OSVČ rostou odvody, ušetřit ale mohou až 80 tisíc paušální daní. Dohodáři si od ledna mírně polepší
Počínaje lednem čekají živnostníky a takzvané paušalisty nebo lidi bez zdanitelných příjmů změny k horšímu. Zájemci o režim paušální daně, který jim ušetří až 80 tisíc korun ročně, si ale musejí velmi rychle pospíšit. Lhůta pro podání žádosti vyprší už příští pátek 10. ledna. Kdo termín nestihne, bude si muset rok počkat. Oproti OSVČ si letos mírně polepší dohodáři.
Odvody OSVČ stoupnou o tisícovku
Minimální záloha sociálního pojištění OSVČ s hlavní činností se zvedá o 907 korun a nejnižší záloha zdravotního pojištění o dalších 175 korun. Celkově tak navýšení činí 1082 korun měsíčně. „Minimální měsíční záloha pro OSVČ na hlavní činnost pro rok 2025 tedy činí 4759 korun,“ uvádí Jakub Klíma, daňový poradce z BDO.
U sociálního pojištění OSVČ se do roku 2023 minimální měsíční vyměřovací základ vypočítával jako 25 procent ze stanovené průměrné mzdy. Konsolidační balíček ale přinesl změnu ve výpočtu a postupné navýšení tohoto základu. V roce 2024 sociální pojistné stouplo na 30 procent průměrného výdělku, od ledna to bude 35 procent a počínaje rokem 2026 se výpočet ustálí na 40 procentech průměrné mzdy. U zdravotního pojištění je navýšení také dané pouze rostoucí výší průměrné mzdy. Nejnižší měsíční záloha je od letošního ledna 3143 korun.
OSVČ na vedlejší činnost minimální zálohu na zdravotní pojištění stanovenou nemají. Buď ji neplatí vůbec, pokud jsou zároveň zaměstnané, nebo ji hradí na základě výpočtu z poslední známé odvodové povinnosti.
Roste i měsíční platba zdravotního pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, a to na částku 2808 korun. Co se dále zvyšuje, je i minimální záloha na nemocenské pojištění, a to na částku 243 korun. Toto pojištění je pro OSVČ dobrovolné, platit ho nemusejí. „Účast na nemocenském pojištění je nicméně nezbytnou podmínkou pro obdržení peněžité pomoci v mateřství – pro OSVČ alespoň 180 dnů v období jednoho roku před nástupem na mateřskou a zároveň minimálně 270 dnů v posledních dvou letech,“ dodává Klíma.
Výrazněji si připlatí také paušalisté
Minimální platby OSVČ na sociální a zdravotní pojištění přímo ovlivňují i výši paušální daně stanovené pro nejvyužívanější 1. pásmo. Od ledna činí 8716 korun měsíčně a zvyšuje se tak o 1218 korun. Pro 2. a 3. pásmo se tato daň nemění a činí 16 745 korun, respektive 27 139 korun měsíčně.
Podnikatelé a živnostníci využívající režimu paušální daně platí vše najednou, kromě samotné daně z příjmů je to i sociální a zdravotní pojištění. OSVČ v tomto režimu zároveň nemusejí odevzdávat daňové přiznání.
VIDEO: Platy jako v Německu? Za čtyři roky je určitě mít nebudeme. Česká práce je stále podhodnocená, tvrdí analytik Dombrovský pro FLOW
FLOW: Platy jako v Německu? Za čtyři roky je určitě mít nebudeme. Česká práce je stále podhodnocená, tvrdí analytik Dombrovský • e15
Klíčovým termínem pro lidi využívající paušál, díky němuž mohou ušetřit až 80 tisíc korun ročně, je příští pátek 10. ledna. „Nejpozději do tohoto termínu je možné podat oznámení o vstupu do paušálního režimu, případně z něj vystoupit nebo změnit pásmo režimu a také provést změnu výše paušální daně za rok 2024, pokud skutečná výše příjmů odpovídala jinému než zvolenému pásmu,“ upozorňuje Patrik Madle z Generálního finančního ředitelství.
Při zahájení podnikatelské činnosti doprovázené vstupem OSVČ do paušálního režimu je první záloha splatná do 20. dne následujícího měsíce, a to společně s platbou zálohy za tento měsíc. Zálohy lze předplatit na několik měsíců nebo na celý rok dopředu.
Využít takzvaného paušálu je možné jen v případě, že dotyčný není plátcem DPH, má roční příjmy do dvou milionů korun a není v insolvenčním řízení. Paušální daň se ale vyplatí jen některým OSVČ, odvádí ji zhruba 125 tisíc z přibližně 600 tisíc menších podnikatelů.
Režim není výhodný například pro řemeslníky či zemědělce využívající osmdesátiprocentní výdajový paušál. Poplatník, který se rozhodne pro paušální daň, ztrácí možnost slevy na poplatníka či partnera. Nemůže také uplatnit úroky z hypoték nebo příspěvky na životní a penzijní pojištění.
Dohodáři s DPP si vydělají více
Změnu k lepšímu přináší tento rok pracujícím na dohodu, kteří si budou moci vydělat více peněz bez toho, že by museli odvádět sociální a zdravotní pojištění. „Zaměstnaní na dohodu o provedení práce se dočkají zvýšení limitu pro placení pojistného. Limit už nebude fixní částkou, ale půjde o 25 procent průměrné mzdy pro daný rok. Konkrétně pro rok 2025 tak půjde o limit 11 500 korun měsíčně,“ upřesňuje Jan Tuček z BDO. Dosavadní strop 10 tisíc korun platil předchozích třináct let. Letošek tedy přináší zvýšení o 1500 korun měsíčně.
U dohod o pracovní činnosti (DPČ) se pro rok 2025 výše limitu také mění. V tomto případě už nicméně delší dobu funguje obdobný automatický mechanismus, podmínky jsou tak beze změn. U DPČ se v roce 2025 zvýší limit z dosavadních 4000 korun na 4500 Kč měsíčně.
Naopak osobám bez zdanitelných příjmů (OBZP) stoupnou měsíční odvody zdravotního pojištění. V roce 2025 bude platba už 2808 korun místo dosavadních 2552 korun. Důvodem je zvýšení minimální mzdy, od které je měsíční platba pro OBZP odvozena. „Nejčastěji jsou OBZP lidé s pasivními příjmy třeba z pronájmu, lidé v domácnosti nesplňující podmínku péče o dítě, studenti nad 26 let nebo nezaměstnaní bez evidence na úřadu práce,“ vysvětluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně z Forvis Mazars.
