Míra inflace 2024: Aktuální data pro Česko, EU a svět

Meziroční inflace v Česku v září 2024 činila podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 2,6 procenta. V srpnu to bylo 2,2 procenta. V eurozóně zpomalila meziroční inflace v září na 1,8 procenta, uvádí Eurostat v odhadu. Jak vypadá aktuální situace v ostatních státech Evropské unie, v USA, Rusku nebo na Ukrajině? 

Článek průběžně aktualizujeme.

Co je to inflace?

Jako inflace se označuje dlouhodobý růst cenové hladiny u většiny zboží a služeb. V průběhu času se tak snižuje reálná hodnota měny, a tím pádem klesá její kupní síla. To znamená, že za 1 korunu dnes si koupíte méně zboží a služeb, než byste si pořídili včera.

Vývoj inflace v Česku – srpen 2024

Podle ČSÚ v září činila meziroční inflace v Česku 2,6 procenta. Jedná se o vyšší hodnotu než v srpnu , kdy meziroční inflace činila 2,2 procenta. 

„Zářijový meziroční vývoj spotřebitelských cen byl stejně jako v srpnu výrazně ovlivněn cenami potravin a pohonných hmot. Ceny potravin poprvé od loňského listopadu meziročně vzrostly,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Zmínila, že proti loňskému září bylo letos například polotučné trvanlivé mléko dražší o pětinu, máslo přibližně o 43 procent a čokoládové výrobky zdražily o 22 procent.

Jak se počítá inflace

Míra inflace se nejčastěji počítá za pomoci indexu spotřebitelských cen. Ten si můžete představit jako nákupní košík, v němž jsou zastoupeny zboží a služby, které domácnosti nakupují. Jedná se o:

• zboží každodenní spotřeby (např. potraviny, pohonné hmoty)
• zboží dlouhodobé spotřeby (např. spotřebiče, oblečení, obuv)
• služby (např. energie, pojištění, instalatérské práce)

Celkem se ve spotřebním koši nachází na 700 položek s různou procentuální váhou. Složení koše vychází z nákupních zvyklostí průměrné domácnosti. V realitě se tak inflace dotkne každého spotřebitele jinak, jelikož domácnosti mají odlišné nákupní chování.

Míra inflace se vztahuje k různým časovým obdobím. V České republice ji sleduje Český statistický úřad (ČSÚ) za pomoci několika ukazatelů. Nejčastěji se udává:

• meziroční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v daném měsíci oproti jeho ceně ve stejném měsíci předchozího roku,
• meziměsíční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v daném měsíci oproti předchozímu měsíci,
• průměrná roční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v průměru 12 měsíců (od ledna do prosince) daného roku oproti průměru 12 předchozích měsíců.

Aktuální inflace v Evropě: EU a eurozóna –  srpen a září 2024 (Eurostat)

• V srpnu 2024 klesla meziroční inflace v celé EU z červencové hodnoty 2,8 procenta na hodnotu 2,4 procenta podle dat Eurostatu.
• V eurozóně meziroční inflace v září zpomalila na 1,8 procent ze srpnové hodnoty 2,2 procent, podle odhadu Eurostatu.
• Meziroční inflace pro Česko podle dat Eurostatu stoupla z 2,2 procenta na 2,5 procenta za srpen 2024.

Nižší inflaci si v posledních letech udržuje většina států západní Evropy. Česko si v roce 2024 konečně polepšilo v rámci tabulky meziroční inflace srovnávající hodnoty podle měření orgánů státní správy jako ČSÚ. Česko během minulých dvou let patřilo mezi evropské státy, v nichž rostly ceny nejrychleji. Data z roku 2024 však naopak ukazují, že inflace přestala dramaticky růst.  Podobný vývoj vidíme i v případě některých pobaltských států.

Ve srovnání Eurostatu vychází míra inflace v ČR jinak, než jak ji stanovuje ČSÚ. Rozdíl vzniká kvůli tzv. imputovanému nájemnému, které představuje náklady na vlastnické bydlení. V českém spotřebním koši má váhu přes 10 procent, zatímco ve spotřebním koši Eurostatu, jenž využívá harmonizovaný index spotřebitelských cen, tato položka zcela chybí. 

Příčiny inflace

Vysokou míru inflace v době nedávné krize můžeme přičíst několika různým faktorům, z nichž mnohé jsou ještě důsledkem pandemie covidu-19. Obecné příčiny jsou čtyři:

• zvýšení poptávky domácností po pandemii
• válka na Ukrajině
• rozpočtové schodky 
• rychlý růst mezd

S covidovými lockdowny spotřebitelé více šetřili. Když se omezení uvolnila a lidé začali znovu utrácet, společnosti nedokázaly se zvýšenou spotřebitelskou poptávkou udržet krok. Mnoho z nich totiž omezilo výrobu kvůli zpožděním v přepravě, nedostatku pracovních sil a klíčových vstupů.

Inflaci pohání také růst cen energií – elektřiny, zemního plynu a ropy. Drahé energie se navíc promítají do cen ostatního zboží a služeb, protože firmám rostou výrobní a přepravní náklady. Situaci ještě zhoršila válka na Ukrajině a nespolehlivost ruských dodávek ropy a zemního plynu do Evropy. Evropa se v průběhu roku 2022 zbavovala závislosti na Rusku.

Významným inflačním faktorem jsou i vysoké schodky českého státního rozpočtu. Dodatečné peníze uměle zvyšují kupní sílu lidí i firem a posilují poptávku po zboží a službách. V prostředí zanedbatelné míry české nezaměstnanosti se navíc silnější poptávka rychleji přelévá do růstu mezd, který se pak následně stane dalším inflačním faktorem. Teorie má pro takový stav zakořeněné inflace termín mzdově-inflační spirála. V posledních měsících inflace ve většině států Evropy spíše klesá.

VIDEO: Jak se počítá inflace a co najdete ve spotřebním koši

Míra inflace: Česko, Evropa a svět –  září a srpen 2024

Zářijová míra meziroční inflace dosáhla v Česku podle ČSÚ 2,6 procenta. Jedná se o vyšší údaj než v srpnu, kdy činila meziroční inflace 2,2 procenta. 

Průměrná inflace v roce 2023 v Česku byla 10,7 procent. 

Sousední státy ČR a inflace: Slovensko, Polsko, Německo a Rakousko 

Inflace v Německu, Velké Británii a Francii

Jak vypadá inflace v zemích západní Evropy? V září 2024 vzrostly meziročně spotřebitelské ceny v Německu o 1,6 procenta. V srpnu činila meziroční inflace 1,9 procenta.

Meziroční inflace je uspokojivá ve Velké Británii, jež v srpnu zůstává na hodnotě 2,2 procenta. Nedávnou inflační krizi obecně zvládla Francie, které se dařilo držet si od dvouciferné inflace dlouhodobě odstup. Meziroční inflace za září 2024 ve Francii dosáhla 1,2 procent.

Inflace v USA, Kanadě a ve světě

Přes hranici deseti procent, která představuje předěl mezi mírnou a pádivou inflací, se z rozvinutých států po pandemii dostala řada zemí. V USA a Kanadě nebyla postpandemická situace tak dramatická jako v Evropě. Meziroční inflace hodnotu deseti procent nepřekročila a aktuálně situace srovnatelná se evropskými státy.

Inflace v Rusku a na Ukrajině

Údaje o inflaci zveřejnily také ukrajinské úřady, srpnová hodnota ukazuje 7,5 procenta. Ruská inflace podle domácích statistik v poslední době roste. Aktuální hodnota za srpen 2024 ukazuje 9,1 procent.

Státy s nejvyšší mírou inflace

Tabulka světové inflace ukazuje srovnání meziročních hodnot jednotlivých zemí světa. S nejvyšší inflací se ve světě potýká Argentina, Jižní Súdán, Libanon, Zimbabwe, Turecko nebo Sýrie. Česko v průběhu posledních dvou let patřilo mezi státy s nejvyšší inflací v Evropě. Letošek však přinesl zlepšení.

Prognóza inflace: Inflační cíle a výhledy pro roky 2024 a 2025

Cílem České národní banky je dvouprocentní inflace. Na počátku roku 2024 analytici ČNB správně odhadovali, že inflace skokově klesne směrem k dvouprocentnímu cíli. Prognóza ČNB nyní předpokládá, že inflace za celý rok 2024 bude činit průměrně 2,6 procenta. Pro rok 2025 pak experti očekávají celoroční inflaci 2,1 procent.

V loňském roce se potvrdily odhady, že vrchol inflace přijde už v lednu 2023. Od té doby inflace klesala. Výjimkou byl jen závěr roku, kdy inflace vyskočila vlivem Úsporného tarifu zavedeného v roce 2022.

Celoroční inflace v roce 2023 podle odhadů ČNB a České bankovní asociace (ČBA) měla dosáhnout 11 procent, což se rovněž potvrdilo – výsledná celoroční inflace činila 10,7 procent. V roce 2022 byla podle údajů ČSÚ průměrná míra inflace 15,1 procenta. 

Dvouprocentní inflaci si za cíl stanovila také Evropská centrální banka (ECB). Současná míra inflace eurozóny se mu postupně přibližuje. ECB proto v minulosti opakovaně zvyšovala základní úrokovou sazbu. Od zvýšení si ECB slibovala zejména snížení inflačních očekávání. S návratem k dvouprocentnímu inflačnímu cíli počítá až v roce 2025.

Zda se prognózy naplní, závisí na faktorech, které je aktuálně těžké odhadnout, jako je cena ropy a zemního plynu.

Jak se počítá inflace

Míra inflace se nejčastěji počítá za pomoci indexu spotřebitelských cen. Ten si můžete představit jako nákupní košík, v němž jsou zastoupeny zboží a služby, které domácnosti nakupují. Jedná se o:

• zboží každodenní spotřeby (např. potraviny, pohonné hmoty)
• zboží dlouhodobé spotřeby (např. spotřebiče, oblečení, obuv)
• služby (např. energie, pojištění, instalatérské práce)

Celkem se ve spotřebním koši nachází na 700 položek s různou procentuální váhou. Složení koše vychází z nákupních zvyklostí průměrné domácnosti. V realitě se tak inflace dotkne každého spotřebitele jinak, jelikož domácnosti mají odlišné nákupní chování.

Míra inflace se vztahuje k různým časovým obdobím. V České republice ji sleduje Český statistický úřad (ČSÚ) za pomoci několika ukazatelů. Nejčastěji se udává:

• meziroční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v daném měsíci oproti jeho ceně ve stejném měsíci předchozího roku,
• meziměsíční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v daném měsíci oproti předchozímu měsíci,
• průměrná roční míra inflace: jak se změnila cena spotřebního koše v průměru 12 měsíců (od ledna do prosince) daného roku oproti průměru 12 předchozích měsíců.

Druhy inflace

Míra inflace kolem 2 procent se považuje za přirozenou a žádoucí – ČNB i ECB mají na této úrovni dlouhodobě stanoven inflační cíl.

• Mírná inflace (do 10 procent) znamená pomalý růst cen a většinou nezpůsobuje vážnější ekonomické problémy.
• Jinak je to v pádivé inflaci, kdy se kupní síla peněz výrazně snižuje. Inflace dosahuje dvou až tříciferných hodnot. Lidé nechtějí držet peníze a vyžadují růst mezd, aby vyrovnali rostoucí náklady. To může vyvolat inflační spirálu.
• Extrémním případem je hyperinflace, kdy se ceny zvyšují několikanásobně ve velmi krátkém čase. Míra inflace dosahuje čtyřciferných i vyšších hodnot. Peníze přestávají plnit svoji funkci a hyperinflace tak vede ke zhroucení finanční soustavy daného státu.