Mít euro, měli bychom i digitální euro. Vše ale stojí na výrobcích smartphonů
Evropská Centrální Banka (ECB) má se smartphony velké plány. Rok od zahájení přípravné fáze dotahuje specifikace a funkce takzvaného digitálního eura, které umožní online i offline platby s bezpečností srovnatelnou s placením fyzickými penězi. Česko je však z tohoto systému vyloučeno proto, že bude fungovat jen v zemích, v nichž se platí eurem. Ovšem ani tyto státy nemají vyhráno, protože se digitální euro spoléhá hlavně na smartphony, u nichž ECB potřebuje přístup k zabezpečenému čipu Secure Element.
K začátku prosince je jasno v tom, že první jednání s mobilními výrobci proběhlo v říjnu, a k dohodě ještě není nijak blízko. Přístup k tzv. Secure Elementu je přitom pro digitální euro klíčový, jinak totiž tato zdigitalizovaná měna, která 1:1 odpovídá fyzickému euru, prakticky ztratí smysl. Právě tento hardwarový prvek totiž zajistí, že budou offline transakce uskutečněny spolehlivě a bezpečně.
V eurozóně mají tyto platby fungovat úplně kdekoliv (obchody, online i mezi jednotlivci), a bez poplatků. V případě, že k dohodě s výrobci nedojde, může to celý projekt opozdit nebo díky tomu myšlenka digitálního eura dokonce kompletně zanikne.
Digitální měna a možné problémy Problém není jen o přístupu třetí strany k zabezpečené komponentě v telefonu, ale také v tom, že ne každý telefon má tzv. Secure Element, a jeho povinná integrace do levnějších telefonů by ECB určitě „něco stála“.
V opačném případě by bylo digitální euro určeno jen pro omezenou sadu zařízení, a to by byla velká bariéra pro to, aby se mohla digitální europeněženka více prosadit. V krajním případě by digitální euro mohlo fungovat jen v online světě, a offline využití by zůstalo jen jako zajímavý koncept, který by se mohl, ale také nemusel do budoucna dále rozvíjet.
Zprávy ze Švédska navíc ukazují, že pro digitální měnu jsou nutná striktní technická a regulační pravidla. Právě tato severská země chystá vlastní podobu měny e–krona, a v rámci pilotního projektu se zjistilo, že je nutné do detailů vyřešit synchronizaci offline peněženek s online účty.
Časopis COMPUTER 12/2024
Časopis pro uživatele a fanoušky počítačů. Jako odborník a opinion maker v dané oblasti přináší Computer tematické články, rady pro uživatele, recenze a velké srovnávací testy, sleduje nové trendy a ukazuje, kam se bude ubírat svět IT.
Computer 12/2024|
Předplaťte si COMPUTER na iKiosek.cz.
Rizikem je situace, kdy více uživatelů provádí více offline transakcí po sobě bez řádné synchronizace. Pokud uživatelé měnu utrácí offline a bez synchronizace, velmi brzy se objeví problematické nesrovnalosti mezi offline a online zůstatky, které znamenají, že osoby na konci řetězce nemají finanční prostředky, které by ve skutečnosti měli mít ve svém držení, propsané do online peněženky.
Jak daleko je k digitální koruně?
Česká národní banka sleduje problematiku digitálních peněz centrálních bank od roku 2016. V únoru 2021 byla zřízena pracovní skupina k problematice CBDC, v níž jsou zastoupeny všechny relevantní útvary ČNB. Jejím hlavním úkolem je sledovat a analyzovat probíhající vývoj v oblasti CBDC se zaměřením na možné dopady na ČNB a Českou republiku, včetně analýz, zda vůbec a za jakých podmínek by bylo důvodné reálně uvažovat o případné emisi CBDC Českou národní bankou.
Bankovní rada ČNB dosud nepřijala žádné rozhodnutí ve věci případné emise českých CBDC. Případnému zavedení digitálních peněz centrální banky v České republice by podle zástupců pracovní skupiny mělo předcházet důkladné vyhodnocení jejich potřebnosti a přidané hodnoty ve specifických tuzemských podmínkách, ale i veřejná debata o takovém kroku. Nezbytným předpokladem pro možnost vydání CBDC ze strany ČNB by byla odpovídající změna legislativy, neboť stávající právní úprava emisi CBDC v ČR neumožňuje.
Zdroj: ČNB
