Nemocenská 2025: Kalkulačka pro výpočet, kdy a kdo ji vyplácí

Kdo má nárok na nemocenskou?

Nárok na nemocenskou mají pouze zaměstnanci účastni na nemocenském pojištění a OSVČ platící si dobrovolné nemocenské pojištění. Částka nemocenské následně závisí na rozhodných příjmech. Jak vysoká je nemocenská v roce 2025?

Pracovní smlouva (HPP)

Zaměstnanci pracující na klasickou pracovní smlouvu odvádí vždy ze své hrubé mzdy sociální pojištění (včetně nemocenského pojištění), tedy i při práci na zkrácený úvazek, a mají tak nárok na nemocenskou.

DPP a DPČ

Na nemocenskou mají nárok dokonce i zaměstnanci pracující na některou z pracovních dohod, pokud bylo z předmětné dohody odváděno sociální pojištění.  

OSVČ (práce na IČO)

Zatímco naprostá většina zaměstnanců dostává během pracovní neschopnosti nemocenskou, tak osoby samostatně výdělečně činné většinou nikoliv. Důvodem je skutečnost, že účast na nemocenském pojištění je pro OSVČ dobrovolná a většina OSVČ této možnosti v praxi nevyužívá.

Nemocenská versus náhrada mzdy za nemoc: Jaký je mezi nimi rozdíl?

Jak se liší nemocenská od náhrady mzdy za nemoc? Jedná se o dvě odlišné dávky, jejichž samotný výpočet je odlišný:

Kdo platí nemocenskou?

Nárok na nemocenskou mají pouze zaměstnanci a OSVČ účastni na nemocenském pojištění, přičemž nemocenskou vyplácí místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Kdy chodí nemocenská na účet?

Nemocenská bývá zasílána na bankovní účet do jednoho měsíce po dni, kdy byly doručeny všechny potřebné doklady pro samotný výpočet nemocenské.

Kam volat když nemocenská nepřijde?

V případě, že se z nějakého důvodu stane, že nemocenská na účet nedorazila, tak je možné se obrátit na místně příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení, která je zodpovědná za výplatu nemocenské, a zjistit, v čem je problém.

Jak a z čeho se počítá nemocenská?

Částka nemocenské závisí na výši předchozího rozhodného příjmu, zpravidla za dvanáct předcházejících měsíců. U zaměstnanců je základním vstupním údajem průměrná hrubá mzda a nikoliv čistá mzda.

Neschopenka: Na co má právo zaměstnavatel?

Dodržování režimu nemocného během neschopenky provádí primárně zaměstnanci Okresní správy sociálního zabezpečení. V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti, kdy zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci náhradu mzdy za nemoc, však může zaměstnavatel zaměstnance kontrolovat, a to včetně dodržování stanovených vycházek.

Víkendy: Jakou roli hrají ve výpočtu?

Nemocenská náleží, na rozdíl od náhrady mzdy za nemoc, za kalendářní dny. To znamená, že nemocenská se vypočítává i za sobotu a neděli.

Nemocenská ve zkušební době

I zaměstnanci ve zkušební době mohou onemocnět, přičemž pro tyto situace platí stejná pravidla jako v ostatních případech. V prvních 14 dnech tedy náleží náhrada mzdy za nemoc od zaměstnavatele a od 15. dne náleží nemocenská.

Nemocenská ve výpovědní lhůtě a po skončení pracovního poměru

Nárok na nemocenskou mají pochopitelně i zaměstnanci ve výpovědní lhůtě. Pro samotný výpočet nemocenské v těchto případech není rozhodující, zdali podal výpověď zaměstnanec nebo zaměstnavatel. Nemocenská se vyplácí stejně. Výplata nemocenské následně náleží i po skončení pracovního poměru, pokud trvají zdravotní důvody pro nárok na nemocenskou.

Nemocenská v ochranné lhůtě

Nemocenskou je možné pobírat i po skončení pracovního poměru, jestliže dojde k nástupu na nemocenskou v ochranné sedmidenní lhůtě po skončení zaměstnání.

Výpočet nemocenské 2025 a redukční hranice

Při výpočtu nemocenské se z průměrné mzdy vypočítá neredukovaný denní vyměřovací základ (DVZ), který se při výpočtu redukuje.

• Do první redukční hranice (do 1 552 Kč) se započítává z 90 %,
• ve druhé redukční hranici (od 1 552 Kč do 2 328 Kč) z 60 %,
• ve třetí redukční hranici (od 2 328 Kč do 4 656 Kč) z 30 %.

V prvních 16 dnech nároku na nemocenskou je následná denní nemocenská 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, v dalších 30 dnech již 66 % a v následujících dnech již 72 %. Základní podpůrčí doba pro nemocenskou je 380 dní. V přiložené tabulce máme pro názornost vypočten redukovaný denní vyměřovací základ (DVZ) u průměrné hrubé mzdy ve výši 55 000 Kč.

Kalkulačka pro výpočet 2025: 30, 60 a 90 dní

V tabulce níže máme pro názornost vypočtenu celkovou nemocenskou za 30 dní, 60 dní a 90 dní nároku. Současně máme uveden i průměr za jeden den nároku na nemocenské. Z tabulky je tak názorně vidět, jak je při výpočtu nemocenské zvýhodněná delší nemocnost a průměrná denní nemocenská při delší pracovní neschopnosti stoupá.

Zdroj Zde