Nejštědřejší jsou voliči Zelených, nejskoupější AfD. Vrátí se zase Němci k velkorysé dobročinnosti?

Česko je hrdé na to, že patří ke štědrým zemím. Lidé tu dávají na sbírky a různou rozvojovou a humanitární pomoc poměrně dost peněz. Na rozdíl od státu, který se v humanitární pomoci ústně vždy rozdával, finančně ji ale nikdy moc nepodpořil. Patnáct miliard korun na charitativní akce za rok včetně příspěvků firem, to je zhruba 1400 korun na každého Čecha. Za posledních deset let jde o trojnásobný nárůst objemu, což dokazuje nejen posilování solidarity ve společnosti, ale i viditelný růst jejího bohatství.

Podobné počty se sledují také v Německu. Německá rada dárců, jež zastřešuje tamější charitativní organizace, očekává letos po poklesu v minulých letech opětovný nárůst objemu darů.

Německých dárců ubývá

V roce 2022 Němci darovali přes 14 miliard eur – v přepočtu 360 miliard korun, v absolutních číslech asi 24× více než Češi, vzhledem k osmkrát většímu počtu obyvatel jde však efektivně o pouhý trojnásobek české sumy (a zhruba trojnásobná je i průměrná mzda v Německu). Hlavním motorem darů byla obrovská solidarita s Ukrajinou napadenou Ruskem. Obrovské sumy ale Němci posílali i na pomoc při odstraňování ničivých povodní na řece Ahře, kde přišlo o život více než sto lidí a pod vodní vlnou skončily celé vesnice.

O rok později klesl celkový objem darů na 12,5 miliardy eur. Šlo tedy o propad o 1,6 miliardy eur. Letos, jak doufá Rada dárců, se čísla vrátí na vyšší úroveň roku 2022. Vývoj objemu darů ve třech prvních čtvrtletích podle Rady ukazuje drobný růst, meziročně zhruba dvě procenta. A ti, kdo dávají, odevzdávají obvykle v průměru 400 eur ročně (asi 10 000 korun).

Trochu jiného názoru je Německý ekonomický ústav (IW), který ke konci roku 2024 vytvořil studii o proměně dárcovství v Německu, v níž mimo jiné tvrdí, že objemy darů nijak zásadně neporostou ani letos. Důvodem je podle výzkumníků fakt, že dárců poměrně výrazně ubývá. V roce 2023 podle Institutu darovalo v Německu na nějaký solidární účet 45 procent dospělých v Německu, což představuje pokles o šest procentních bodů ve srovnání s rokem 2022, kdy to byla více než polovina obyvatel.

Sám mám málo, přesto přispívám

Zdaleka největší objem materiálních darů a peněz v Německu, celé tři čtvrtiny, posílají lidé organizacím, které působí v oblasti humanitární pomoci. Kromě pomoci při katastrofách, jakou byla zmíněná povodeň na řece Ahře, sem patří také pravidelná péče o děti a mládež. U nehumanitární pomoci je na prvním místě ochrana zvířat, následuje ochrana životního prostředí a přírody a také kulturní a památková péče.

Logicky nejsilnějším faktorem, který ovlivňuje míru ochoty lidí darovat peníze či hmotné věci na sociální a charitativní či jinou podobnou pomoc, je výše příjmu. Lidé s nižšími příjmy jsou pochopitelně méně schopni darovat a darují také méně často, protože peníze potřebují především pro sebe a své nejbližší. Přesto se i ve skupině lidí s nejnižšími příjmy najdou lidé, kteří dary na charitativní akce posílají pravidelně. V loňském roce to podle zjištění studie IW byla mezi domácnostmi s čistým příjmem nižším než 1500 eur celá čtvrtina! Průměrná výše darů v této skupině se pohybovala kolem 110 eur.

Nejvíce peněz (objemově, nikoli nutně proporcionálně) dávají i v Německu lidé s příjmem vyšším než 4000 eur. Ti darovali na charitativní a solidární rozvojovou či válečnou pomoc výrazně větší částky a dávají také mnohem častěji než ostatní. Podíl dárců v této příjmové skupině činil dle zjištění IW 62 procent, průměrná výše daru dosáhla 524 eur (v přepočtu více než zhruba třináct tisíc tři sta korun).

Anonymní masy v nouzi dárce nepřitáhnou

Důležitou roli v ochotě darovat hraje také věk lidí, kteří darují. Mimořádně vysoký podíl pravidelných dárců zaznamenala studie IW mezi nejmladšími Němci ve věku 18 až 34 let. Jejich podíl činil 49 procent. Průměrná výše ročního daru byla také velmi vysoká, zastavila se na částce 575 eur. Naopak nejméně se v Německu rozdávají lidé starší 65 let, i když i zde je to pohled dost relativní a poněkud zkreslující situaci. Také v tomto věku totiž pravidelně „na charitu“ převádí peníze více než 40 procent lidí. Němečtí senioři v průměru darují 281 eur za rok (asi 7200 korun).

Nejzajímavější čísla nakonec ve studii poskytuje pohled na štědrost dárců podle politických preferencí. Mimořádně solidární, a tedy velmi ochotní poskytnout finanční dary prakticky na cokoli, jsou voliči strany Zelení: dary pravidelně odvádí 59 procent příznivců této stále ještě vládní strany. V průměru je to vysokých 609 eur za rok (asi 15 500 korun). Potvrzuje to stereotyp, podle něhož Zelené volí hlavně vyšší střední třída městských liberálů. Naopak nejnižší ochota přispívat na sociální či humanitární pomoc panuje mezi příznivci Alterantivy pro Německo (AfD), kterou by momentálně volil každý šestý Němec. Voliči AfD přispívají dary podle zjištění IW jen ve 28 procentech, jimi darovaná částka v průměru dosáhne 364 eur.

Němci jsou, podobně jako Češi, ochotni darovat zejména tehdy, když vidí konkrétní lidské osudy. Ty samozřejmě vyvolávají daleko silnější emocionální vazbu, konstatuje studie IW: „Tato osobní vazba vysvětluje, proč jsou individuálně vyprávěné příběhy při mobilizaci dárců často účinnější než zprávy o anonymních masách lidí v nouzi.“