Nejtvrdší úsporný program v dějinách Volkswagenu začíná. Hlavní bitva ho teprve čeká

Největší evropská automobilka se začátkem roku 2025 vstupuje do nové éry. Nejtvrdší úsporný program v dějinách značky Volkswagen znamená, že se automobilka výrazně zmenší: z hlediska personálu, kapacity továren i množství prodávaných aut. Vedení automobilky a odboráři si od kompromisního utažení opasku slibují hlavně zvýšení ziskovosti. Ta bude potřeba víc než kdy předtím. Hlavní bitva totiž jednu z klíčových firem Německa teprve čeká – vybalancovat prodej spalovacích a elektrických aut tak, aby uspěla na trhu a vyhnula se placení tučných emisních pokut.

Pět dní, respektive více než sedmdesát hodin trvalo bezprecedentně dlouhé vyjednávání managementu s odboráři, které v závěru minulého roku sledovala bez velkého přehánění celá Evropa. A z dobrého důvodu. „Kolektivní vyjednávání bylo pro Volkswagen přelomové hned ve dvou ohledech. Nikdy předtím se vedení a zaměstnanci tak dlouho nehádali a nikdy předtím o tolik nešlo,“ zdůraznil význam nalezené dohody odborný německý magazín Automobilwoche.

Výsledkem tvrdého souboje jsou opatření, díky kterým se počínaje rokem 2025 začíná Volkswagen podstatně zmenšovat. „Státní podnik,“ jak se soukromému výrobci tu a tam posměšně přezdívalo pro jeho vstřícnost k zaměstnancům, tak patrně končí.

Jen opatrné šetření

Do roku 2030 ve Volkswagenu v Německu zanikne 35 tisíc pracovních míst. Ty, kteří firmu opustí – například odchodem do důchodu nebo k jinému zaměstnavateli – už automobilka nebude nahrazovat. Zeštíhlovat se tak bude „sociálně únosným způsobem“, nikoliv pomocí výpovědí. Úspory VW nalezne také v omezení mimořádného bonusu, který vyplácí některým z celkem 130 tisíc zaměstnanců v Německu. 

Jakkoliv šéfové Volkswagenu v uplynulých měsících hovořili o nutnosti zavřít hned trojici závodů, odborářům se podařilo takovému scénáři zabránit. V žádné z celkem deseti německých továren se „zhasínat“ nebude. V některých se ale sníží výrobní kapacity, dohromady o sedm set tisíc aut ročně. Pro představu: v roce 2023 vzniklo jen v divizi VW osobní vozy přes 4,8 milionu automobilů. Změny se dotknou například závodů ve Cvikově, Drážďanech, Osnabrücku či v hlavním wolfsburském závodě.

Škrty však nakonec nejsou zdaleka tak razantní, jak se snažil prosadit většinový vlastník, tedy rakousko-německý rodinný klan Porsche-Pïech. Z vedení firmy průběžně zaznívaly hlasy o nutnosti zavření tří závodů, propuštění nižších desítek tisíc zaměstnanců i o snižování mezd a omezení jejich dalšího růstu. Na tento krajní scénář nedojde. Přesto vedení koncernu očekává, že i díky těmto opatřením ušetří patnáct miliard eur (přes 376 miliard korun) ročně.

VIDEO: O práci v českém autoprůmyslu přijdou tisíce lidí, říká šéf AutoSAP Petzl v pořadu FLOW

• e15

Úspory jsou nezbytné. Celý sektor automotive prochází masivní transformací od spalovacích aut k elektrickým, která je mimořádně nákladná. Jen koncern Volkswagen investuje v aktuálním cyklu končícím rokem 2025 hned 73 miliard eur (1,8 bilionu korun) do elektromobility, vývoje hybridních motorů a do digitalizace.

Hrozba pokut trvá

Evropským automobilkám navíc stále hrozí, že budou muset zaplatit vysoké emisní pokuty, a to už z prodejů v letošním roce. V průměru mají emise oxidu uhličitého u nových automobilů prodávaných v EU klesnout z loňských 116 gramů na kilometr na méně než 93,6 gramu. Kdo pravidlo nesplní, draze si připlatí, a to hned 95 eur za každý gram nad určený limit. Tato částka se vztahuje na každý prodaný vůz.

Automobilky tak buď zaplatí miliardy eur na pokutách, anebo – například – omezí výrobu spalovacích vozů, protože by se jim je nevyplatilo prodávat. Jen VW má letos takto zaplatit asi desetinu provozního zisku, tedy zhruba dvě miliardy eur, spočítala švýcarská banka UBS. Například u BMW či koncernu Stellantis se očekávají odvody v jednotkách procent provozního zisku. Česko, Itálie či Německo vyjednávají v EU o zmírnění emisních pokut, zatím však bezvýsledně.

Pro Volkswagen jsou právě započatá úsporná opatření velmi důležitá i proto, že se v celé Evropě prodává čím dál méně nových aut. Zatímco v posledním pandemií neovlivněném roce 2019 koupili zákazníci na starém kontinentě 15,3 milionu nových osobních automobilů, od ledna do listopadu loňského roku si jich pořídili „pouze“ 9,7 milionu.

Jedno z možných vysvětlení naznačil s odkazem na data agentury Bloomberg redaktor německého deníku Die Welt Holger Zschäpitz: „Dobré ráno z Německa, kde lidé šetří více než kdy předtím. Celkové vklady maloobchodu v bankách dosáhly nové rekordní výše 2,9 bilionu eur,“ napsal na sociální síti X.