Obavy ze slabší poptávky posílají ceny ropy dolů

Po krátkodobém růstu na začátku října způsobeném eskalací konfliktu na Blízkém východě se ceny ropy vrátily zpět do negativního trendu. Od svého říjnového maxima 78 dolarů za barel se ceny americké ropy WTI propadly o více než 10 procent. Obrat v trendu nastal poté, co západní média přišla se zprávou, že Izrael nezaútočí na íránské jaderné a ropné lokality, což výrazně zmírnilo obavy z přerušení dodávek.

Ceny ropy a pohonných hmot jsou tradičně citlivé téma v USA zvlášť nyní před prezidentskými volbami. Lze tak úspěšně spekulovat o tlaku americké administrativy na Izrael necílit na ropná íránská zařízení a nekomplikovat tak snahu USA nadále snížit inflaci. K tomu se přidala již několikátá revize poptávky ze strany jak Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), tak Mezinárodní energetické agentury (IEA).

Tyto instituce snížily své předpovědi růstu celosvětové poptávky po ropě na roky 2024 a 2025, přičemž hlavní podíl na negativních vlivech měla slabší dynamika ekonomické aktivity v Číně. Ropa tak svým současným poklesem navázala na dvouciferný cenový propad ze třetího čtvrtletí tohoto roku. V posledních týdnech klesá navíc poptávka po pohonných hmotách v USA z důvodu konce automobilové sezony. Průměrná spotřebitelská cena benzinu v USA tak v říjnu spadla pod hranici 3,2 dolaru za galon, což je o 11 procent méně než před rokem.

Slabší poptávku po pohonných hmotách indikuje i propad globálních rafinérských marží v září na nejnižší úroveň od roku 2020. Klesající trend u cen ropy se nemusí v nejbližších týdnech zastavit, pokud OPEC neodloží plánovaný návrat produkčních kapacit, který pravděpodobně přivede globální trh s ropou do přebytku již do konce tohoto roku. Nižší ceny pohonných hmot lze očekávat i v Česku, kde by k jejich poklesu kromě již zmíněných faktorů mohla přispět i silnější koruna.

Autor je portoflio manažer J&T Investiční společnosti