Mladí přehodnocují své plány na rodinu. Bojí se chudoby

Podíl mladých lidí, kteří mají v úmyslu mít v příštích třech letech dítě, v Česku klesá. Pokles je nejvýraznější u lidí v horší ekonomické situaci. Vyplývá to z výzkumu Současná česká rodina, na kterém spolupracují vědci Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy. Na výzkum dnes média upozornil mluvčí Masarykovy univerzity Radim Sajbot.

Úhrnná plodnost podle Českého statistického úřadu klesla mezi lety 2021 a 2023 z 1,83 na 1,45 dítěte na jednu ženu. Data z výzkumu ukazují, že rodičovství plánuje méně mladých lidí než dříve.

Výzkumu se v letech 2020 až 2022 účastnilo téměř 6 tisíc lidí. Odpovídali například na to, zda chtějí mít děti. V roce 2020 uvedlo 42 procent dotázaných ve věku 18 až 39 let, že v příštích třech letech dítě plánují. Mezi respondenty dotázanými v roce 2022 dosahoval podíl jen 30 procent. Poklesly také celkové plány respondentů mít děti kdykoliv v budoucnosti. Nejvýrazněji klesly rodičovské plány u ekonomicky znevýhodněných respondentů, kteří mají nízké vzdělání, nízké příjmy a žijí v malých bytech nebo domech maximálně o dvou pokojích.

Mezi respondenty z domácností s příjmem nižším než 20 tisíc korun měsíčně na osobu klesl podíl těch, kteří plánují děti někdy v budoucnu, z 66 na 46 procent. V domácnostech s příjmy nad 40 tisíc korun měsíčně na osobu zůstal podíl těch, kteří plánují mít dítě, na 61 procentech.

Plánování nepomáhá nejistota

Plány se také liší podle vzdělání. Krátkodobé plány poklesly v letech 2020 až 2022 ve všech vzdělanostních skupinách, nejvíce ale u nejméně vzdělaných. Dlouhodobé plány naopak poklesly pouze u vysokoškolsky vzdělaných lidí. „U méně vzdělaných tak může jít jen o dočasný odklad, zatímco u vysokoškoláků jde zřejmě o trvalý záměr nemít (další) děti. I přes pokles ale platí, že mladí lidé s vysokoškolským vzděláním děti plánují ve vyšší míře než lidé s nižším vzděláním,“ uvedl vedoucí výzkumu, sociolog Martin Kreidl z Masarykovy univerzity.

Nejistota v plánování rodiny může odrážet obecné nejistoty, se kterými se potýkají mladí lidé v Česku. „Na rozdíl od odmítání rodičovství se nejistota dá potenciálně zvrátit. Lidé s nejistými plány momentálně děti neplánují, ale spíše čekají, co se stane – například na trhu s bydlením nebo na trhu práce,“ doplnil Kreidl.

V druhé vlně výzkumu budou výzkumníci kontaktovat stejné respondenty, kteří se účastnili první vlny. Sběr dat začne v roce 2025. Opětovné dotazování umožní prozkoumat, jak se představy lidí změnily, zda se jim podařilo plány na děti uskutečnit nebo na kterých proměnných závisí případné odkládání rodičovství.

Otázku porodnosti řeší i další státy EU

Také Evropa čelí výraznému demografickému posunu, kdy počet obyvatel nad 80 let do konce století dramaticky vzroste. Zatímco dnes tvoří senioři v této věkové kategorii 6 procent populace, na konci století by to mohlo být až 15 procent, což znamená nárůst z 27 na 64 milionů osob. Tento trend výrazně zatíží systémy zdravotní péče a sociálního zabezpečení, zejména s ohledem na předpokládaný pokles podílu lidí v produktivním věku z 59 procent na 50 procent. Celková populace EU se podle projekcí do konce století sníží o 6 procent, což představuje úbytek přibližně 27 milionů lidí.

Nízká porodnost zůstává klíčovým problémem napříč evropskými státy. Žádná země v regionu nedosahuje hodnoty plodnosti potřebné k prosté reprodukci populace. I relativně stabilní státy, jako je Francie nebo Nizozemsko, zaznamenávají klesající trend. Nejhorší situace je ve Španělsku, Itálii a Polsku. I přes snahy některých vlád, jako je například rozsáhlá rodinná politika Maďarska, zůstává otázka dlouhodobé udržitelnosti těchto opatření otevřená. Silný sociální systém porodnost nenastaroval dokonce ani v severských státech. Růst populace v Evropě je v posledních letech je navíc způsoben především migračními vlnami, nikoliv přirozeným přírůstkem.

VIDEO: Kdo si myslí, že z deficitu 400 miliard uděláme nulu bez ohrožení růstu, neví, o čem mluví, tvrdí Fiala v pořadu FLOW

FLOW: Jestli si někdo myslí, že z deficitu 400 miliard ze dne na den uděláme nulu, aniž bychom ohrozili růst, tak fakt neví o čem mluví, tvrdí Fiala • e15