Na recesi to v eurozóně nevypadá

Předstihové indikátory PMI, které v eurozóně mapují náladu nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu či ve službách, přinášejí poslední týdny, měsíce, možná se dá říci už roky zklamání. Evropský index ze zpracovatelského průmyslu se nachází hluboko v recesním teritoriu již od roku 2022. Do oblasti kontrakce spadl tento průzkum letos v listopadu také v oblasti služeb. Podle těchto dat by evropská ekonomika musela být již dávno v recesi, což se nicméně neděje. Naopak ve třetím čtvrtletí rostla mezikvartálně o čtyři desetiny a podle dat z reálné ekonomiky poroste i ve čtvrtletí čtvrtém.

Z hlediska předpovědí budoucího růstu se tedy na indexy PMI příliš spoléhat nemůžeme. V tomto ohledu je lépe vypovídající ekonomická důvěra z dílny Evropské komise. Ta se nachází pouze nepatrně pod svým historickým průměrem, kde se drží již dva roky. Její aktuální úroveň by v letošním roce odpovídala růstu HDP eurozóny o necelé jedno procento, což je i zhruba v souladu s naším odhadem. Důvěra se v posledním období zlepšuje především v oblasti maloobchodu, což podporuje náš příběh, že hlavním tahounem ekonomického růstu bude spotřeba domácností.

Domácnosti v eurozóně totiž zdaleka neutratily své úspory nahromaděné od vypuknutí pandemie. Míra úspor je nyní o více než tři procentní body vyšší, než byla v průměru v letech 2013–2019. Nadměrné úspory představují okolo osmi procent HDP. Navíc reálné mzdy v eurozóně rostou více než dvouprocentním meziročním tempem a zvyšují disponibilní důchod domácností. Takže sečteno, podtrženo: Důvěra v oblasti zpracovatelského průmyslu se v nadcházejících měsících může dále horšit. Nicméně vzhledem k váze tohoto sektoru na hrubé přidané hodnotě a na zaměstnanosti očekáváme, že dopady na výkonnost ekonomiky eurozóny budou umírněné. Růst HDP by tak v příštím roce měl dosáhnout podle našeho odhadu jednoho procenta. Pochmurný vývoj PMI indexů tedy není třeba přeceňovat.

Autorka je ekonomka Komerční banky