Obnova ukrajinského tranzitu je nejistá. Varšava odmítá ruský plyn, chce demontovat Nord Stream

V posledních dnech se objevilo několik náznaků, že by Kyjev mohl obnovit tranzit plynu do Evropy. Prezident Volodymyr Zelenskyj připustil ochotu posílat přes Ukrajinu surovinu z Ázerbájdžánu. Maďarsko ustoupilo a nezablokovalo unijní protiruské sankce po příslibu, že Brusel bude s Ukrajinou o dodávkách jednat. Budapešť a Bratislava však ještě slavit nemohou. Kyjev zatím zřejmě s Baku nezahájil žádné seriózní rozhovory. A předsednické Polsko chce sedmadvacítku přimět k tomu, aby se vzdala ruských fosilních paliv zcela.

Brusel dříve odmítal tlačit na Ukrajinu, aby přehodnotila své rozhodnutí od ledna neobnovit smlouvu s Gazpromem o přepravě ruského plynu na západ. Slovensko a Maďarsko si však v posledních týdnech stěžovaly na to, že Kyjev tímto rozhodnutím nejen ohrožuje jejich energetickou bezpečnost, ale působí velké škody konkurenceschopnosti celé sedmadvacítky. Šéf vlády v Budapešti Viktor Orbán nakonec pohrozil tím, že bude blokovat prodloužení protiruských sankcí o dalších šest měsíců.

Nad ázerbájdžánským plynem stále visí otazník

Svůj souhlas podmínil tím, že Brusel přiměje Kyjev ke změně postoje. „Žádáme je, aby řekli Ukrajincům, ať obnoví dodávky plynu,“ uvedl výslovně Orbán. Nakonec v otázce sankcí v pondělí ustoupil, když Evropská komise přislíbila, že bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů i Maďarsko a Slovensko. Tuto zprávu uvítala i Bratislava.

Zelenskyj navíc už o víkendu prohlásil, že je Ukrajina připravena na možný tranzit plynu z Ázerbájdžánu do Evropy. Tvrdil, že o tom jednal s prezidentem země Ilhamem Alijevem. Baku má podle něj významnou exportní kapacitu a může poslat až 25 miliard metrů krychlových suroviny. „Existuje plyn, existují zásobovací trasy z Ázerbájdžánu. Klíčem je mít politickou vůli pracovat pro své lidi, ne s Moskvou pro nějaký stínový prospěch, jak to některé postavy z východní Evropy dělají,“ řekl.

Ukrajinský prezident přitom dříve tuto možnost odmítal a tvrdil, že ve skutečnosti by šlo pouze o krycí schéma, ze kterého by měl prospěch Kreml. Existovaly totiž důvodné pochybnosti, zda má Ázerbájdžán skutečně dostatek své vlastní suroviny na další export.

Ani teď ale není jisté, nakolik Kyjev bere možnost spolupráce s Baku vážně. „V této věci v tuto chvíli neprobíhají žádná věcná jednání,“ uvedl web RBK-Ukrajina s odkazem na zdroj z ukrajinské vlády. Rozhovory s Ázerbájdžánem o přepravě plynu do evropských zemí včetně Moldavska nepotvrdilo podle zmíněného média ani ministerstvo energetiky v Kišiněvě.  

Rusko větří šanci na obnovu dodávek

Budapešť však dává najevo, že nenechá Kyjev se ze záležitosti vyvléknout a plánuje dále naléhat i na Brusel. „Pokud uvidíme, že začnou zdržovat obnovení tranzitu plynu, pak budeme mít během nadcházejících hlasování v Evropské unii spoustu příležitostí ukázat, jak se k tomu stavíme. Když se bude jednat buď o vstupu Ukrajiny do EU nebo o sankcích proti konkrétním jednotlivcům či o pomoci pro Ukrajinu,“ citovala ruská státní agentura TASS šéfa maďarské diplomacie Pétera Szijjárta.

A Moskva zjevně vnímá situaci jako příležitost protlačit ukrajinskými rourami do Evropy svůj plyn. „Maďarsko podle všeho dostalo z Bruselu nějaké ujištění, že bude obnoven určitý druh vyjednávacího procesu. Pokud se najdou kupci, Rusko má zájem v tomto obchodu pokračovat,“ řekl v úterý podle Reuters novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že ruská surovina je pro evropské kupce mnohem výhodnější než americký LNG.

Snaha o opětovné navýšení dodávek ruského plynu do EU však může narazit na odpor Varšavy, která na počátku roku převzala od Maďarska předsednictví v Radě EU. Polsko dopředu naznačovalo, že toto období využije k prosazení tvrdších sankcí na ruský energetický dovoz do sedmadvacítky.  „Naším cílem by mělo být zcela se odstavit od dodávek fosilních paliv a surovin z Ruska ze dvou důvodů. Za prvé, abychom byli bezpečnější. A za druhé, nemůžeme financovat režim, který páchá taková zvěrstva,“ řekl nedávno podle Euronews polský ministr pro evropské záležitosti Adam Szlapka.

Polsko prosazuje zákaz ruského LNG

Ukrajinské rozhodnutí zastavit tranzit plynu tak vláda ve Varšavě na začátku roku uvítala. „Jde o další vítězství po rozšíření NATO o Finsko a Švédsko,“ uvedl tehdy polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Prezident Andrzej Duda navíc nyní prohlásil, že toky ruského plynu do západní Evropy by nikdy neměly být obnoveny. A to ani v případě, že dojde k mírové dohodě mezi Kyjevem a Moskvou. Poškozený plynovod Nord Stream na dně Baltického moře by podle něj měl být rozmontován.

 „Tento plynovod představuje velmi velkou hrozbu pro Ukrajinu, Polsko, Slovensko, ale i další země střední Evropy. Můžu jen doufat, že se evropští lídři poučí z ruské agrese proti Ukrajině a prosadí rozhodnutí nikdy neobnovit import plynu tímto plynovodem,“ řekl Duda v rozhovoru pro BBC.

Polsko chce zároveň s devíti dalšími členskými zeměmi včetně Česka co nejdříve prosadit zákaz dovozu ruského zkapalněného plynu do unie. Blok ho loni navzdory deklarované snaze omezit příjmy Kremlu nakoupil rekordní množství. Společnost Rystad Energy uvádí, že sedmadvacítka dovezla 17,8 milionu tun, v roce 2023 to přitom bylo 15,1 milionu. Předchozí rekord pocházel z prvního válečného roku, kdy unie importovala 16,4 milionu tun.

Turecké energetické ambice

Aktuální zpráva ekologické organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH), o které informovala agentura DPA, tvrdí, že velkou roli v dovozu ruského LNG hraje německá státní společnost Sefe. Importuje zkapalněný plyn do Francie, především do přístavu Dunkerk. Společnost Sefe se dříve jmenovala Gazprom Germania a byla dceřinou společností ruského státního koncernu Gazprom. Po útoku Ruska na Ukrajinu byla firma zestátněna.

Maďarsko ovšem avizovalo, že nové energetické sankce proti Rusku nepodpoří. A růstu cen plynu se obávají i mnozí evropští politici. Brusel tak stále zvažuje, jak se zákazem ruského LNG naloží. V současnosti je pravděpodobné, že se spíše než k závazným sankcím přikloní k plánu na jeho postupné vyřazování. Do budoucna se očekává, že ceny plynu pomůže snížit navýšení amerického a katarského exportu LNG.

Zájem o energetické jednání s Evropou navíc projevuje Turecko. Ankara by se ráda stala regionálním energetickým uzlem, chce sloužit jako důležitý tranzitní bod mezi dodavateli plynu z východu a jihu. Jedná proto o spolupráci se zeměmi jako Ázerbájdžán, Libye a Uzbekistán. Doufá také, že nedávný pád režimu Bašára Asada v Sýrii jí umožní vybudovat potrubní napojení na tento region a tím snadněji dostat egyptskou či izraelskou plynovou produkci do Evropy.