Nové závody ve zbrojení? Čína podle Pentagonu rozšiřuje jaderný arzenál a posiluje vztahy s Moskvou

Spojené státy nejsou jedinou mocností na světě, která se neustále snaží zvýšit svůj odstrašující potenciál. Čína za poslední čtyři roky v tichosti ztrojnásobila svůj arzenál jaderných hlavic, vyplývá ze zprávy, kterou americké ministerstvo obrany každoročně předkládá Kongresu. Peking zároveň posiluje své vazby na Rusko, které od roku 2022 vede útočnou válku na Ukrajině, a roste i jeho ochota používat vojenský nátlak k dosažení svých cílů, domnívá se Pentagon.

Peking nezveřejňuje, jak velkým jaderným arzenálem disponuje. Podle zprávy měla Čína v polovině letošního roku více než 600 funkčních jaderných hlavic a Pentagon očekává, že do roku 2030 jich bude mít přes tisíc. To je stále málo ve srovnání se Spojenými státy a Ruskem. Obě mocnosti se na základě smlouvy, jejíž platnost by mohla vypršet v roce 2026, zavázaly omezit své jaderné arzenály na maximálně 1550 strategických jaderných zbraní a 700 mezikontinentálních střel či bombardérů.

Čína ale kromě rozšiřování arzenálu pracuje také na rozvoji rozmanitějších a technologicky sofistikovanějších jaderných sil, řekl serveru CBS vysoce postavený představitel Pentagonu. Peking zlepšil například své schopnosti zaměřování. Bude také schopen zasahovat větší množství a různé typy cílů, dokáže způsobit větší škody a rozšíří se jeho možnosti pro více kol protiúderů, uvedl tento zdroj pod podmínkou zachování anonymity. 

Administrativa dosluhujícího prezidenta Joea Bidena rozšiřovala bezpečnostní partnerství Spojených států v asijsko-pacifickém regionu, aby byla schopna lépe čelit Číně. Uzavřela několik dohod, které by americkým silám umožnily rozptýlit se po malých ostrovech, odkud by mohly zasáhnout Čínu protilodními a řízenými střelami. Bidenův kabinet také podporoval intenzivní komunikaci mezi oběma zeměmi na diplomatické a vojenské úrovni. Současně s tímto přístupem ubylo incidentů, při nichž se čínské stíhačky nebezpečně přiblížily k americkým či spojeneckým letounům v regionu nebo je sledovaly. 

Hodnoticí zpráva, kterou Pentagon zveřejnil, by mohla inspirovat zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, který se 20. ledna vrátí do Bílého domu, aby svou pozornost upřel na rostoucí vojenskou sílu Pekingu. Spojené státy ale zároveň vytěžuje ruská agrese na Ukrajině i situace na Blízkém východě, kde Izrael stále válčí v Pásmu Gazy a v Sýrii padl režim diktátora Bašára Asada.

Si zbrojí rychleji než jeho předchůdci

Strategie Pentagonu je postavena na předpokladu, že Čína představuje pro Spojené státy největší bezpečnostní výzvu. Hrozba ze strany Pekingu proto ovlivňuje způsob, jakým je americká armáda vybavena a organizována. Pro budoucího šéfa Bílého domu by proto mělo být zásadní zjištění, že Si Ťin-pching rozšiřuje jaderný arzenál rychleji než kterýkoli předchozí čínský vůdce.

Čína na svých severních pouštích zřejmě dokončila výstavbu tří zařízení s 320 odpalovacími sily, které slouží k uskladnění a odpalu jaderných raket, uvádí zpráva Pentagonu. Peking navíc pokračuje v budování desítek dalších sil pro velké střely DF-5. 

„Modernizace čínských sil naznačuje, že Čína usiluje o schopnost způsobit svému protivníkovi zdrcující škody při jaderné výměně. Rozšiřující se jaderné síly Číny jí umožní v případě potenciálního jaderného protiúderu zasáhnout více amerických měst, vojenských zařízení a klíčových míst než kdykoli předtím,“ uvedl Pentagon v hodnoticí zprávě.

Zpráva neuvádí, jak američtí představitelé k těmto závěrům dospěli. Spojené státy využívají satelity a další technologie k pečlivému sledování čínských jaderných zařízení.

Peking chce přiškrtit Tchaj-wan

Pozornost Pekingu se z velké části ubírá směrem na Tchaj-wan, který považuje za součást svého území. Vrcholní čínští představitelé se netají tím, že by chtěli samosprávný ostrov „mírovou cestu“ opět přičlenit k pevnině, ale do budoucna nevylučují ani vojenský zásah. Čína v poslední době zintenzivňuje námořní i letecké operace v okolí Tchaj-wanu.

Peking si ale v současnosti nemůže dovolit plnohodnotnou agresi, domnívá se Pentagon. Čína má podle něj nedostatky ve vedení války v zastavěném terénu, tato taktika by přitom mohla být klíčová k obsazení tchajwanských měst, a ve schopnosti udržet zásobování na velké vzdálenosti. Obojživelná invaze by představovala „významné politické i vojenské riziko“ pro Siho i komunistickou stranu, „a to i za předpokladu úspěšného vylodění a průlomu přes tchajwanskou obranu“, uvádí zpráva.

Spojené státy se zavázaly, že budou Tchaj-wan v případě invaze bránit a poskytnou mu zbraně a technologie k odvrácení čínské agrese. Ostrovní demokracie je již po desetiletí hlavním zdrojem napětí mezi Washingtonem a Pekingem a je všeobecně považována za nejpravděpodobnější spouštěč potenciálně katastrofické americko-čínské války.