Omezení vývozu AI čipů nám nikdo nevysvětlil, Česko pošle USA stížnost, říká šéf Svazu průmyslu Rafaj
Máte už zpětnou vazbu, proč USA zařadily Česko do druhé skupiny zemí, které smí odebírat pouze omezené množství čipů pro AI?
Tuto informaci jsme se pokusili získat přes Evropskou komisi a od samotné americké strany. Nikdo nám nebyl schopný předložit přesný klíč, podle něhož byly státy EU rozděleny do dvou košů. Připomeňme, že s námi do druhé kategorie spadají i země jako Lucembursko nebo Rakousko.
A existuje takový klíč?
Předpokládám, že k tomu Bidenova administrativa nějaký klíč měla, ale nebyl dostatečně komunikovaný. Špatně se s tím pracuje, protože ani nevíme, jestli jsou důvody spíše bezpečnostní, nebo – dejme tomu – ekonomické.
Česku po sankcích na vývoz do Ruska stoupl export do zemí jako Kazachstán, odkud se zakázané zboží do Ruska dál dostává. USA primárně chtějí zastavit export špičkových technologií právě do Ruska, a hlavně do Číny. Nemůže to být ten důvod?
Jeví se mi to tak, že Česko do druhého koše spadá spíše z důvodu přirozeného regionálního rozdělení, aniž by USA sledovaly aktuální vývoj. Jsme v kategorii států, které byly historicky navázány na Rusko. Bývalé sovětské satelity jsou v druhém koši všechny. Je to velmi nespravedlivé, protože přístup Česka ke společným tématům s USA je v mnohém odlišný než přístup zemí jako Slovensko nebo Maďarsko. Stejně tak pobaltské státy jsou vůči Rusku velmi vymezené. Takže v tom nevidím, že by se apelovalo na současné obchody, ale vracíme se k rozdělení světa před určitým historickým datem.
Česko je dlouhodobý partner v NATO či EU. Jak je tedy možné, že jsme takto vnímáni?
Protože si myslíme, že jsme pupek světa. Teď jsem byl tři týdny v USA, na trumpovské Floridě. Evropa je obecně moc nezajímá. Tím nechci říci, že by ve Washingtonu nesledovali situaci a nevěděli, co děláme, ovšem úředník, který podklady ohledně AI čipů připravoval, je dělal od stolu. Pokud pojal podezření, že hrozí nějaký vliv Ruska a Číny, nasypal do jednoho koše všechny slovanské země a k tomu přidal nějaké další. Je to geopolitické vnímání. Zároveň je třeba říci, že USA nás nebere jako Evropskou unii, ale jako jednotlivé země. To Americe vyhovuje, protože nás tím oslabuje. Trumpovi vyhovuje, že na inauguraci pozval pár politiků z konkrétních zemí, než aby pozval zastoupení EU. Tím by dal najevo, že jsme silný region. Je pro něj výhodnější nás poštvávat proti sobě.
Postupuje Svaz průmyslu ve věci AI čipů v koordinaci s vládou?
Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo zahraničí ladí formální noty. Vláda musí zajistit, aby argumentace byla dostatečná. Rozhodnutí USA popírá logiku. Samotné americké čipové firmy rozhodují o čipových investicích v Česku. Nejde jen o výrobu Onsemi v Rožnově (investice do rozšíření továrny za zhruba 44 miliard korun, pozn. red.), ale třeba aktivity v Brně, kde byznysová větev kolem čipů také posiluje. I z toho je patrné, že úředník, který vývozní restrikce dělal, se na to podíval z geopolitického světa slovanského jazyka, aniž by mapoval, co se v Evropě děje, respektive jak jsou do dění zapojení američtí giganti.
Když si přečtete vyjádření Nvidie a dalších firem, jde o ostrá slova, která v podstatě říkají, že se těší na novou vládní garnituru, která bude uvažovat logicky. Jde až o zasahování do politiky. Ale byznys se musí ozývat a dávat najevo, co některé vládní politiky znamenají. Tady čipové firmy dávají najevo, že vyrostly v rámci otevřeného rozvoje a nyní by měla začít selekce a dvourychlostní svět, včetně zemí, které americké technologické firmy potřebují jako výzkumné a další spojence.
Když to hodně přeženu, pro Českou republiku sankce na vývoz AI čipů znamenají pokračování příběhu montovny, protože nám někdo řekne, že nemůžeme v hi-techu držet krok s těmi nejlepšími. Na AI čipy navazují další investice, je to potenciální řetězec událostí.
Takže za Česko poputuje do USA oficiální stížnost?
Měla by odejít stížnost s formálním ohrazením se a popisem situace. Zohledněn bude pohled bezpečnostní, a také ekonomický. Ministerstvo průmyslu například vysvětlí to, co jsem říkal, tedy budování AI a výzkumných clusterů navázaných na čipy a tak dále. Vedle toho proběhla jednání zástupců Evropské komise. Teď běží lhůta k vyjádření se a je třeba se zapojit do debaty.
Padnou s novou americkou administrativou české připomínky na úrodnou půdu?
Akt Bidenovy administrativy je kritizován i velkými hráči v USA, jako je již zmíněná Nvidia. Takže určitá šance je. Ale víme, že i Trump bude pokračovat ve velmi restriktivní politice vůči Číně, a pravděpodobně i vůči Rusku. Nicméně omezení vývozu AI čipů není nástroj, který by tyto země měl zásadně oslabovat.
Máte od firem ze Svazu konkrétní příklady toho, jak by se jich omezení dovozu AI čipů mohlo dotknout?
Jde hlavně o budoucnost. Ve světě se vytváří centra výzkumu a vývoje AI, celý obor startuje, takže se bavíme o potenciálních projektech, které mohou vzniknout. O projekty tohoto typu bychom mohli přijít. USA zároveň mají pravdu v tom, že v Česku nejsou ve velké míře nasazeny nejvýkonnější AI čipy…
Ano, pár stovek jich má například Seznam, ale jinak jsou objemy malé, maximálně nižší tisíce ročně, spíše vyšší stovky.
Jsme na začátku a jako malá země potřebujeme partnerství. Potřebujeme něco jako Airbus, tedy společné evropské projekty, akorát v AI, kvantových technologiích, vesmíru a tak dále. Bez AI čipů a vývoje bychom nebyli součástí.
Hewlett Packard Enterprise ve Foxconnu v Kutné Hoře montuje superpočítače pro AI, naposledy expedoval stroj Alps do Švýcarska, který má skoro 11 tisíc čipů Nvidia. Toho by se embargo také dotklo?
To by problém být mohl, ale omezení se primárně týkají použití čipů na daných územích. Pokud bychom měli dávat dohromady stroje s těmito čipy a posílat je jinam, to USA vadí mnohem méně. My ale takové stroje chceme nasadit a v plné míře používat, například v inovačních centrech a podobně.
S těmito ambicemi souvisí i evropská regulace Akt o umělé inteligenci (AI Act), jejíž implementaci v Česku dostalo poněkud překvapivě na starost ministerstvo práce a sociálních věcí, a to bez potřebného navýšení odborných kapacit. Je to dobrý krok?
Mám rád pana ministra Jurečku a chápu, proč mu premiér AI Act přidělil. Ze současných politiků asi nejvíce uvažuje digitálně. Ale systémově je to úplně špatně. Premiér to panu Jurečkovi svěřil, protože AI Act byl horký brambor. Je to v podstatě tak, že Jurečka má Karla Trpkoše (vrchní ředitel Sekce informačních technologií na ministerstvu práce, pozn. red.), se kterým udělali systém Jenda, takže jim bylo řečeno, ať udělají i AI Act. Je to jen ukázka toho, že si neuvědomujeme, co kolem nás jede. Panu Jurečkovi jsme společně s národní platformou pro umělou inteligenci nabídli pomoc a dialog s byznysovým sektorem.
Když je to systémově špatně, jak by se mělo postupovat?
Podle našeho názoru, a mluvil jsem o tom s prezidentem i premiérem, musí na Úřadu vlády vzniknout zmocněnec pro digitalizaci a moderní technologie, což by měla být osoba, které premiér hned po bezpečnostních složkách jako první vezme telefon. To je jediná šance, jak českou ekonomiku, která vyčerpává potenciál, transformovat do moderní podoby. Musíme to brát vážně. Jako premiér bych šel za opozicí a domluvil se s ní, koho jmenovat za digitálního guru, aby byl přijatelný i pro případnou další vládu.
Co vám na to premiér řekl?
Poté, co byla schválena hospodářská politika státu, byl z Rady pro výzkum, vývoj a inovace odvolán jediný zástupce oboru, který byl na prvním místě schválené strategie.
Tedy Josef Švejda, jednatel čipové firmy Onsemi. Jaký to mělo důvod?
Nevím, je to pro nás velké zklamání a nechápeme to. Dejte si to do kontrastu s děním v USA. Trump v projevech říká, že chce silnou Ameriku s tím, že ta bude silná jedině tehdy, když bude silná ekonomika. A aby ekonomika byla silná, je nutné odstranit bariéry. Na druhé straně stojí EU, která uvedla, že dnes digitální ekonomika tvoří sedm procent HDP a že do roku 2030 má být podíl čtrnáct procent.
Opět jsme v plánované ekonomice. Podmínky pro dobrou ekonomiku spočívají v odstranění bariér a nasazení nejlepších lidí. Nejsem největším fanouškem toho, že si Trump do administrativy dává všemožné podnikatele, ale když vidíte spojenectví Trumpa například s Muskem, znamená to, že tento byznys poletí jako raketa.