Mzdové sny pana premiéra. Dorovnání německých platů je holý nesmysl
Velké pozdvižení vyvolal premiér Fiala svými víkendovými výroky o tom, že potřebuje pro svou vládu ještě jedno volební období, aby docílil navýšení českých mezd na úroveň Německa. Pan premiér za tyto výroky sklidil posměch s tím, že jde o holý nesmysl.
Jak hodně holý ten nesmysl je? Především: srovnávat úroveň hrubé mzdy je hloupost. Hrubá mzda je jen jakýsi ekonomicky zcela irelevantní účetní mezivýsledek na cestě mezi celkovými „náklady práce“, tedy sumou, kterou vydává na práci zaměstnance jeho zaměstnavatel (v Česku tuto sumu známe pod označením superhrubá mzda) a mezi sumou, kterou zaměstnanec skutečně dostává (čistá mzda). Rozdíl mezi oběma sumami odchází státu; je lhostejné, jakou část mu posílá zaměstnavatel (mimo hrubou mzdu) a jakou zaměstnanec (v rámci hrubé mzdy).
Pokud se zaměříme na náklady práce, k jejich úplnému dorovnání na úroveň těch německých do konce roku 2029 by byly nutné roční růsty těchto nákladů v Česku v letech 2026–2029 zhruba o 28 procent ročně; tady předpokládáme, že růst německých nákladů práce v témže období bude podobný jako v průměru v posledních deseti letech, tedy zhruba kolem tří procent ročně.
Takový růst český trh práce v posledních desetiletích nikdy ani zdaleka nezažil. Znamenalo by to enormní nákladový tlak, a to pro soukromé zaměstnavatele i veřejné rozpočty. Veřejná správa by totiž musela zvyšovat platy podobně prudce, aby nedocházelo k odlivu zaměstnanců do soukromé sféry. Pokud pan premiér mluvil o mzdách v paritě kupní síly, tedy s přihlédnutím výše cenové hladiny v Česku, pak by bylo potřebné tempo „jen“ kolem 19 procent. Ani takové tempo jsme tu ještě neviděli.
Chápány takto přímočaře jsou tedy páně Fialovy výroky nesmyslem hodně holým. Ale snad to myslel jinak. Na závěr už jen statistická douška: jsme ekonomika subdodavatelská, v níž je váha nízkomzdových druhů práce jistě vyšší než na západ od nás. I kdyby tedy každý český zaměstnanec bral německou mzdu, celková mzdová hladina v Česku by oproti té německé byla nejspíš nižší.
Autor je ekonom České spořitelny