Orlen oznámil rekordní investice. Nová strategie ale zatřásla jeho akciemi

Energetická bezpečnost, ale i modernizace nebo ekologické cíle mají být hlavními pilíři strategie, kterou představil petrochemický polský gigant Orlen v dokumentu nazvaném Energie zítřka začíná dnes. Společnost počítá s největším investičním programem ve své historii. Slibuje navýšení těžby plynu a rozsáhlou stavbu. V Polsku by měly vyrůst hned čtyři mořské větrné farmy, zařízení určená ke skladování energie nebo alespoň dvě malé jaderné elektrárny.

„Přispějeme k budování energetické nezávislosti polského a regionálního hospodářství,“ řekl na představení plánu generální ředitel společnosti Orlen Ireneusz Fąfara. Současně poznamenal, že jde nejen o největší energetický program v historii společnosti, ale v celém Polsku. „V našem odvětví máme co dohánět. Pro oblast energetiky je toto desetiletí poslední šancí, a proto zrychlujeme,“ vysvětlil. 

Mezi hlavní plány společnosti patří dosažení následujících cílů: 

• Uspokojení potřeb Poláků v dodávkách plynu a dodání 27 miliard metrů krychlových plynu na polský trh díky zvýšení těžby v Norsku, Polsku nebo USA a Kanadě. 
• Zvýšení kapacity pro výrobu elektřiny z plynu ze současných 1,8 GW na 4,3 GW.
• Vybudování nových velkokapacitních zásobníků energie, které by mohly zásobovat až 300 tisíc domácností.
• Snížení uhlíkové stopy dálkového vytápění ze současných 6,3 milionu tun CO2 na 4,1 milionu do pěti let a 2,6 milionu do roku 2035.

Firma se hodlá zaměřit na investice do aktiv s nejvyšším potenciálem návratnosti. Optimalizovat aktiva chce pomocí plné integrace aktiv získaných po fúzi sítě čerpacích stanic Lotos nebo plynárenské společnosti PGNiG. Nákupem PGNiG z roku 2022 se totiž Orlen podle hodnocení Fortune 500 Global dostal mezi 150 největších společností na světě.

Tehdejší tržby společnosti Orlen dosáhly více než 62 miliard dolarů, což skupinu zařadilo těsně nad leteckého giganta Airbus (61,81 miliardy dolarů) a pod společnost Unilever (63,18 miliardy dolarů). V současnosti drží Orlen ve zmíněném žebříčku 132. příčku s tržbami téměř 89 miliard dolarů, tedy v přepočtu 2,2 bilionu korun. 

Ekosystém skupiny Orlen • Orlen

Skupina předpokládá, že by měla během následujících deseti let dosáhnout kumulativního EBITDA až půl bilionu polských zlotých (asi tři biliony korun). Největší zisky chce generovat těžbou plynu a následnou výrobou elektřiny. 

Reakce trhu? Pád akcií

Trh ale na ohlášenou strategii reaguje rozpačitě. Zatímco akcie Orlenu ještě v průběhu čtvrteční konference posilovaly, jakmile vyšel po oznámení nové strategie celý rozsah oznámeného závazku firmy, spadly. Investoři totiž před zveřejněním očekávali investice na úrovni 33 miliard zlotých, dokument ale počítá s 37 miliardami bez akvizic a s 45 miliardami s nimi. Podle analytika BM Pekao Krzysztofa Kozieła jednoduše výdaje evropských společností, které míří do energetické transformace, nejsou tak lákavé.

„Mají totiž nižší výnosy než při těžbě ropy a plynu,“ řekl pro deník Rzeczpospolita. „Kromě toho se Orlen bude muset kvůli realizaci plánovaných projektů zadlužit, což je v tomto odvětví spíše nevídané,“ dodává. Po čtvrtečním propadu akcií dnes ale opět rostly, a to na nejvyšší hodnotu za posledních pět dnů. 

„Za uspokojivou lze jen těžko považovat i očekávanou míru návratnosti plánovaných investic, zejména v oblasti plynové energetiky a větrných elektráren na moři,“ domnívá se Michał Kozak, analytik společnosti Trigon Dom Maklerski. Skupina podle něj příliš spoléhá na optimistická očekávání ohledně cen ropy a elektřiny. 

Státní Orlen má od loňska nové vedení

V Česku Orlen zaměstnává více než šest tisíc lidí a vlastní dvě ropné rafinerie: v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou. Do skupiny spadá také chemička Spolana, která ale koncem roku 2024 musela omezit výrobu kvůli finančním problémům. Celá síť čerpacích stanic ORLEN zahrnuje 3 500 stanic v sedmi evropských zemích, z toho 439 v Česku.

Loni v dubnu navíc polský gigant po šesti letech vyměnil šéfa, po Danielu Obajtkovi, který byl navázaný na pravicově konzervativní stranu Právo a spravedlnost, do čela skupiny nastoupil Ireneusz Fąfara. Změny v polské skupině PKN Orlen, kterou kontroluje stát, souvisely s politickými změnami v Polsku. V roce 2023 totiž vyhrála do té doby opoziční strana Občanská koalice pod vedením současného premiéra Donalda Tuska.