Nejvyšší letošní trest pro české bankovnictví. ČNB vytrestala Fio takřka deseti miliony korun
Exemplární pokutu udělila v závěru října Česká národní banka tuzemské Fio bance. Podle regulátora v minulých letech neměla nastavené bankovní systémy tak, aby mohla odhalit, že její klient je na mezinárodních sankčních seznamech nebo patří mezi osoby a firmy podezřelé z praní špinavých peněz. Výsledkem je nejvyšší pokuta na scéně tuzemského bankovnictví od loňského ledna, kdy UniCredit vyfasovala desetimilionový trest za zpoplatnění předčasně splácených hypoték. Fio banka mezitím podle svých slov své nedostatky napravila, pokuta od regulátora ale zdaleka není pro finanční dům premiérou.
Regulátor vyměřil Fio bance pokutu ve výši 9,5 milionu korun zejména za to, že banka v roce 2021, kdy regulátor Fio banku kontroloval, nedostatečně prověřovala své zákazníky. „Systémově nezajistila vyloučení možného založení klienta uvedeného na sankčním seznamu do příslušného informačního systému a navázání obchodního vztahu s ním,“ vytýká mimo jiné říjnové rozhodnutí ČNB. „Při sestavování rizikového profilu klienta nenastavila odpovídající postupy oznámení o podezřelém obchodu,“ uvádí dále dokument, který zmiňuje celkem sedmnáct dílčích pochybení proti legislativě o praní špinavých peněz.
Fio banka rozhodnutí České národní banky respektuje. “Všechna nápravná opatření jsme s nimi podrobně diskutovali a již došlo k jejich zapracování,“ upřesňuje mluvčí banky Jakub Heřmánek na adresu pokuty a připomíná, že kontrola ze strany ČNB proběhla už v roce 2021 a od té doby se bankovní systém týkající se kontroly pochybných transakcí značně rozvinul. „Neustále pracujeme na vylepšování kontrol praní špinavých peněz, vytváření nových mechanismů a ochraně našich klientů. Musíme doplnit, že pokuta byla udělena zejména za potenciální možná pochybení, a to včetně neproškolení některých zaměstnanců,“ dodává Heřmánek.
Jak připomínají experti, problematika praní špinavých peněz se pro Českou národní banku dostala ještě více po začátku války na Ukrajině mezi hlavní regulatorní priority. „Jde o jedno z hlavních témat kontrol ČNB vůči finančním institucím, přičemž intenzita těchto kontrol se významně zvýšila po ruském útoku na Ukrajinu,“ zdůrazňuje ekonom a partner společnosti Moore Czech Petr Kymlička.
Pokutu vůči Fio bance je v této souvislosti podle něho možno považovat za exemplární. „Důvodem pro takovou výši pokuty může být zejména kombinace porušení nejzákladnějších systémových opatření a postupů v dané oblasti, včetně nedostatečného povědomí osob na klíčových pozicích,“ soudí Kymlička. Z hlediska byznysu banky není pokuta nikterak zásadní částkou, když představuje kolem dvou promile loňského zisku na úrovni 6,4 miliardy korun.
Pro Fio banku není pokuta od ČNB premiérou. Loni na jaře dostala od centrální banky milionovou pokutu za nesprávně nastavené systémy pro regulatorní výkaznictví. V roce 2018 pak dostala dokonce třímilionovou pokutu za metodiku odměňování svých řídících pracovníků, které mělo být neadekvátně nastaveno vůči rizikovosti prováděných obchodů. Doposud nejvyšší letošní trest padl na domácí Raiffeisenbank. Osmimilionovou pokutu dostala banka za to, že v roce 2022 nezajistila možnost nepřetržitého nahlašování zneužití internetového a mobilního bankovnictví v bance Equabank. Tu Raiffeisenbank dříve akvírovala.
Už loni přitom ČNB trestala nejvíce v novodobé české historii. Za byznysové prohřešky dostali hráči na domácích finančních trzích celkem 136 pokut v celkové výši bezmála 79 milionů korun. To je téměř o pětinu vyšší suma, než jakou centrální bankéři vybrali na trestech v roce 2022. Zároveň jde o nejvyšší roční částku, kterou centrální banka vytrestala domácí finanční byznys přinejmenším od roku 2003, kdy začala tento údaj systematicky publikovat. Brutálně narostly právě především tresty za porušení zákonů o praní špinavých peněz.