Nižší ceny energií, silnější obrana. Evropa ukázala, jak chce být konkurenceschopnější

Podpora automobilek při zelené transformaci, nižší ceny energií, posílení obrany či zjednodušení regulací. To jsou některé z dílčích priorit nové Evropské komise, které mají 27 členským státům pomoci udržet krok s Čínou a Spojenými státy. Veřejnosti je v Bruselu představila mluvčí komise Arianna Podestaová, podle které budou hlavními třemi pilíři příštích pěti let inovace, dekarbonizace a bezpečnost. Strategie má Evropě pomoci obstát v konkurenci ostatních globálních hráčů.

Bruselem v září otřáslo vydání dlouho očekávané zprávy bývalého italského premiéra a exprezidenta Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho o konkurenceschopnosti Evropské unie. Řada Draghiho doporučení ze zhruba 400stránkového textu se od té doby promítla do plánů nové komise, která začala fungovat na začátku prosince. Vliv dokumentu, který popisuje, jak Evropě ujíždí vlak, je vidět i úkolech, které šéfka komise Ursula von der Leyenová zadala jednotlivým eurokomisařům. Česko mezi nimi zastupuje exministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který má na starosti mezinárodní partnerství.

Aby EU dohnala své ekonomické rivaly – Spojené státy a Čínu, bude se soustředit na podporu inovací prostřednictvím investic do výzkumu a vědy, vysvětlila Podestaová. Podle zdroje z komise ale nestačí zvýšení veřejné podpory, do financování vývoje nových technologií by se měli po vzoru USA více zapojit i soukromí investoři. Zároveň je podle něj potřeba, aby se peníze, které v posledních letech směřovaly hlavně do tradičně silných firem a odvětví, rozprostřely i mezi technologický sektor, zelené technologie a startupy.

Kdo jsou členové Evropské komise? Složení a funkce komisařů a komisařek podle zemí

Druhou prioritou, která má sedmadvacítce pomoci stát se konkurenceschopnější, bude podle komise omezování a snížení produkce uhlíkové stopy. Unijní exekutiva do března představí sedm iniciativ, z nichž některé firmám poskytnou podporu nebo vodítka, jak být zelenější. Jednou z nich bude i takzvaný Clean Industrial Deal (dohoda o čistém průmyslu), který má sladit prvky konkurenceschopnosti s Green Dealem.

Podle zdrojů z komise bude text legislativy cílit na sektory, které je složité dekarbonizovat. Další texty se budou zaměřovat mimo jiné na možnosti snížení cen energií, které vzrostly po ruské invazi na Ukrajinu. Ceny energií byly v posledních měsících napříč členskými státy spíše kolísavé v důsledku nedostatečného propojení mezi jednotlivými zeměmi. Podle zdroje z komise se očekává, že bude tlak na rozvoj sítí, které by mohly ceny stlačit dolů.

Nad jádrem visí otazníky

Tři eurokomisaři, pod něž energetika spadá – Dan Jørgensen, Teresa Riberaová a Wopke Hoekstra – jsou spíše zelení a protijaderní. Podle zdroje z komise se dá očekávat, že budou tlačit kombinaci obnovitelných zdrojů, vodík, v menší míře plyn a jeho postupné omezování a ukončení využívání uhlí.

Evropský parlament, který je ve srovnání s minulým funkčním obdobím pravicovější a konzervativnější, je ale více na straně jádra a bude tak záležet, jaká legislativa půjde přes něj a jaká přes komisi. Na strategii ohledně malých modulárních reaktorů, na které ve Spojených státech začali sázet technologičtí giganti, je podle zdroje z komise příliš brzo.

Komise chce také vést dialog s autoprůmyslem ve snaze najít kompromis mezi dodržováním unijních pravidel a potřebnou podporu. Automobilový průmysl čeká od roku 2035 zákaz spalovacích motorů. Do čela boje proti tomuto kroku se postavilo Česko s Itálií, následovalo i několik dalších států. Podle zdroje e15 z komise se ale neočekává, že by byl zákaz zrušen. Samotné automobilky o to totiž údajně příliš nestojí a soustředí se. spíše na to, jak vyřešit neuspokojivý prodej elektromobilů.

Autoprůmysl skončí špatně, pokud Evropská komise nesleví. Emisní limity děsí automobilky

Třetím pilířem unijní exekutivy bude posílení bezpečnosti a odolnosti, mimo jiné díky snížení závislosti na zbytku světa ale i zajištění bezpečných a stabilních dodavatelských řetězců. V tomto případě by podle Podestaové mohla sehrát roli i investiční iniciativa Global Gateway (Globální brána), kterou chce unie mimo jiné konkurovat čínskému projektu nové Hedvábné stezky. Projekt spadá do portfolia eurokomisaře Síkely.

Miliardy na vyzbrojování

Pro větší bezpečnost Evropské unie je klíčové posílení její geopolické role, kam spadá i pokračující podpora Ukrajiny, která vzdoruje ruské agresi, nebo rozšíření o další členské státy, jmenovala Podestaová. Zcela zásadní je podle ní zvýšení výdajů na obranu i větší produkce ve zbrojním průmyslu.

Hlavním úkolem komisaře Andriuse Kubiliuse bude příprava takzvané bílé knihy o evropské obraně, v níž představí návrhy na opatření, které by sedmadvacítka měla přijmout. V dokumentu budou podle zdroje z komise konkrétní scénáře, jak zajistit financování další podpory Ukrajině a překonat rozdíly v obranných nedostatcích členských států.

Kubilius má pracovat také na posílení vojenské mobility, vytvoření jednotného trhu pro obranu, posílení obranného fondu EU či zlepšení vztahů mezi sedmadvacítkou a NATO. Očekává se totiž, že po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu budou členské země čelit tlaku na to, aby zvýšily výdaje na obranu.

Rakety, drony, rušičky a bitevní lodě. EU má plán, jak ve vyzbrojování dohnat USA

Komise bude pokračovat také v zavádění Green Dealu, jehož cílem je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, včetně implementace předpisů na národní úrovni. Očekává se, že unijní exekutiva v rámci prosazování zelené politiky oficiálně nastaví cíl snížit emise oxidu uhličitého do roku 2040 o 90 procent proti hodnotám z roku 1990.

Von der Leyenová mimo to pověřila eurokomisaře pro obchod a hospodářskou bezpečnost Maroše Šefčoviče prací na zjednodušení regulací. Komise se hodlá v příštích pěti letech zabývat i krizí bydlení, posilováním dovedností pracovních sil či agrikulturou. V blízké době ji patrně čekají další střety se zemědělci, kteří chystají protesty poté, co EU po 20 letech dojednala  dohodu o volném obchodu s jihoamerickým společenstvím Mercosur.

V unii se kvůli nesouhlasu některých členských států očekává obtížné schvalování paktu. Pokračovat bude také práce na vytvoření jednotného trhu a uplatňování migračního paktu, které musí členské státy implementovat do roku 2026. Přestože nyní klesá četnost nelegálních přechodů, nestabilita na Blízkém východě může situaci změnit.

Zdroj Zde