Od tradice k experimentům: Lukáš Hejlík o pivní kultuře, minipivovarech i jeho spojení s Budvarem

Jaké je to vařit pivo s létajícím sládkem? Proč Budvar není jen pivovar, ale spíš rodina? A jak minipivovary mění pivní scénu? Lukáš Hejlík, uznávaný foodbloger herec a ambasador Budvaru, sdílí své zážitky z vaření limitovaných edic, přibližuje atmosféru české pivní revoluce a zamýšlí se nad budoucností piva v gastronomii. Nahlédněte do světa, kde se tradice prolíná s kreativitou.   

Co tě nejvíc překvapilo na české minipivovarské scéně?

Na první pohled je to trochu jako vstoupit do tajného spolku – získat respekt je náročné, a když ho už máte, musíte ho neustále obhajovat. Baví mě kontrast mezi českým ležákem jako naší tradicí a světem pivní revoluce plné kreativity a svobody. Budvaru se daří tyhle dvě světy propojit, což je skvělé. Navíc mě zaujala atmosféra komunitnosti – sládci si mezi sebou předávají zkušenosti a vzájemně se inspirují.

Jaký je tvůj osobní vztah k pivu?

Pocházím z Lounska, srdce Žateckého chmelu, takže pivo bylo vždy součástí mého života. Dnes ho vnímám jako svět plný chutí a příběhů, které mě baví objevovat. Pivo je pro mě nejen nápoj, ale i cesta k poznání. Je to podobné jako s jídlem – hledáte kombinace a inspirace, které vás posunou dál. 

Jak se zrodila myšlenka stát se ambasadorem spolupráce Budějovického Budvaru s minipivovary?

Poprvé jsem si Budvaru všiml u jejich spolupráce s Oborou a Nachmelenou opicí. Když jsem pak na jejich konferenci mluvil o gastronomických trendech, překvapilo mě, jak svěží a kreativní tým mají. Došlo mi, že to není žádná zaprášená státní firma. Když mě oslovili, bylo to spojení tradice a moderního pivovarského řemesla, co mě okamžitě chytlo. Ta energie a náboj, který z jejich projektů cítíte, je nakažlivá. 

Vaření piva s létajícím sládkem Alešem Dvořákem je zážitek. Jak bys popsal jeho přístup?

Aleš je skvělý odborník neuvěřitelný nadšenec, který se do všeho vrhá s obrovským zápalem. Pivo má nejen dokonale „napité“ a navařené, ale neustále chce zkoušet nové věci, posouvat se a objevovat. Je fascinující sledovat, jak dokáže cestovat po republice a zkoumat, co nabízejí české minipivovary. Baví mě jeho otevřenost k experimentům, stejně jako schopnost vrátit se k tradici a ocenit poctivou přípravu ležáku. 

Během let jste vytvořili nespočet limitovaných edic. Která spolupráce ti nejvíc utkvěla v paměti?

Asi ta první. S Alešem jsme se poprvé potkali u dálnice, kde mě vyzvedl budvarský náklaďák. Jeli jsme do pivovaru Thrills ve Velkých Pavlovicích, kde jsme uvařili americkou IPU – parádní start. Hodně si pamatuji i kyseláč s Mad Cat, protože to byl můj vysněný styl. Každé pivo má svůj příběh a vzpomínky. Třeba Imperial Stout se Sibeerií byl také nezapomenutelný – měl nejen sílu, ale i hloubku. 

Jaký je potenciál propojení tradičního pivovarnictví velkých značek a kreativity malých minipivovarů?

Tohle spojení má obrovský potenciál. Velké pivovary přinášejí stabilitu a tradici, zatímco minipivovary odvahu experimentovat. Spolupráce nejen rozšiřuje pivní styly, ale taky posouvá pivovarnictví blíž k zákazníkům. Budvar propojuje tyto dva světy, což inspiruje celé odvětví. Je skvělé vidět, že z toho těží nejen velké značky, ale i malé pivovary, které se dostanou k většímu publiku. 

Jak vídíš budoucnost piva v moderní gastronomii? Pivo už dávno překračuje hranice klasické české hospody. Vidím, že moderní gastronomická scéna se mění a pivo má pevnou pozici v kavárnách, fine diningu nebo street foodu. Baví mě, jak podniky experimentují – Stout k dezertům, NEIPA ke street foodu. Pivo má obrovský potenciál být plnohodnotnou součástí moderní gastronomie. Až bude běžnější vidět pivo i ve vyšším kulinářském kontextu, jako například degustace spojené s párováním pivních stylů s konkrétními chody, budeme moci mluvit o plnohodnotném propojení. 

Jaký je základ skvělého piva?

Chuť je klíčová, ale pivo není jen o chuti. Je to i příběh a kultura, která se kolem něj tvoří. Skvělé pivo je zážitkem – kombinuje chuť, odvahu a atmosféru, která spojuje lidi. Budvar tuhle filozofii dokonale naplňuje. Navíc příprava dobrého ležáku je umění, které vyžaduje roky praxe a smysl pro detail. 

Co tě nejvíc baví na spolupráci s Budvarem?

Současný Budvar má unikátní schopnost kombinovat tradici s odvahou zkoušet nové věci. Tým je mladý, otevřený a ochotný přijímat nové nápady. Spolupráce s nimi je inspirativní, protože dávají prostor tvořit, ale zároveň drží kvalitu. Baví mě, jak propojují malé a velké světy – výsledkem jsou nejen skvělá piva, ale i skvělé příběhy, které za nimi stojí. 

Co pro tebe Budějovický Budvar znamená? Máš k němu osobní vztah nebo vzpomínku? 

 Nejvíc si cením jejich přístupu – dávají prostor tvořit, podporují nové nápady a vše stojí na důvěře a dialogu. To z Budvaru dělá něco, co přesahuje běžnou spolupráci. Je skvělé vidět, jak dokáže propojit tradici s moderním přístupem, a jak jejich práce inspiruje i ty, kteří původně měli předsudky. 

Budvar je pro mě symbolem příběhů, hodnot a spojování lidí. Je to místo, kde se tradice potkává s odvahou experimentovat, a kde vznikají věci, které mají smysl. To mě na této značce fascinuje a zároveň naplňuje. 

Mezi minipivovary, se kterými Budvar uvařil limitované edice, patří Lucky Bastard, Cobolis, Dva Kohouti, Zlatá kráva, JungBerg, Clock, Madcat, Pioneer, Sibeeria, Volt, Permon, Thrills, Nachmelená opice, Axiom a Obora. Spolupráce s těmito pivovary dokazuje, že propojení velkého a malého světa pivovarnictví může inspirovat celé odvětví a oslovit široké spektrum zákazníků.