Mise OSN v Libanonu: Kdo ji tvoří, jaké má úkoly a proč je trnem v oku Izraele
Mírové jednotky OSN v Libanonu se v uplynulých dnech opakovaně dostaly pod palbu izraelské armády. Izraelské jednotky si vynutily přístup na základnu mise OSN na jihu Libanonu, blokují logistiku organizace v oblasti a zranily několik příslušníku mírové mise UNIFIL. Tel Aviv to odůvodňuje tím, že příslušníci teroristické organizace Hizballáh, proti kterým Izrael v oblasti bojuje, operují v blízkosti pozic jednotek OSN. Z jakého důvodu v Libanonu působí mise OSN? Jaké jsou její pravomoci? A proč Izrael misi UNIFIL dlouhodobě nedůvěřuje?
Co se stalo v posledních dnech
Během izraelské invaze byli zatím zraněni dva příslušníci Prozatímních jednotek OSN v Libanonu (UNIFIL), poté co izraelský tank vystřelil na pozorovací věž OSN v sídle míse UNIFIL ve městě Naqoura. Ta se po zásahu zřítila. Další dva příslušníci „modrých přileb“ byli zraněni při jiné střelbě ze strany Izraele. Pátý voják UNIFIL utrpěl v blíže neupřesněných bojích, v jeho případě přitom není jasné, která ze stran na něj vystřelila. Izraelské tanky také nakrátko obsadily základnu mírové mise, celkem bylo při incientu podle OSN lehce zraněno 15 příslušníku UNIFIL.
Izrael obvinil bojovníky Hizballáhu, že se záměrně drží v blízkosti jednotek OSN. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že příslušníci mírové mise jsou v nebezpečí. Vyjádřil sice lítost nad tím, že izraelské invazi bylo zraněno několik příslušníků OSN. Netanjahu zároveň vyzval generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, aby mírové jednotky okamžitě stáhl.
Guterres reagoval prohlášením, že útok na jednotky OSN „může být válečným zločinem“. Dodal, že mírová mise v zemi zůstává. Nejvyšší představitel OSN pro mírové operace Jean-Pierre Lacroix novinářům v New Yorku řekl, že jeho jednotky zůstávají na svých pozicích, včetně těch na hranicích Izraele a Libanonu. Dodal, že toto rozhodnutí plně podporuje Rada bezpečnosti OSN i státy, jejichž vojáci se mise aktuálně účastní.
Netanjahu tvrdí, že pokud se jednotky OSN nestáhnou, dělá to z nich „živé štíty“ v rukách Hizballáhu, což ohrožuje nejen je, ale i izraelské vojáky.
Izraelské útoky na příslušníky mise OSN odsoudila řada zemí, včetně například Francie, Itálie a Španělska, které mají na jihu Libanonu stovky vojáků. K zastavení útoků na mírovou misi vyzval Izraelce i americký prezident Joe Biden.
Mezi mírovými jednotkami OSN a Izraelem panuje dlouhodobá hluboká nedůvěra. Tel Aviv tvrdí, že mise selhává v jednom ze svých hlavních úkolů – vytlačit ze svěřené oblasti všechny ozbrojené síly mimo libanonské armády. Izrael dokonce vedení UNIFIL obviňuje z toho, že přivíralo oči nad aktivitami teroristů z Hizballáhu v regionu a umožnilo tak organizaci podporované Íránem se v jižním Libanonu natrvalo usadit a zformovat vojenskou sílu, která je větší než libanonská armáda. Izraelská vláda v posledních dnech opakovaně upozorňovala na případy, kdy se podle ní příslušníci Hizballáhu volně pohybovali na dohled od základen a stanovišť mise UNIFIL, aniž by proti nim mírové jednotky zasáhly. Izrael na začátku října označil Guterrese za nežádoucí osobu.
VIDEO: Generální tajemník OSN nesmí do Izraele
Nedostatky mise přiznávají i zástupci 16 zemí EU, které na na činnosti UNIFIL podílejí. Na společném jednání v polovině října se shodli, že mise potřebuje jasnější pravidla pro své angažmá, uvedl italský ministr obrany Guido Crosetto pro agenturu RAI. Debatuje se o navýšení počtu příslušníků mise a posílení její výzbroje. „Chceme Izraeli vzkázat, že pokud zastaví svou armádu, může také OSN změnit svůj přístup v této části Libanonu, abychom mohli mírovou cestou dosáhnout toho, o co se nyní snažíte vojenským útokem na základny Hizballáhu,” řekl ministr.
Kde se vzala mise OSN
Misi OSN v Libanonu ustanovila Rada bezpečnosti v roce 1978 po krátké izraelské invazi do jižního Libanonu. Severní soused Izraele byl tehdy již třetím rokem zmítaný občanskou válkou, která měla trvat ještě více než deset let. Jih země prakticky ovládali příslušníci Organizace za osvobození Palestiny (OOP), kteří odsud pravidelně podnikali výpady do Izraele. Bezprostředním motivem pro izraelskou invazi byl takzvaný masakr na pobřežní silnici, kdy palestinští teroristé na pláži Haify zabili amerického turistu a poté unesli dva téměř plné autobusy lidí. Během následujícího pronásledování a přestřelky zemřelo 38 izraelských civilistů.
Izraelská invaze byla vojensky úspěšná a vynutila si stažení příslušníků OOP z jižního Libanonu. Mandátem mise OSN bylo docílit toho, že se z regionu stáhnou všechny izraelské jednotky, zajistit mír a bezpečnost a pomáhat libanonské vládě, aby jižní Libanon dostala zpět pod svou kontrolu.
Vstup izraelských jednotek do jižního Libanonu zažila mise OSN ještě dvakrát, v roce 1982 a v roce 2006, přičemž po první z těchto dvou invazí zůstala v regionu část izraelských jednotek až do roku 2000. Izrael a Libanon jsou z pohledu mezinárodního práva stále ve válce.
Mandát mise UNIFIL musí každoročně obnovit Rada bezpečnosti OSN na žádost Libanonu. Nyní je působení jednotek OSN v zemi odsouhlaseno do srpna 2025.
Kdo se na misi podílí
Mise UNIFIL má nyní deset tisíc příslušníků z 50 zemí, u mnoha zapojených států jde ale jen o několik málo příslušníku nebo dokonce jednotlivce. Největší podíl na misi má Indonésie, následují Itálie, Indie a Nepál. Misi velí španělský poručík Aroldo Lázaro Sáenz.
Španělský velitel mise Aroldo Lázaro Sáenz s čínskými příslušníky mírových sborů|
Pravomoci UNIFIL
Původní úkol pro misi UNIFIL se v průběhu desetiletí proměňoval. Na svém počátku měla dohlížet na stažení izraelských jednotek, zabránit v návratu radikálů a podpořit libanonskou vládu ve snaze obnovit kontrolu nad povstaleckým územím. V praxi se k tomu přidala i distribuce humanitární pomoci.
Velkou úpravou prošel mandát mise po krátké Libanonské válce v roce 2006. Nyní se jednotky UNIFIL přímo podílejí na snaze libanonské armády kontrolovat takzvanou modrou linii. Tato hranice mezi Libanonem a Izraelem navržená OSN je de facto platná, ačkoliv ji ani Bejrút, ani Tel Aviv neuznávají. UNIFIL má pomáhat libanonské armádě v záměru vytlačit z jižního Libanonu „neautorizované ozbrojené osoby“, přičemž přímo zmiňuje Hizballáh. Mise OSN dohlíží i na ukončení násilnosti, asistuje humanitárním misím při doručování pomoci.
UNIFIL má také pravomoc zasáhnou jakýmikoliv nezbytnými prostředky, pokud to bude v jejích silách, proti jakýmkoliv nepřátelským aktivitám ve svěřené oblasti, chránit těmito prostředky pracovníky OSN, zařízení i vybavení jednotek OSN, zajistit svobodu pohybu pracovníků OSN, humanitárních pracovníků a chránit civilní obyvatelstvo před bezprostřední hrozbou násilí. V takových případech mohou jednotky OSN zasahovat okamžitě, bez předchozího souhlasu libanonské vlády.
Modré přilby pod palbou
Mírové mise jsou navzdory tomu, že bývají ozbrojené, dle mezinárodního práva považované za civilisty. Protože nejsou ani jednou ze stran ozbrojeného konfliktu, vztahuje se na ně stejná ochrana jako na civilní obyvatelstvo, tedy do okamžiku, než se zapojí do bojů.
Přesto se za desítky trvání mise UNIFIL její příslušníci opakovaně dostávají pod palbu některé z bojujících stran. Od počátku mise v roce 1978 bylo zabito 326 členů mírových jednotek. Některé bombové útoky nebylo možné připsat jedné ze stran konfliktu, další mrtvé mají na svědomí útoky různých povstaleckých skupin či teroristických organizací, právě proti kterým má mise UNIFIL v jižním Libanonu bojovat. Zbraně proti mírovým sborům v minulosti opakovaně obrátila i izraelská armáda. Oběti na životech si vyžádal také stále probíhající proces likvidace desítek tisíc min a další munice, která v jižním Libanonu zůstala po některé z minulých válek.
Od loňského vypuknutí války Izraele s Hamásem bylo sídlo UNIFIL několikrát zasaženo raketou. Loni v říjnu utrpěl zranění jeden příslušník mise při minometné palbě na základnu OSN u izraelsko-libanonské hranice. Letos v březnu byli během hlídky na hranici zraněni tři pozorovatelé OSN a jejich libanonský překladatel, ani v tomto případě není jasné, kdo za útokem stál. V září izraelský vzdušný úder zabil externího spolupracovníka mise UNIFIL a dalšího člověka, který s ním cestoval v autě.