Nejlepší důchodová reforma? Zabavit seniory a dát jim smysl života

Populační trend je neúprosný a není příliš složité se dopočítat, jak bude zhruba vypadat složení naší společnosti v blízké i relativně vzdálenější budoucnosti. Nápadů na to, jak se vypořádat s tlakem na naše penzijní a zdravotní systémy, je celá řada, ale jednomu se nejspíš nevyhneme – budeme muset pracovat o něco déle.

Samozřejmě to není samospásné, a už vůbec ne jednoduché. Dobře víme, že ne každý ve zkušenějším věku pracovat může. Známe argument, že bychom mohli prodlužovat věk odchodu do důchodu nikoli spolu s prostou očekávanou dobou dožití, ale s očekávanou dobou dožití ve zdraví. Jenže to je číslo, které se obtížně měří a je navíc měřeno na základě subjektivního hodnocení vlastního zdravotního stavu.

Možná je ale celá debata trochu naruby. Řada vědeckých studií ukazovala na znatelné benefity toho, když člověk ve vyšším věku pracuje, takže se zdálo, že máme před sebou skoro zázračné řešení. Pokud někdo pracuje, je obvykle zdravější, šťastnější a samozřejmě zpravidla i bohatší. A to se nebavíme o tom, že to je hned dvakrát pozitivní pro státní kasu, která musí méně vydávat a rovnou více přijímá.

Jenže jak tomu u vědy bývá, existují i studie, které tvrdí, že takové vztahy jsou komplikovanější. Není to totiž spíš tak, že nemocný člověk nemá kvůli svému zdraví práci, než že by pracující díky zaměstnání měl lepší zdraví? Anebo platí oboje?

Mnohem více studií se pochopitelně týká obecné populace, ale i o lidech ve věku nad 55 let vzniklo několik velmi dobrých výzkumů. Jedna z posledních studií ze Spojených států podrobně sledovala 695 takto starých lidí mezi roky 1995 a 2015 a zajímala se zejména o to, jestli zaměstnávání lidí v tomto věku zlepšuje jejich život. První odpověď byla trochu překvapivá: nezlepšuje. Jenže to dává smysl a autoři to sami uvádějí na příkladu a varují před špatnou interpretací.

To, co data zjistila, je totiž analogické k situaci, kdy bychom vzali nepracujícího člověka v moudřejším věku a vsadili ho do zaměstnání. Taková situace skutečně radost nutně nepřináší, to si asi dovedeme představit. Vzít nepracující lidi nad 55 let a poslat je bez rozmyslu do práce by nebyla rozumná politika, varují data. Ale nemusíme mít obavy, mají i návod na to, co rozumného se dá v této oblasti dělat. Jenže jak to tak bývá, není to rychlé a jednoduché opatření.

Výzkumníci totiž zjistili, že významně častěji jsou nad 55 let zaměstnaní lidé, kteří „se zajímají o to, v jakém světě žijí, a udržují si touhu po smysluplnosti života“. Vysvětlují, že ti, kterým se nedaří rozumět společnosti kolem sebe anebo nejsou schopni se jí přizpůsobit, na to můžou reagovat tím, že se stáhnou do ústraní ve společenském životě včetně zaměstnání.

VIDEO: Pokud se někdy Čína rozhodne nám škodit, bude to fatální. Proto vyrábíme i v Evropě, říká miliardář Dědek pro pořad FLOW

FLOW: Pokud se někdy Čína rozhodne nám škodit, bude to fatální. Proto vyrábíme i v Evropě, říká miliardář Dědek • e15

Pro politiky to není dobrá zpráva, protože více peněz do státní pokladny nedostanou jednoduchou změnou zákona. Jinak to ale dobrá zpráva je, protože silná občanská společnost může dělat zázraky. Mezigenerační dialog, kultura, dostupné a přístupné společenské akce a další milé věci kolem nás nejsou nakonec jen krásné, ale můžou se nám vyplatit i rozpočtově. Jen je to trochu běh na dlouhou trať.

Naštěstí ale nemusíme čekat na další generace, část z toho se dá zespoda ze společnosti řešit už teď. A ne vše je o porozumění společnosti, pořád se můžeme věnovat i tomu, aby v našich firmách bylo zaměstnávání pro dřívější generace přístupné a abychom těžili z předávání zkušeností. To vše můžeme dělat už nyní a mezitím se věnovat společnosti kolem nás.