Napětí roste, důvěra mizí. Konflikty přidušují byznys, zaznívá z ekonomického fóra v Davosu

Světové ekonomické fórum (WEF) ve švýcarském Davosu se letos koná v obzvlášť napjaté době. Političtí a byznysoví lídři netrpělivě vyčkávají na první várku příkazů v pondělí do služby nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa. Také s obavami sledují sílící geopolitická pnutí, přibývající mezistátní válečné konflikty a krizi důvěry. I to jsou klíčová témata, která by v tomto týdnu měli řešit na tradičním shromáždění v alpském středisku. Ale vyřešeny asi nebudou, politických špiček nejmocnějších zemí se totiž na akci moc nesjelo.

Tři tisíce lídrů z více než 130 zemí se na 55. ročník dorazilo do Davosu diskutovat oficiální témata, jakými jsou znovunastolení růstu, průmysl v éře chytrých věcí a umělé inteligence, investice do lidí, ochrana přírody a obnovení důvěry v zavedené pořádky. K bodům, které se prolínají napříč tématy, patří také kulturní polarizace nebo klimatická úzkost. Zdaleka nejsilnější téma je však jiné: geoekonomická nejistota a rostoucí napětí.

Právě ozbrojený konflikt, tedy války či terorismus, mají vůbec největší hrozbou pro ekonomický růst v letošním roce. Zjištění vyplynulo z průzkumu WEF napříč téměř tisícovkou expertů, tvůrců politik a byznysmenů. Státní ozbrojený konflikt označil za největší hrozbu každý čtvrtý respondent. Dvě třetiny ze všech navíc očekávají, že stávající multipolární svět a roztříštěný globální řád přetrvá. Pro úplnost: za druhou a třetí nejvážnější hrozbu označili dopady extrémního počasí a dezinformace.

„Jednou z klíčových obav zůstává možnost ostrého obchodního střetu mezi Spojenými státy a Čínou, která by mohla přiživit lokalizační a deglobalizační tendence v celé globální ekonomice,“ míní hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Do jaké míry se obavy z Trumpova protičínského tažení naplní, napoví už první hodiny po inauguraci.

Řada investorů přitom sází na scénář, že Trump nepůjde tak ostře proti Číně, jak voličům sliboval. Například hongkongský Hang Seng Index v posledních dnech připisuje jednotky procent. Realita se nicméně může od těchto očekávání dost možná lišit.

VIDEO: Americkým akciím se daří. USA utíká Evropě a bude to pokračovat, říká portfolio manažer Pfeiler ve FLOW

„Například z pohledu Evropy by bylo velmi složité jen tak přihlížet novým agresivním americkým clům na čínské zboží. Uzavírání amerického trhu před čínským zbožím by pravděpodobně vedlo k nárůstu nevyužitých kapacit v čínském průmyslu a dalšímu prohloubení poklesu čínských vývozních cen do zbytku světa,“ říká Bureš.

Světové ekonomické fórum v Davosu začíná

To by pro klopýtající evropský průmysl bylo těžko skousnutelné. „Evropa by byla pod přirozeným tlakem americká opatření dorovnat. A právě vidina takovéto série obchodních protiopatření je pro globální lídry (nejen v Davosu) noční můrou, která by mohla zasadit výrazný šok globálnímu obchodu i růstu,“ vysvětluje Bureš.

Napětí v mezinárodních vztazích se promítá i do seznamu účastníků fóra s více než padesátiletou tradicí. Řada klíčových osobností do švýcarských Alp nedorazila. Chybí například indický premiér Naréndra Módí, čínský prezident Si Ťin-pching či nejvyšší lídři Brazílie.

Jediný lídr státu ze skupiny ekonomicky silných zemí G7 (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA), který se fóra osobně účastní, je končící německý kancléř Olaf Scholz. Jména jako Emmanuel Macron, Giorgia Meloniová nebo Keir Starmer v Davosu absentují. „Drží je doma zpomalující ekonomický růst i politické krize,“ píše americká stanice CNBC.

Přesto ve Švýcarsku není nouze o významné osobnosti. Nastupující americký prezident Trump by měl na fóru promluvit prostřednictvím videohovoru ve čtvrtek. Akce se účastní předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, čínský vicepremiér Ting Süe-siang, argentinský prezident Javier Milei, prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa nebo premiér Španělska Pedro Sánchez.

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskij by měl pronést řeč v úterý. Chybět nebudou ani špičky Organizace spojených národů, Světové obchodní organizace, Mezinárodního měnového fondu či NATO.

Za Česko dorazí jen Lipavský

Za Česko se do Alp vydává ministr zahraničí Jan Lipavský. „U příležitosti zasedání se setká například se svými protějšky z Ukrajiny, Švýcarska či Thajska,“ uvedlo ministerstvo. Na akci se naopak nechystají prezident Petr Pavel ani lídr opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.

„Rostoucí geopolitické napětí a narušení důvěry jsou hnací silou globálních hrozeb,“ uvedl Mirek Dušek, výkonný ředitel Světového ekonomického fóra. „V tomto složitém a dynamickém kontextu mají vedoucí představitelé na výběr. Buď najdou způsoby, jak podpořit spolupráci a odolnost, nebo budou čelit čím dál větší zranitelnosti,“ dodal.

Donald Trump efekt

Z evropského pohledu patří k prioritám ukončení války na Ukrajině, a to způsobem, který by Ukrajina akceptovala. Že se však konflikt nepodaří vyřešit za jediný den, jak Trump v předvolební kampani sliboval, nicméně začínají připouštět už i jeho poradci. Uzavření mírové dohody si podle nich vyžádá měsíce, případně i delší dobu, napsala agentura Reuters. Přesto se očekává, že Trump zavede tvrdá protiruská opatření krátce po nástupu do funkce.

„Nacházíme se v době, která se vyznačuje rostoucím ekonomickým napětím. Musíme si uvědomit, že roztříštěnost není jen teoretickou záležitostí. Je to něco, čemu musíme čelit. Výsledkem je složitější a nejistější prostředí pro byznys,“ říká obchodní ředitelka Carolina Klint z poradenské Marsh McLennan Europe.

Aktualizováno

Ne poprvé je tématem Světového ekonomického fóra také rozdělení bohatství napříč populací. Souhrnné jmění nejbohatších tohoto světa se za posledních dvanáct měsíců zvýšilo z třinácti bilionů dolarů na patnáct, vyplynulo ze zprávy mezinárodní charitativní organizace Oxfam. Má se jednat o druhý nejrychlejší nárůst za dobu měření. Naopak míra chudoby se od roku 1990 změnila jen minimálně, uvedl Oxfam s odkazem na data Světové banky.

Z nich vyplývá, že jedno procento nejbohatších vlastní téměř 45 procent veškerého bohatství, zatímco 44 procent lidí žije pod hranicí chudoby. Tu banka definuje alespoň sedmi dolary na den. Zpráva rovněž poukazuje na nárůst „nezaslouženého bohatství“ a na fakt, že asi šedesát procent majetku miliardářů pochází z dědictví, monopolu nebo vzniká díky „kamarádským vazbám“.