Německo se zbrklým prodejem bitcoinů ochudilo o miliardy. Trumpova výhra mu přisypala sůl do ran

Aktuální cena bitcoinu vyvolává hořké vzpomínky u všech, kteří se jej lehkovážně zbavili během několika vln letních výprodejů. Netýká se to jen kryptospekulantů, litovat by mohly i německé úřady. Inspiraci pro nakládání se zabavenými bitcoiny přitom mohly najít i v Česku.

Bitcoin s úspěchem Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách ihned prolomil své jarní maximum, když se během noci na středu dostal až na 75 tisíc dolarů. Pohled na grafy nemusí být příjemný vládě spolkové země Sasko. Ta se před čtyřmi měsíci zbavila „svých“ padesáti tisíc bitcoinů, které policisté zkraje roku zabavili při zátahu na provozovatele webu pro sledování pirátských kopií filmů.

Údaje analytické firmy Arkham Intelligence naznačují, že se německé úřady většiny těchto bitcoinů zbavily během druhého červencového týdne, čímž rozprodej celé sbírky digitálních mincí završily. Tehdy stál bitcoin kolem 59 tisíc dolarů, tedy o zhruba šestnáct tisíc dolarů méně než během středy.

Saské počty

Výnosy z prodeje tedy dosáhly v přepočtu kolem tří miliard dolarů. Pokud by k transakci došlo nyní, do saského rozpočtu by mohlo přitéct ještě o skoro 750 milionů dolarů (téměř osmnáct miliard korun) více. Pro srovnání: rozpočet spolkové země Sasko, kde k zabavení kryptoměny došlo, počítal pro letošní rok s výdaji ve výši v přepočtu kolem 25 miliard dolarů.

VIDEO: Německo naši ekonomiku táhne dolů. Věřím, že katastrofa nás nečeká a zvládne to, říká viceguvernérka Zamrazilová v pořadu FLOW.

Rozhovor s viceguvernérkou ČNB Evou Zamrazilovou • e15

Někteří němečtí politici ale upozornili, že téma nakládání s tak velkou sbírkou bitcoinů přesahuje rámec regionální politiky. „Prodej těchto bitcoinů je nejen nesmyslný, ale i kontraproduktivní,“ glosovala tehdy na síti X letní transakce nezařazená poslankyně Joana Cotarová, která byla ještě v listopadu 2022 členkou Alternativy pro Německo (AfD). Kvůli proruskému naladění vedení tohoto politického uskupení ale Cotarová AfD opustila.

Trumpovská inspirace

Podle političky si měla vláda desetitisíce bitcoinů nechat a vytvořit z nich národní strategickou rezervu – což je záměr, který v červenci vyslovil mimo jiné i republikánský prezidentský kandidát Donald Trump. Použil by k tomu více než 200 tisíc bitcoinů, které aktuálně vlastní federální úřady. USA jsou díky tomu největším státním držitelem kryptoměny. Stejně jako v Německu pochází virtuální mince z trestních kauz.

Saské úřady ale pohled Cotarové nesdílely. Kvůli obavám z výkyvů ceny kryptoměny nařídily její prodej ve zrychleném režimu. „V takovém případě nelze s prodejem otálet a jakákoliv cenová spekulace ze strany úřadů je zakázána,“ uvedl dříve pro Bild mluvčí drážďanské prokuratury Patrick Pintaske.

„Sasko a saská justice se v létě staly středem pozornosti globální kryptoscény. Státní zastupitelství se s mimořádným prodejem bezprecedentního množství bitcoinů vypořádalo úspěšně a profesionálně,“ doplnila saská ministryně spravedlnosti Katja Meierová.

Tento rozprodej virtuálních měn během července ale přispěl k propadu ceny kryptoměny pod šedesát tisíc dolarů. Přeposlání každého „německého“ bitcoinu na světové kryptoburzy vyvolalo zejména v debatách na sociální síti X mezi spekulanty obavy z dalšího brzkého zakolísání kurzu největší digitální měny. Během dovolenkových měsíců byl navíc dopad těchto kroků dramatičtější kvůli relativně nižšímu objemu obchodů na kryptotrhu oproti začátku roku.

Němci by si přitom prodejní kurz „vlastních“ bitcoinů teoreticky podkopali méně, pokud by následovali českou cestu. S rozprodejem kryptoměn zabavených v rámci trestních řízení má četné zkušenosti Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Jen letos formou aukce na svém webu prodal celkem 140 bitcoinů (podle aktuálního kurzu za skoro čtvrt miliardy korun). Jednorázově ale nemohlo dojít k odkupu více než pěti bitcoinů, aukce navíc neprobíhaly naráz.

Český digitální poklad

„Jedná se o nepotřebný majetek, který ÚZSVM nabízí v souladu se zákonem k prodeji v transparentních výběrových řízeních s elektronickou aukcí,“ vysvětlila už dříve mluvčí úřadu Michaela Tesařová. Také v Česku ale začínají opatrně zaznívat názory, že by stát měl obecně vnímat bitcoiny úplně jinak než jen jako nepotřebný majetek. Například profesor ekonomie Ladislav Krištoufek, který 28. října obdržel státní vyznamenání za svůj vědecký přínos mimo jiné v oblasti kryptoaktiv, loni vyzval Českou národní banku k zařazení bitcoinu do své rozvahy.

Ve veřejně debatě jde ale zatím stále spíše o ojedinělé názory. Domácí politici letos řeší zejména povinné převzetí komplexní evropské kryptoregulace MiCA do českého právního řádu, a také související poslanecký návrh na srovnání způsobu danění z prodeje kryptoměn a akcií. Na jeho schvalování ve třetím čtení by mělo dojít během listopadu. O německém přístupu ke kryptu by mohlo být slyšet i v této souvislosti, protože zastánci narovnání pravidel argumentují tím, že Němci už takzvaný časový test na kryptoměny uplatňují. A to už po jednom roce držení.