Některé banky dál dusí zbrojaře, peníze neposkytují hlavně menším firmám
Z reakcí podniků a bankovních domů oslovených e15 plyne, že navzdory snaze vlády zlepšit vnímání a pozici více než stovky tuzemských výrobců zbraní, munice či elektronických systémů pro vojáky se situace mění jen pomalu. Finančními tahouny odvětví, které v posledních třech letech prudce roste, je Česká exportní banka nebo J&T Banka.
„S obranným průmyslem spolupracujeme dlouhodobě, historicky jsme se soustředili zejména na financování firem vyrábějících radarové a protiraketové systémy, po ruské invazi na Ukrajinu jsme rozšířili paletu financovaných oblastí i výrobců,“ říká šéf úseku úvěrových obchodů J&T Banky Jan Kotek. Finanční ústav například pomáhal skupině CSG Michala Strnada s akvizicí většinového podílu v italské firmě Fiocchi Munizioni, globálního hráče ve výrobě malorážového střeliva. „Nicméně i nadále je pro nás klíčové dobře rozumět účelu financování a vědět, že tím nepodporujeme vývoz zbraní do zemí třetího světa či mimo NATO,“ upozorňuje Kotek.
Vstřícné ke zbrojařům jsou také Česká spořitelna nebo Komerční banka, která už obrannému průmyslu napůjčovala téměř 11 miliard korun. Postoj oproti minulosti výrazně mění ČSOB. O všech bankách to ale neplatí.
VIDEO: Pokud se někdy Čína rozhodne nám škodit, bude to fatální. Proto vyrábíme i v Evropě, říká miliardář Dědek pro FLOW.
FLOW: Pokud se někdy Čína rozhodne nám škodit, bude to fatální. Proto vyrábíme i v Evropě, říká miliardář Dědek • e15
Nezabírají ani záruky české vlády
Závěry aktuálního průzkumu, který mezi svými členy provedla Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP), jsou znepokojivé. „S velkým politováním konstatujeme, že většina problémů z poslední doby nadále trvá, případně se ještě prohlubuje. Banky v České republice od svého restriktivního přístupu upustily jen v některých ohledech,“ píše se v materiálu.
Že jsou postoje určitých bankovních domů ke zbrojařům odmítavé, potvrzuje ministryně obrany Jana Černochová. „Snažili jsme se spoustu věcí odstranit. Něco se podařilo, další problematické věci ale zůstávají. To nás trápí,“ stěžuje si. Požádala AOPB a také Sekci obranného průmyslu Hospodářské komory o konkrétní případy. Stává se třeba, že česká pobočka banky ovládaná mateřskou společností z ciziny české firmě úvěr nebo financování exportu schválí, ale následně je právě matka zakáže poskytnout. Případně banka odklepne úvěr, ale už nedá záruku pro vývoz.
„Banky jsou velmi důležité. Bez nich se nehneme z místa, nebudeme mít více výrobních kapacit,“ dodává šéfka rezortu obrany.
Potíže mají hlavně malé a střední podniky, a to i při zakládání bankovních účtů. V současnosti nejvíce postrádají odběratelské, takzvané předexportní, a hlavně investiční úvěry. Zbrojaři na externí financování buď nedosáhnou, nebo musejí volit dražší varianty. Nemohou tak navyšovat výrobní kapacity nejen pro podporu Ukrajiny, ale ani pro spojenecké a české ozbrojené složky. Tento paradox znamená, že výrobci, po nichž přitom evropské vlády požadují co největší a co nejrychlejší růst produkce, nemohou budovat nové linky a nakupovat technologie.
„Se zásadními překážkami se naši členové setkávají u požadavku na financování konkrétních výrobků, jako jsou smrticí systémy a ostatní vojenský materiál. Nepomůže jim ani to, že se ve většině případů jedná o výrobky určené pro bránící se Ukrajinu či státy EU a NATO,“ říká šéf AOBP Jiří Hynek.
Banky podle něj také odmítají vystavovat záruky pro export vojenského materiálu a zajistit platební styk se zahraničním odběratelem. „Tento problém se až šokujícím způsobem opakuje u dodávek určených pro Ukrajinu, které hradí ukrajinská strana,“ zdůrazňuje Hynek.
Zbrojařské sdružení považuje za nesmyslné především to, že banky odmítají podpořit export výrobků, které už obdržely vývozní licence od ministerstva průmyslu a obchodu, včetně souhlasu ministerstva obrany, a také Černínského paláce. „Přestože se podle přísných kritérií ministerstva zahraničí jedná o bezproblémová teritoria, banky tyto bezpečnostní záruky české vlády odmítají uznat,“ poukazuje na jednu z neprostupných bariér Hynek.
Nejsme dotační agentura, říká ČEB
Česká exportní banka (ČSB) založená už v polovině devadesátých let státem pro podporu vývozu a ekonomické diplomacie se věnuje právě středním a větším společnostem s omezeným přístupem k penězům od komerčních bank. Umožňuje to skutečnost, že je ryze česká a není omezena korporátními politikami zahraničních vlastníků, kteří mnohdy sledují zájmy svých národních zbrojařských uskupení. Odlišný postoj ČEB je pro tuzemský obranný průmysl velmi důležitý. ČEB s ním má úzké vazby i proto, že se účastní akcí, jako jsou Dny NATO nebo veletrhu Future Forces Forum. Letos se stala členem AOBP, intenzivně také spolupracuje s ministerstvem obrany.
„Naši klienti působí v obranném průmyslu, letectví, energetice, včetně jaderné, v chemickém průmyslu, ve strojírenství či v infrastruktuře,“ uvádí příklady odvětví v portfoliu ČEB její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Krumpolc. Cílem je, aby se co nejvíce podniků změnilo ze subdodavatele ve výrobce nebo vývozce finálního produktu.
Banka široce pomáhá nejen s investicemi do modernizace či digitalizace, ale i s nákupem zásob, subdodávek a materiálů až po akvizice. Samotné exportní financování pak zahrnuje odběratelské úvěry, podporu investorů expandujících do zahraničí nebo odkup pohledávek.
Vzhledem k tomu, že čeští výrobci zbraňových či bezpečnostních systémů vždy patřili mezi prioritní segmenty ČEB, jejich kritika se podle Krumpolce banky netýká. Kromě návratnosti transakce je pro ni při schvalování obchodních případů důležité, aby daná společnost byla vývozně orientovaná, disponovala vlastním produktem či službou s přidanou hodnotou a přišla s žádostí o financování vázanou na konkrétní účel. A od loňska už žadatelé nemusejí mít uzavřený vývozní kontrakt, stačí prokázat alespoň čtvrtinový podíl exportu na ročních tržbách.
„U každé transakce samozřejmě vyhodnocujeme také kreditní i teritoriální rizika,“ podotýká Krumpolc. Žádné zvýhodněné úvěry ale ČEB neposkytuje. „Nejsme dotační agentura,“ upozorňuje šéf ČEB.
Dlouhodobě vstřícný přístup k českému obrannému a bezpečnostnímu průmyslu a dalším odvětvím, která komerční banky nelákají, se ČEB vyplácí. Loni poskytla podporu ve výši 6,8 miliardy korun, což bylo o 40 procent více než předloni. Banka zároveň meziročně zdvojnásobila zisk před zdaněním z 530 milionů korun v roce 2022 na více než jednu miliardu korun. Dosáhla tak vůbec nejvyššího zisku od svého vzniku.
Zdvojnásobení finančního objemu
J&T Banka i další peněžní instituce hovoří od vpádu Ruska na Ukrajinu o výrazném růstu prostředků poskytovaných zbrojařům. „Od začátku roku 2022 do současnosti jsme objem financování obranného průmyslu více než dvojnásobili,“ uvádí ředitel úseku úvěrových obchodů J&T Banky Jan Kotek.
I Česká spořitelna (ČS), jejíž aktivity ve zbrojním průmyslu dosahovaly v posledních letech jednotek miliard korun, očekává výrazné navýšení. „Tempo růstu našeho financování zbrojního průmyslu se v posledních dvou letech více než zdvojnásobilo,“ říká mluvčí ČS Filip Hrubý.
K bankám, které byly vůči českým zbrojařům neoblomné, patřila ČSOB. Od ruské invaze ale mění přístup. „V této chvíli už pracujeme na několika projektech v obranném a bezpečnostním průmyslu, například ve spolupráci se společností URC Systems, která na poli obranného průmyslu dodává špičkové technologie bezpečnostním složkám,“ potvrzuje změnu přístupu k odvětví mluvčí banky Michaela Průchová. Výrobky zmíněné firmy, včetně rušiček a anti-drone systémů, chrání nejen vojenskou techniku, ale hlavně životy osob proti hrozbám jako jsou rádiově odpalované výbušné systémy a bezpilotní prostředky.
Komerční banka zdůrazňuje, že už desetiletí spolupracuje s Aero Vodochody, jednou z největších českých zbrojovek. „Poskytujeme financování také Czechoslovak Group, včetně její mezinárodní expanze. Pomohli jsme také Colt CZ Group s uvedením na burzu, a navíc jsme hlavní koordinátor akvizičního financování nákupu Sellier&Bellot firmou Colt CZ,“ dodává mluvčí Komerční banky Klára Nevoralová.