Novo Nordisk umožnil dánské ekonomice ztučnět. Menší firmy v zemi ale nechává hladovět

Dánská farmaceutická společnost Novod Nordisk se díky popularitě svých preparátů na hubnutí a proti cukrovce stala evropským fenoménem. Loni zajistila zhruba polovinu růstu ekonomiky své domoviny a výrazně jí pomáhá i letos. Firma se přitom rychle rozvíjí a nyní v Dánsku investuje do stavby nového závodu. Jenže ne všichni v severském státě jsou z úspěchu gigantu nadšení. Menší firmy si stěžují, že jim Novo Nordisk odsává zaměstnance, a odborníci se bojí, co by malé zemi způsobilo rychlé vyhoření hvězdy.

Brian Larsen minulý měsíc v Kalundborgu po osmi letech zavřel svůj autoservis. „Už jsem nechtěl bojovat. Místo práce na autech jsem neustále řešil hledání zaměstnanců. Nebyli jsme schopni uspokojit poptávku,“ vysvětlil Bloombergu.

Larsen má smůlu v tom, že Kalundborg je hlavním sídlem společnosti Novo Nordisk, která vyrábí semaglutid, preparát původně určený na léčbu cukrovky, jenž nyní pod názvy Ozempic a Wegovy používají lidé na snížení hmotnosti. Jen v Dánsku firma zaměstnává více než třicet tisíc lidí a úspěch ji nutí dále expandovat. V sedmnáctitisícovém Kalundborgu pro ni pracuje zhruba čtvrtina obyvatel a v plánu je vytvořit v místě práci pro dalších 1 250 osob.

Menší firmy nedokážou kolosu konkurovat

Zaměstnance láká na atraktivní platy, benefity a možnost kariérního růstu i mezinárodní příležitosti. Takovému zaměstnavateli mohou další místní společnosti jen těžko konkurovat. Novo Nordisk z pracovního trhu odsává vědce, nemocniční pracovníky, mechaniky, učitele, a dokonce i vojáky. V zemi s šesti miliony lidí tak není těžké narazit na podobné příběhy jako ten Larsenův.

Ve Slagelse, necelých čtyřicet kilometrů od Kalundborgu, si hlavní bioložka místní nemocnice Pia Krohnová Hansenová stěžuje na to, že její oddělení klinické mikrobiologie ztratilo za poslední dva roky asi deset lidí. Všichni odešli k nedalekému obrovi, kvůli kterému je navíc téměř nemožné najít náhradu. „Máme problém s náborem, protože není koho nabírat. V určitém okamžiku se pro pacienty stane problémem, že nemáme kvalifikovaný personál, který by analyzoval jejich vzorky,“ obává se žena, která se v takové situaci ocitla poprvé za čtvrtstoletí práce pro nemocnici.

A do třetice se Frank Poulsen, šéf společnosti Simatek, jež produkuje průmyslové filtry, kvůli nemožnosti konkurovat Novo Nordisku při hledání personálu v létě rozhodl pro přesun byznysu. A to rovnou do zahraničí – Polska a Pobaltí.

Jiné farmaceutické společnosti v zemi zažívají odliv talentů, který už brzdí jejich projekty. Řada dalších firem pak vnímá růst Novo Nordisku rozporuplně – na jedné straně těží z jeho dodavatelského řetězce a nových příležitostí, na druhé straně se často kvůli nedostatku pracovníků nemohou rozvíjet tak, jak by potřebovaly. V Dánsku tak roste tlak na přísun pracovníků ze zahraničí a vláda se ho v současnosti snaží usnadnit.

Příběh rychlé a poměrně nečekané slávy farmaceutického kolosu tak ukazuje, co se stane, pokud začne být firma na svoji zemi příliš velká. Výrobce více než poloviny světového inzulinu loni předběhl francouzského producenta luxusu LVMH a stal se nejhodnotnější evropskou společností. Jeho tržní ocenění překročilo velikost dánské ekonomiky. „Takový růst nikdo nepředpovídal. Žádný analytik, nikdo ve společnosti,“ citoval list The New York Times před časem samotného šéfa společnosti Larse Fruergaarda Jørgensena.

Severské riziko zvané Nokia

Novo Nordisk se tak ve své vlasti stal téměř ikonickou firmou, ke které směřuje spousta pozornosti, včetně té politické. Komentátoři podotýkají, že díky ní se Dánsko loni vyhnulo recesi, penzijní fondy prosperují a centrální banka mohla ponechat úrokové sazby poměrně nízko. Na začátku prosince Kodaň opět zvýšila své vyhlídky na hospodářskou expanzi. Ministerstvo hospodářství nyní čeká, že letošní HDP nakonec stoupne o tři procenta, zatímco v srpnu předpokládalo vzestup o 1,9 procenta.

„Růst podporuje zejména výroba a export farmaceutického průmyslu,“ zdůraznil úřad podle Reuters. Ministerstvo také uvádí, že zhruba jednu pětinu přírůstku pracovních míst lze připsat Novo Nordisku. Společnost navíc tento měsíc vyčlenila 1,2 miliardy dolarů na výstavbu nového výrobního závodu ve městě Odense. Ve svých dvou dalších dánských výrobnách, tedy v Kalundborgu a Hillerodu, už rozšiřuje provoz od minulého roku. K tomu investuje v zahraničí – v USA, Belgii, Itálii a ve Francii.

Někteří odborníci si však začínají klást otázku, jak dlouho tento úspěch potrvá a jak zemi ovlivní, pokud se Novo Nordisku přestane dařit. „Je skvělé mít jednu silnou firmu. Ale způsobuje to také zranitelnost ve společnosti, protože se stáváte velmi závislými na jednom podniku. Ne všichni tomu tleskají,“ podotkla pro Bloomberg Christin Tuxenová z největší banky v zemi Danske Bank A/S.

V Dánsku se tak začíná hovořit o „riziku Nokia“, s odkazem na další severskou firmu, jejíž sláva svého času daleko přesahovala Finsko. Jenže pak přišel úpadek telekomunikačního gigantu, který táhl dolů celou ekonomiku. Finsko přišlo o tisíce pracovních míst a dominový efekt dopadl i na veřejný sektor a univerzity, které dříve spoléhaly na úspěch Nokie.

„Dánskou ekonomiku může postihnout podobný osud jako finskou,“ řekl webu Politico analytik Danske Bank Jens Nærvig Pedersen. Odborníci varují také před „holandskou nemocí“, kdy rozvoj plynové produkce v Nizozemsku vedl k zakrnění jiných hospodářských oblastí.