu jít dolů o 2,8 procenta. Nyní by však mohl nastat obrat. Fond očekává, že by argentinská ekonomika v letošním a příštím roce mohla růst pětiprocentním tempem.
Další výzvou pro Mileie zůstává přes četné zásahy stále nadhodnocené peso, které podkopává konkurenceschopnost země, limituje exportní snahy a pokusy přitáhnout zahraniční investory. Někteří zatím zřejmě vyčkávají i na to, jak se prezidentovy reformy projeví v delším časovém horizontu.